Evangelium podle Jana 1:1–51

  • Slovo se stalo tělem (1–18)

  • Svědectví Jana Křtitele (19–28)

  • Ježíš, Boží Beránek (29–34)

  • Ježíšovi první učedníci (35–42)

  • Filip a Natanael (43–51)

1  Na počátku bylo Slovo+ a to Slovo bylo u Boha+ a to Slovo bylo bohem.*+  To bylo na počátku u Boha.  Všechno začalo existovat prostřednictvím něho+ a bez něho nezačalo existovat nic. To, co začalo existovat  jeho prostřednictvím, byl život a život byl světlem lidí.+  A světlo září ve tmě,+ ale tma ho nepřemohla.  Přišel člověk, který byl vyslán Bohem. Jmenoval se Jan.+  Přišel jako svědek, aby o tom světle vydal svědectví,+ aby prostřednictvím něho uvěřili lidé všeho druhu.  On sám nebyl tím světlem,+ ale měl o něm svědčit.  Pravé světlo, které svítí na lidi všeho druhu, mělo brzy přijít do světa.+ 10  Byl ve světě+ a svět začal existovat prostřednictvím něho,+ ale svět ho nepoznal. 11  Přišel ke svým vlastním, ale oni ho nepřijali. 12  Ale všem, kdo ho přijali, dal právo stát se Božími dětmi,+ protože věřili v jeho jméno.+ 13  A nenarodili se z lidských rodičů* ani z přání těla ani z přání muže, ale z Boha.+ 14  Tak se Slovo stalo tělem+ a přebývalo mezi námi a viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od otce jediný* syn.+ A byl plný nezasloužené laskavosti* a pravdy. 15  (Jan o něm svědčil a volal: „To je ten, o kom jsem řekl: ‚Ten, kdo přichází po mně, mě převyšuje, protože existoval přede mnou.‘“)+ 16  Vždyť z jeho plnosti jsme všichni přijímali, nezaslouženou laskavost za nezaslouženou laskavostí. 17  Zákon byl totiž dán prostřednictvím Mojžíše,+ ale nezasloužená laskavost+ a pravda přišly prostřednictvím Ježíše Krista.+ 18  Boha nikdy nikdo neviděl.+ Jednorozený* bůh,+ který je po Otcově boku,*+ nám ho přiblížil.+ 19  Takto Jan svědčil, když k němu Židé poslali kněze a Levity z Jeruzaléma, aby se ho zeptali: „Kdo jsi?“+ 20  Nevyhnul se odpovědi, ale otevřeně řekl: „Já nejsem Kristus.“ 21  Zeptali se ho: „Kdo tedy jsi? Elijáš?“+ Odpověděl: „Nejsem.“ „Jsi ten prorok?“+ Odpověděl: „Ne!“ 22  A tak mu řekli: „Kdo jsi? Ať můžeme tvou odpověď předat těm, kdo nás poslali. Co o sobě říkáš?“ 23  Řekl: „Jsem hlas toho, kdo volá v pustině: ‚Vyrovnejte Jehovovu* cestu‘,+ jak řekl prorok Izajáš.“+ 24  Ty muže vyslali farizeové. 25  Zeptali se ho: „Proč tedy křtíš, když nejsi ani Kristus, ani Elijáš, ani ten prorok?“ 26  Jan jim odpověděl: „Já křtím vodou. Mezi vámi je někdo, koho neznáte, 27  ten, kdo přichází po mně a komu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u sandálu.“+ 28  To se stalo v Betanii za Jordánem, kde Jan křtil.+ 29  Příští den uviděl Ježíše, jak k němu přichází, a řekl: „Podívejte se, Boží Beránek,+ který zbavuje svět hříchu!+ 30  To je ten, o kterém jsem řekl: ‚Po mně přichází muž, který mě převyšuje, protože existoval přede mnou.‘+ 31  Ani já jsem ho neznal, ale přišel jsem křtít vodou proto, aby se stal známým Izraeli.“+ 32  Jan svědčil i takto: „Viděl jsem, jak z nebe sestoupil duch jako holubice a zůstal na něm.+ 33  Ani já jsem ho neznal, ale ten, kdo mě poslal křtít vodou, mi řekl: ‚Na koho uvidíš sestupovat ducha a zůstávat na něm,+ to je ten, kdo křtí svatým duchem.‘+ 34  Viděl jsem to a dosvědčuji, že je to Boží Syn.“+ 35  Příští den tam Jan stál se dvěma svými učedníky, 36  a když viděl Ježíše procházet kolem, řekl: „Podívejte se, Boží Beránek!“+ 37  Když to ti dva učedníci slyšeli, šli za Ježíšem. 38  Ježíš se otočil, a když viděl, že jdou za ním, zeptal se jich: „Co byste chtěli?“ Řekli mu: „Rabbi (což v překladu znamená „učiteli“), kde bydlíš?“ 39  Řekl jim: „Pojďte a uvidíte.“ A tak šli, viděli, kde bydlí, a zůstali ten den s ním. Bylo kolem čtvrté hodiny odpoledne.* 40  Jedním z těch dvou, kteří slyšeli, co Jan řekl, a šli za Ježíšem, byl Ondřej,+ bratr Šimona Petra. 41  Našel nejdřív svého bratra Šimona a řekl mu: „Našli jsme Mesiáše“+ (což v překladu znamená „Kristus“). 42  A přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš se na něj podíval a řekl: „Ty jsi Šimon,+ Janův syn. Budeš se jmenovat Kéfas“ (což se překládá „Petr“).+ 43  Příští den chtěl Ježíš odejít do Galileje. Našel Filipa+ a řekl mu: „Buď mým následovníkem.“ 44  Filip byl z Betsaidy, stejně jako Ondřej a Petr. 45  Filip našel Natanaela+ a řekl mu: „Našli jsme toho, o kom psal Mojžíš v Zákoně i Proroci – Ježíše, Josefova syna,+ z Nazaretu.“ 46  Ale Natanael reagoval: „Může přijít něco dobrého z Nazaretu?“ Filip mu řekl: „Pojď a uvidíš.“ 47  Když Ježíš viděl přicházet Natanaela, řekl o něm: „Toto je pravý Izraelita, ve kterém není žádný klam.“+ 48  Natanael se ho zeptal: „Odkud mě znáš?“ Ježíš mu odpověděl: „Ještě než tě Filip zavolal, viděl jsem tě pod fíkovníkem.“ 49  Natanael zvolal: „Rabbi, ty jsi Boží Syn, ty jsi král Izraele!“+ 50  Ježíš mu odpověděl: „Věříš proto, že jsem ti řekl, že jsem tě viděl pod fíkovníkem? Uvidíš ještě větší věci.“ 51  A dodal: „Ujišťuji vás, že uvidíte otevřené nebe a Boží anděly, jak sestupují k Synu člověka a vystupují nahoru.“+

Poznámky

Nebo „božské, jako Bůh“.
Dosl. „z krve“.
Dosl. „jednorozený“. Viz heslo Jednorozený ve Slovníčku pojmů.
Nebo „Boží přízně“.
Nebo „v Otcově náruči“. Poukazuje to na zvláštní přízeň.
Dosl. „desáté hodiny“.