A2
Čím se vyznačuje tento revidovaný překlad
V angličtině vyšla Křesťanská řecká písma – Překlad nového světa v roce 1950 a úplné Svaté Písmo – Překlad nového světa v roce 1961 (v češtině 1991). Od té doby byl tento přesný a srozumitelný překlad Bible z původních jazyků vydán v dalších víc než 210 jazycích, a tak z něj mají užitek desítky milionů čtenářů.
Jazyky se však za posledních 50 let změnily. Současný výbor pro překlad Bible nového světa si uvědomil, že na tyto změny je potřeba reagovat a revidovat překlad tak, aby působil na srdce dnešního čtenáře. Proto došlo i při revizi českého překladu k mnoha změnám ve stylistice a výběru slov. Při úpravách se braly v úvahu následující cíle:
-
Moderní, srozumitelný jazyk. Některé výrazy se dnes běžně nepoužívají a pro hodně lidí by mohly být nesrozumitelné. Proto bylo například slovo „utrhat“ nahrazeno slovy „urážet“ nebo „rouhat se“. (3. Mojžíšova 24:11; 1. Korinťanům 5:11) Výraz „milující laskavost“ je teď přeložený jako „věrná láska“. (Žalm 136:1) Místo slova „nevěstka“ se používá „prostitutka“. (1. Mojžíšova 38:15) Slovo „smilstvo“ bylo většinou změněno na „sexuální nemravnost“, „nevázané chování“ bylo změněno na „nestoudné chování“ a „hýření“ na „divoké večírky“. (Galaťanům 5:19–21) Výraz „neurčitý čas“ byl nahrazen takovými výrazy jako „věčně“, „věčnost“, „trvalý“, „navždy“ nebo „vzdálená minulost“, a to podle významu v daném kontextu. (1. Mojžíšova 3:22; 2. Mojžíšova 31:16; Žalm 90:2; Kazatel 1:4; Micheáš 5:2)
Slovo „semeno“ se ve starověké hebrejštině a řečtině mohlo vztahovat na semeno rostliny, na lidské potomstvo nebo na sperma. Protože v češtině si pod slovem „semeno“ dnes už nikdo nepředstaví lidi, je na místech, kde jde o tento význam, nahrazeno výrazy „potomek“, „potomci“ nebo „potomstvo“. (1. Mojžíšova 1:11; 22:17; 48:4; Matouš 22:24; Jan 8:37) Tyto výrazy se používají i v souvislosti se slibem daným v Edenu, který je zaznamenaný v 1. Mojžíšově 3:15.
Výrazy, které se v českých Biblích tradičně překládají jako „spravedlnost“ nebo „spravedlivý“, měly v původních jazycích Žalm 37:29; Přísloví 15:28; 1. Korinťanům 6:11) V mnoha verších jsou slova „spravedlivý“ a „spravedlnost“ zachována v poznámce pod čarou.
mnoho významových odstínů. V moderní češtině se ale slova „spravedlnost“ a „spravedlivý“ vztahují v podstatě jen na nestranné jednání nebo rozhodování podle práva. Proto jsou v současném vydání tyto hebrejské a řecké výrazy přeloženy různými slovy podle kontextu. Pokud například popisují člověka, který jedná podle Božích měřítek, jsou většinou přeloženy jako „ten, kdo jedná správně“, „dobrý“ nebo „bezúhonný“. ( -
Objasnění biblických výrazů. Některé pojmy používané v předchozích vydáních Překladu nového světa bylo často potřeba vysvětlit, aby člověk pochopil správný význam. Například hebrejské slovo „šeol“ a řecké slovo „hádes“ se v Bibli vztahují na obrazný hrob lidstva. Mnoha lidem ale tato slova nic neříkají a slovo „hádes“ má dvojí význam, protože se používá i v řecké mytologii. Oba tyto výrazy proto byly nahrazeny slovem „hrob“, které vystihuje to, co měli bibličtí pisatelé na mysli. Výrazy „šeol“ a „hádes“ jsou zachovány v poznámkách pod čarou. (Žalm 16:10; Skutky 2:27)
Hebrejské slovo nefeš a řecké slovo psyché byly v minulých vydáních důsledně překládány jako „duše“. Jelikož se význam slova „duše“ často chápe nesprávně, mohl čtenář díky tomuto přístupu vidět, jak slova nefeš a psyché používali Bohem inspirovaní pisatelé Bible. Tato slova se v závislosti na kontextu můžou vztahovat: 1. na člověka, 2. na život člověka, 3. na živé tvory, 4. na něčí touhy nebo chuť, a v některých případech dokonce 5. na mrtvé lidi. Slovo „duše“ se dnes ale takto obvykle nepoužívá, a proto bylo rozhodnuto překládat slova nefeš a psyché podle odpovídajícího významu a na některých místech připojit poznámku pod čarou „Nebo ‚duše‘“. (Viz například 1. Mojžíšova 1:20; 2:7; 3. Mojžíšova 19:28; Přísloví 16:26; Matouš 6:25; 1. Korinťanům 15:45.) V některých poetických nebo známých verších však zůstalo slovo „duše“ v hlavním textu a byla k němu přidána poznámka pod čarou, která odkazuje na Slovníček pojmů nebo uvádí jinou možnost překladu. (5. Mojžíšova 6:5; Přísloví 2:10; Ezekiel 18:4, 20; Matouš 22:37)
Slovo „ledviny“ bylo zachováno, když se vztahuje na doslovný orgán, ale když se používá v přeneseném smyslu, jako například v Žalmu 7:9 a 26:2 a ve Zjevení 2:23, byl jeho význam vyjádřen slovy „nejhlubší city“ nebo „nejskrytější myšlenky“ a doslovné znění je uvedeno v poznámce pod čarou.
