Vědci se dřív domnívali, že kolibříci nasávají nektar pomocí přírodních sil, které působí, že kapalina stoupá tenkými trubičkami nahoru. Tomuhle procesu se říká vzlínání. Ale pozdější studie ukázaly, že tenhle ptáček pije daleko efektivnějším způsobem.

 Zajímavé informace: Když se jazyk kolibříka ponoří do nektaru, rozdělí se podélně na dvě části. Oběma částmi vede dutina, kterou tvoří uzavřené lamely. Při ponoření do tekutiny se lamely rozvinou, a tím se dutiny rozevřou. Kolibřík tak nektar jazykem spíš nabere, než že by ho nasál jakoby brčkem. Když pak jazýček z nektaru vytahuje, děje se přesný opak. Konečky obou částí jazyka se zase spojí a nektar zůstane zachycený uvnitř.

 To celé trvá „míň než desetinu vteřiny“, uvádějí vědci Alejandro Rico-Guevara, Tai-Hsi Fan a Margaret Rubegová. Taky popisují konec jazýčku jako „dynamické zařízení na zachytávání tekutiny, které při kontaktu s tekutinou úplně mění svůj tvar“.

 Tohohle malého ptáčka to navíc nestojí žádnou energii. Konečky jazyka se rozevírají a spojují díky tomu, jak na ně působí fyzikální síly při vnoření do kapaliny a následném vynoření.

 Jazyk kolibříka je velmi důmyslné a účinné zařízení na zachytávání kapaliny. Vědci věří, že tenhle mechanismus by se dal využít v lékařství, robotice a dalších oborech. Může taky pomoct při výrobě nástrojů, které slouží k zachycení různých kapalin nebo odstranění ropných skvrn.

 Co si o tom myslíte? Je úžasný jazyk kolibříka výsledkem evoluce, nebo ho někdo vymyslel?