Evangelium podle Jana 8:12–59
8 12 Potom k nim Ježíš znovu promluvil: „Jsem světlo světa.+ Kdo mě následuje, rozhodně nebude chodit ve tmě, ale bude vlastnit světlo+ života.“
13 Farizeové mu na to řekli: „Svědčíš sám o sobě, takže tvoje svědectví není platné.“
14 Ježíš jim odpověděl: „I když svědčím sám o sobě, moje svědectví je platné, protože vím, odkud jsem přišel a kam jdu.+ Vy ale nevíte, odkud jsem přišel a kam jdu.
15 Vy soudíte podle lidských měřítek,*+ já nesoudím nikoho.
16 A pokud přece soudím, soudím v souladu s pravdou, protože nejsem sám, ale je se mnou Otec, který mě poslal.+
17 Kromě toho, ve vašem zákoně je napsáno: ‚Svědectví dvou lidí je platné.‘+
18 Svědčím o sobě já sám a svědčí o mně Otec, který mě poslal.“+
19 Nato se ho zeptali: „Kde je tvůj Otec?“ Ježíš odpověděl: „Neznáte ani mě, ani mého Otce.+ Kdybyste mě znali, znali byste i mého Otce.“+
20 Tato slova řekl v pokladnici,*+ když vyučoval v chrámu. Ale nikdo se ho nechopil, protože ještě nepřišel jeho čas.+
21 Znovu jim řekl: „Odcházím a budete mě hledat, a přece zemřete ve svém hříchu.+ Kam jdu, tam nemůžete přijít.“+
22 Židé tedy říkali: „Snad se nechce zabít, když prohlašuje ‚Kam jdu, tam nemůžete přijít‘?“
23 Pokračoval: „Vy jste zdola, já jsem shora.+ Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa.
24 Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Pokud totiž neuvěříte, že já jsem ten, kdo měl přijít, zemřete ve svých hříších.“
25 Zeptali se ho tedy: „Kdo jsi?“ Ježíš na to reagoval: „Proč s vámi vůbec mluvím?
26 Mám o vás hodně co říct a o mnoha věcech vynést soud. Ten, kdo mě poslal, mluví pravdu a já říkám světu to, co jsem slyšel od něj.“+
27 Nepochopili, že s nimi mluvil o Otci.
28 Proto Ježíš řekl: „Až vyzdvihnete* Syna člověka,+ poznáte, že jsem to já+ a že nedělám nic sám od sebe,+ ale mluvím tak, jak mě naučil Otec.
29 A ten, kdo mě poslal, je se mnou. Nenechal mě samotného, protože vždycky dělám to, co se mu líbí.“+
30 Když to říkal, mnozí v něj uvěřili.
31 Potom se Ježíš obrátil na Židy, kteří mu uvěřili: „Pokud zůstanete v mém slovu, jste skutečně moji učedníci
32 a poznáte pravdu+ a pravda vás osvobodí.“+
33 Řekli mu na to: „Jsme Abrahamovi potomci a nikdy jsme nebyli ničími otroky. Jak to, že říkáš ‚Budete osvobozeni‘?“
34 Ježíš jim odpověděl: „Ujišťuji vás, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.+
35 Otrok navíc nezůstává v domácnosti navždy, syn zůstává navždy.
36 Pokud vás tedy osvobodí Syn, budete skutečně svobodní.
37 Vím, že jste Abrahamovi potomci, ale snažíte se mě zabít, protože nepřijímáte moje slovo.
38 Mluvím o tom, co jsem viděl, když jsem byl u svého Otce,+ a vy děláte to, co jste slyšeli od svého otce.“
39 Reagovali: „Náš otec je Abraham.“ Ježíš jim na to řekl: „Kdybyste byli Abrahamovy děti,+ jednali byste jako Abraham.
40 Já jsem vám řekl pravdu, kterou jsem slyšel od Boha,+ ale vy se mě snažíte zabít. To Abraham nedělal.
41 Jednáte jako váš otec.“ Řekli mu: „My jsme se nenarodili z nemravnosti,* máme jednoho Otce, Boha.“
42 Ježíš jim řekl: „Kdyby byl vaším Otcem Bůh, milovali byste mě,+ protože od něho jsem přišel a jsem tady. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal.+
43 Proč nechápete, co vám říkám? Protože nedokážete naslouchat mému slovu.
44 Vaším otcem je Ďábel a přejete si jednat podle tužeb svého otce.+ Ten byl vrahem, když začal,*+ a nestál pevně v pravdě, protože v něm pravda není. Když lže, mluví podle své povahy, protože je to lhář a otec lži.+
45 Ale já mluvím pravdu, a proto mi nevěříte.
46 Kdo z vás mě usvědčí z hříchu? Pokud mluvím pravdu, proč mi nevěříte?
47 Ten, kdo je z Boha, naslouchá Božím slovům.+ Vy nenasloucháte, protože nejste z Boha.“+
48 Židé mu řekli: „Nemáme pravdu, když říkáme, že jsi Samaritán+ a jsi posedlý démonem?“+
49 Ježíš odpověděl: „Nejsem posedlý démonem. Mám v úctě svého Otce, ale vy mě zneuctíváte.
50 Já však neusiluji o slávu pro sebe.+ Je někdo jiný, kdo mi ji chce dát a kdo je soudcem.
51 Ujišťuji vás, že pokud někdo zachovává moje slovo, nikdy neuvidí smrt.“+
52 Židé mu řekli: „Teď už jsme si jistí, že jsi posedlý démonem. Abraham zemřel, proroci také, ale ty říkáš: ‚Pokud někdo zachovává moje slovo, nikdy nezakusí smrt.‘
53 Přece nejsi větší než náš otec Abraham, který zemřel? I proroci zemřeli. Za koho se to prohlašuješ?“
54 Ježíš odpověděl: „Kdybych oslavoval sám sebe, moje sláva by nic neznamenala. Je to můj Otec, kdo mě oslavuje,+ ten, o kom říkáte, že je vaším Bohem.
55 Přesto ho neznáte,+ ale já ho znám.+ Kdybych řekl, že ho neznám, byl bych lhář jako vy. Ale znám ho a zachovávám jeho slovo.
56 Váš otec Abraham se velmi těšil na to, že uvidí můj den, a viděl ho a radoval se.“+
57 Nato mu Židé řekli: „Není ti ani 50 let, a viděl jsi Abrahama?“
58 Ježíš jim odpověděl: „Řeknu vám pravdu: Existoval jsem dřív, než se Abraham narodil.“+
59 A tak vzali kameny a chtěli je po něm házet, ale Ježíš se schoval a vyšel z chrámu.
Poznámky
^ Dosl. „podle těla“.
^ Název části chrámu.
^ Tj. popravíte na kůlu.
^ Nebo „sexuální nemravnosti“. Řecky porneia. Viz heslo Sexuální nemravnost ve Slovníčku pojmů.
^ Nebo „od začátku“.