V češtině má slovo „srdce“ doslovný i přenesený význam, stejně jako v hebrejštině a řečtině, a tak je v hlavním textu většinou zachováno. Ale na některých místech by mohlo být pochopeno nesprávně, a proto bylo přeloženo tak, aby byla myšlenka jasnější. Například v knize Přísloví je místo výrazu „nemít srdce“ použito slovní spojení „nemít rozum“ a slovo „srdce“ je v poznámce pod čarou. (Přísloví 6:32; 7:7) Podobný přístup byl zvolen i u jiných výrazů, například u slov „tuk“, „roh“ a „tělo“. (1. Mojžíšova 45:18; Job 16:15; Kazatel 5:6) Některé z nich jsou vysvětleny ve „Slovníčku biblických pojmů“.
-
Větší čtivost. V minulých vydáních Překladu nového světa se používaly pomocné výrazy pro vystižení toho, jestli je hebrejské sloveso v imperfektu, nebo perfektu. Například pro vystižení probíhajícího děje vyjádřeného slovesem v imperfektu byly použity výrazy jako „přistoupit k tomu, aby“, „přikročit k tomu, aby“ a podobně. Důraz, který je v hebrejštině často vyjádřen slovesem v perfektu, byl předáván mimo jiné pomocí výrazů „jistě“ nebo „skutečně“. V důsledku toho se tyto výrazy vyskytovaly v biblickém textu na tisících místech. Při práci na tomto vydání bylo rozhodnuto, že tyto pomocné výrazy ve většině případů nejsou nutné. Například myšlenku probíhajícího děje stačí v češtině vyjádřit pomocí nedokonavých sloves. Podobný princip byl uplatněn i v Řeckých písmech. Řecká slovesa, která vyjadřují pokračující nebo opakovaný děj, jsou do češtiny většinou přeložena jednoduše nedokonavým videm.
-
Srozumitelnější používání rodů. Hebrejština a řečtina používají podstatná jména mužského a ženského rodu a řečtina i rodu středního. Někdy by ale použití stejného rodu jako v původním jazyce mohlo vést k zamlžení významu. V hebrejštině i řečtině jsou množná čísla podstatných jmen mužského rodu, nejen když se vztahují na osoby mužského pohlaví, ale i tehdy, když se vztahují na skupinu, kde jsou osoby mužského i ženského pohlaví. Například výraz „Izraelovi synové“ může označovat 12 Jákobových synů, ale častěji označuje celý izraelský národ, který tvořili jak muži, tak ženy. (1. Mojžíšova 46:5; 2. Mojžíšova 35:29) V současném vydání je proto tento výraz často přeložen jako „Izraelité“, aby bylo vidět, že jde o celý národ. Podobně je výraz „chlapec bez otce“ překládán jako „dítě bez otce“ nebo „sirotek“, aby bylo vidět, že se může vztahovat na chlapce i na dívku.
Všechny úpravy biblického textu byly provedeny po pečlivé úvaze, mnoha modlitbách a s hlubokou úctou k vynikající práci původního výboru pro překlad Bible nového světa.
Další rysy tohoto překladu:
Toto vydání Bible obsahuje poznámky pod čarou, které se dají obecně zařadit do následujících kategorií:
-
„Nebo“ Jiný možný překlad z hebrejštiny, aramejštiny nebo řečtiny, který nese stejnou základní myšlenku. (1. Mojžíšova 1:2, poznámka pod čarou k výrazu „aktivní síla“; Jozue 1:8, „polohlasem“)
-
„Nebo možná“ Jiný možný překlad textu, který je také odůvodněný, ale nese jinou základní myšlenku. (1. Mojžíšova 21:6, „se bude smát se mnou“; Zecharjáš 14:21, „Kananejec“)
-
„Dosl.“ Doslovný překlad z hebrejštiny, aramejštiny nebo řečtiny nebo základní význam výrazu v původním jazyce. (1. Mojžíšova 30:22, „dítě“; 2. Mojžíšova 32:9, „zatvrzelý“)
-
Význam slov a doplňující informace Význam jmen (1. Mojžíšova 3:17, „Adamovi“; 2. Mojžíšova 15:23, „Mary“), podrobnosti o mírách a vahách (1. Mojžíšova 6:15, „loket“), objasnění zájmen (Jeremjáš 6:27, „tě“) a odkazy na užitečné informace v přílohách a Slovníčku pojmů (1. Mojžíšova 37:35, „hrobu“; Matouš 5:22, „gehenna“).
Úvodní část nazvaná „Seznamte se s Božím Slovem“ obsahuje přehled základních biblických nauk. Hned za textem Bible je „Přehled biblických knih“, „Rejstřík biblických slov“ a „Slovníček biblických pojmů“. Slovníček pojmů pomáhá čtenáři pochopit, jak jsou určité výrazy používané v Bibli. V příloze A jsou následující části: „Zásady překládání Bible“, „ Čím se vyznačuje tento revidovaný překlad“, „Jak se Bible zachovala do dnešní doby“, „Boží jméno v Hebrejských písmech“, „Boží jméno v Křesťanských řeckých písmech“, „Časová osa: Proroci a králové v Judsku a Izraeli“ a „Hlavní události Ježíšova života na zemi“. V příloze B jsou mapy, nákresy a další užitečné informace k hlubšímu studiu Bible.
Před každou biblickou knihou je stručný přehled jednotlivých kapitol s odkazy na konkrétní verše, což čtenáři pomůže získat představu o celé knize. Uprostřed každé strany je sloupec s nejdůležitějšími křížovými odkazy z předchozích vydání, které upozorňují na související biblické verše.