Kazatel 11:1–10
11 Posílej svůj chléb po vodě,+ a po mnoha dnech ho znovu najdeš.+
2 Rozděl se se sedmi, nebo dokonce s osmi,+ protože nevíš, k jakému neštěstí na zemi dojde.
3 Pokud se mraky naplní vodou, spustí se z nich na zem déšť. A ať strom padne k jihu, nebo k severu, zůstane ležet tam, kam padl.
4 Kdo dává pozor na vítr, nebude zasévat, a kdo se dívá na mraky, nebude sklízet.+
5 Stejně jako nevíš, jak duch působí v kostech dítěte, které je v lůně* těhotné ženy,+ tak neznáš dílo pravého Boha, který dělá všechno.+
6 Zasévej své semeno už ráno a nenech ruce odpočinout až do večera.+ Vždyť nevíš, co bude mít úspěch – jestli to, nebo ono, anebo jestli bude dobré obojí.
7 Světlo je sladké a pro oči je dobré, aby viděly slunce.
8 I kdyby člověk žil mnoho let, ať se ze všech raduje.+ Měl by ale pamatovat, že může přijít mnoho temných dnů. Všechno, co přijde, je marnost.+
9 Raduj se, mladý muži, ve svém mládí a ať se tvé srdce ve dnech tvého mládí cítí dobře. Následuj své srdce a jdi tam, kam tě vedou tvé oči. Měj ale na paměti, že tě pravý Bůh bude za to všechno volat k odpovědnosti.*+
10 Odstraň proto ze svého srdce všechno, co vede k problémům, a odrážej od svého těla všechno škodlivé. Vždyť mládí a rozkvět života jsou marnost.+
