1. Mojžíšova 49:1–33
49 Potom Jákob zavolal své syny a řekl: „Sejděte se, abych vám mohl říct, co vás čeká v budoucnosti.*
2 Shromážděte se a naslouchejte, Jákobovi synové, naslouchejte svému otci Izraelovi.
3 Rubene,+ ty jsi můj prvorozený,+ má síla a počátek mé plodivé síly, vynikal jsi důstojností a mocí.
4 Ale už vynikat nebudeš, protože jsi byl nevázaný jako divoká voda a lehl sis na lůžko svého otce.+ Tehdy jsi mé lůžko poskvrnil.* Opravdu to udělal!
5 Simeon a Levi jsou bratři.+ Jejich zbraně jsou nástroje násilí.+
6 Nevstupuj do jejich společnosti, má duše.* Nepřipojuj se k jejich shromáždění, má cti,* protože v hněvu pobili muže+ a pro své potěšení přeřezali býkům šlachy.
7 Ať je prokletý jejich krutý hněv a jejich nelítostná zuřivost.+ Rozdělím je v zemi Jákoba, rozptýlím je v zemi Izraela.+
8 Judo,+ tebe budou tvoji bratři chválit.+ Tvoje ruka bude na šíji tvých nepřátel+ a synové tvého otce se ti budou klanět.+
9 Juda je lvíče.+ Zvedneš se od kořisti, můj synu. Ulehl a natáhl se jako lev. A kdo si ho jako lva troufne vyrušit?
10 Žezlo se od Judy nevzdálí+ ani velitelská hůl od jeho nohou, dokud nepřijde Šilo,*+ kterého budou poslouchat národy.+
11 Uváže svého osla k révě, své oslátko k ušlechtilé révě a vypere si oblečení ve víně, svůj oděv v krvi hroznů.
12 Jeho oči jsou rudé od vína a jeho zuby bílé od mléka.
13 Zebulon+ bude bydlet u mořského pobřeží, u břehu, kde kotví lodě,+ a jeho hranice bude směrem k Sidonu.+
14 Isachar+ je osel se silnými kostmi, který uléhá se dvěma sedlovými brašnami na hřbetě.
15 Když uvidí, že místo k bydlení je dobré a země je příjemná, sehne rameno, aby nosil náklad, a podrobí se nucené práci.
16 Dan,+ jeden z izraelských kmenů, bude soudit celý lid.+
17 Ať je Dan hadem u okraje cesty, rohatou zmijí vedle cesty, která uštkne koně do paty, takže jezdec padá dozadu.+
18 Budu čekat na záchranu od tebe, Jehovo.
19 Gada,+ toho přepadne skupina nájezdníků, ale on zaútočí na jejich patu.+
20 Ašer+ bude mít hojnost jídla* a bude dodávat královské lahůdky.+
21 Naftali+ je štíhlá laň. Mluví krásná slova.+
22 Josef+ je výhonek z plodného stromu, plodného stromu u pramene, jehož větve přerůstají zeď.
23 Lukostřelci na něj útočili a stříleli a nenáviděli ho.+
24 Přesto jeho luk zůstával na místě+ a jeho ruce byly stále silné a hbité.+ Bylo to díky rukám Jákobova mocného, díky pastýři, Izraelovu kameni.
25 Je* darem od Boha, kterému slouží jeho otec a který mu pomůže. Je se Všemohoucím a ten mu požehná dary nebes, vodou z hlubin země+ a mnoha potomky.*
26 Požehnání jeho otce bude lepší než požehnání věčných hor, než žádoucí věci nepomíjejících pahorků.+ Zůstane na Josefově hlavě, na temeni toho, který je vyčleněný ze svých bratrů.+
27 Benjamín+ bude trhat jako vlk.+ Ráno sežere, co ulovil, a večer rozdělí kořist.“+
28 Z těch všech pochází 12 izraelských kmenů a to řekl jejich otec, když jim žehnal. Každému dal takové požehnání, jaké mu patřilo.+
29 Potom jim přikázal: „Přišel čas, abych byl připojen ke svému lidu.*+ Pohřběte mě k mým otcům v jeskyni, která je na poli Chetity Efrona,+
30 v jeskyni, která je na poli Makpela naproti Mamre v kananejské zemi, na poli, které Abraham koupil od Chetity Efrona, aby měl místo k pohřbívání.
31 Tam byl pohřben Abraham a jeho manželka Sára,+ tam byl pohřben Izák+ a jeho manželka Rebeka a tam jsem pohřbil Leu.
32 To pole a jeskyně, která je na něm, byly koupeny od Chetových synů.“+
33 Když dal Jákob svým synům tyto pokyny, zvedl nohy na lůžko, vydechl naposled a byl připojen ke svému lidu.*+
Poznámky
^ Dosl. „na konci dnů“.
^ Nebo „zneuctil“.
^ Viz Slovníček pojmů.
^ Nebo možná „povaho“.
^ Znamená „ten, jehož to je“, „ten, komu to patří“.
^ Dosl. „tučný chléb“.
^ Tj. Josef.
^ Dosl. „požehnáním prsů a lůna“.
^ Poetické vyjádření popisující smrt.
^ Poetické vyjádření popisující smrt.
