2. Paralipomenon 18:1–34
18 Jehošafat získal velké bohatství a slávu,+ ale spříznil se sňatkem s Achabem.+
2 Po několika letech přišel do Samaří, aby Achaba navštívil.+ Ten pro Jehošafata a pro ty, kdo ho doprovázeli, porazil* velké množství ovcí a dobytka. Potom ho začal přemlouvat, aby s ním vytáhl proti Ramot-gileadu.+
3 Izraelský král Achab se judského krále Jehošafata zeptal: „Půjdeš se mnou proti Ramot-gileadu?“ Odpověděl mu: „Půjdu s tebou a můj lid půjde s tvým lidem. V té válce tě podpoříme.“
4 Pak ale izraelskému králi řekl: „Nejdřív se na to prosím zeptej Jehovy.“+
5 Izraelský král si tedy zavolal proroky, 400 mužů, a zeptal se jich: „Máme jít do boje proti Ramot-gileadu, nebo ne?“ Odpověděli mu: „Vytáhni, pravý Bůh ho králi vydá do rukou.“
6 Ale Jehošafat řekl: „Není tu nějaký Jehovův prorok, prostřednictvím kterého bychom se mohli zeptat?“+
7 Izraelský král Jehošafatovi odpověděl: „Ještě je tu jeden muž,+ prostřednictvím kterého se můžeme Jehovy zeptat. Já ho ale nenávidím, protože mi nikdy neprorokuje nic dobrého, vždycky jenom to špatné.+ Je to Jimlův syn Mikajáš.“ Jehošafat ale řekl: „Tak by král mluvit neměl.“
8 Izraelský král tedy zavolal jednoho z dvorních úředníků a přikázal mu: „Přiveď rychle Jimlova syna Mikajáše.“+
9 Izraelský král a judský král Jehošafat, oba v královském oděvu, seděli na svých trůnech na mlatu u vchodu do samařské brány a všichni proroci před nimi prorokovali.
10 Kenaanův syn Sedekjáš si udělal železné rohy a prohlásil: „Toto říká Jehova: ‚Těmito rohy budeš trkat Syřany, dokud je nevyhladíš.‘“
11 Všichni ostatní proroci tvrdili totéž. Říkali: „Vytáhni k Ramot-gileadu, a budeš úspěšný.+ Jehova ho králi vydá do rukou.“
12 Posel, který šel pro Mikajáše, mu tedy řekl: „Všechny předpovědi proroků jsou pro krále příznivé. Mluv prosím stejně jako oni+ – ať je i tvá předpověď příznivá.“+
13 Ale Mikajáš řekl: „Jakože Jehova žije, budu mluvit to, co můj Bůh řekne.“+
14 Když přišel ke králi, král se ho zeptal: „Mikajáši, máme jít do boje proti Ramot-gileadu, nebo ne?“ Okamžitě odpověděl: „Vytáhni, a budeš úspěšný. Budou vám vydáni do rukou.“
15 Král mu na to řekl: „Kolikrát tě mám zapřísahat, abys mi v Jehovově jménu říkal jen pravdu?“
16 A tak Mikajáš oznámil: „Vidím všechny Izraelity rozptýlené po horách jako ovce, které nemají pastýře.+ Jehova řekl: ‚Už nemají pána. Ať se každý v pokoji vrátí domů.‘“
17 Izraelský král pak řekl Jehošafatovi: „Neříkal jsem ti, že mi nebude prorokovat nic dobrého, jenom to špatné?“+
18 Mikajáš potom prohlásil: „Teď poslouchej, co říká Jehova. Viděl jsem, jak Jehova sedí na svém trůnu+ a napravo i nalevo od něj stojí celé nebeské vojsko.+
19 Jehova se zeptal: ‚Kdo oklame izraelského krále Achaba, aby vytáhl a padl u Ramot-gileadu?‘ A jeden říkal to a jiný zase ono.
20 Nakonec před Jehovu předstoupil jeden anděl*+ a řekl: ‚Já ho oklamu.‘ Jehova se ho zeptal: ‚Jak to uděláš?‘
21 Odpověděl: ‚Půjdu a stanu se lživým duchem v ústech všech jeho proroků.‘ Řekl mu: ‚Uspěješ a oklameš ho. Jdi a udělej to.‘
22 Jehova tedy těmto tvým prorokům vložil do úst lživého ducha.+ Ve skutečnosti ti ale Jehova předpovídá neštěstí.“
23 Potom k Mikajášovi+ přistoupil Kenaanův syn Sedekjáš,+ uhodil ho do tváře+ a řekl: „Kudy ode mě Jehovův duch odešel, aby mluvil s tebou?“+
24 Mikajáš odpověděl: „To uvidíš v den, kdy se půjdeš schovat do vnitřní místnosti.“
25 Izraelský král pak přikázal: „Odveďte Mikajáše k veliteli města Amonovi a královu synu Joašovi
26 a povězte jim: ‚Toto říká král: „Zavřete toho muže do vězení+ a dávejte mu snížený příděl chleba a vody, dokud se v pokoji nevrátím.“‘“
27 Ale Mikajáš řekl: „Pokud se v pokoji vrátíš, Jehova se mnou nemluvil.“+ A dodal: „Slyšte to, všechny národy!“
28 Izraelský král a judský král Jehošafat pak vytáhli k Ramot-gileadu.+
29 Izraelský král řekl Jehošafatovi: „Já půjdu do boje v přestrojení, ale ty měj na sobě svůj královský oděv.“ Izraelský král se tedy přestrojil a vyrazili do boje.
30 Syrský král přikázal velitelům svých válečných vozů: „Nebojujte s nikým malým ani velkým, jenom s izraelským králem.“
31 Když velitelé vozů uviděli Jehošafata, řekli si: „To je izraelský král.“ Zamířili tedy k němu, aby na něj zaútočili, a Jehošafat začal volat o pomoc.+ Jehova mu pomohl a odlákal je od něj.
32 Jakmile velitelé vozů poznali, že to není izraelský král, přestali ho pronásledovat.
33 Jeden muž ale naslepo* vystřelil z luku a zasáhl izraelského krále mezi šupiny jeho pancíře. Král tedy řekl svému vozataji: „Otoč vůz a odvez mě z boje!* Jsem těžce zraněný.“+
34 Boj ale zuřil celý den a izraelského krále museli ve voze až do večera podpírat, aby mohl stát čelem k Syřanům. Při západu slunce zemřel.+
