Kde můžete najít skutečnou naději?

ZASTAVILY se vám hodinky a zdá se, že jsou porouchané. Když si je chcete dát opravit, zjistíte, že reklam na opravu hodinek je spousta. Každá z nich je velmi přesvědčivá, i když některé si protiřečí. Co když se ale dozvíte, že váš soused je velmi schopný člověk, který před mnoha lety právě váš typ hodinek navrhl? A nejen to, je ochoten vám hodinky zadarmo opravit. Je asi jasné, jak se rozhodnete, že?

Přirovnejme nyní situaci s hodinkami k hledání spolehlivé naděje. Když zjistíte, že propadáte beznaději — jako mnozí lidé v této těžké době —, kam se obrátíte o pomoc? Lidé často prohlašují, že problémy dokážou řešit, avšak jejich návrhy mohou být zavádějící a mohou si protiřečit. Proč se tedy rovnou neobrátit na Toho, kdo lidi vytvořil se schopností upínat se k naději? Bible říká, že On „není daleko od nikoho z nás“ a že velmi stojí o to, aby nám pomohl. (Skutky 17:27; 1. Petra 5:7)

Hlubší definice naděje

Biblické pojetí naděje je širší a hlubší než to, které dnes běžně používají lékaři, vědci a psychologové. Původní řecká a hebrejská slova v Bibli, která jsou překládána jako „naděje“, znamenají dychtivé očekávání něčeho dobrého. Naději tvoří v zásadě dvě složky. Znamená to nejen toužit po něčem dobrém, ale také mít podklad pro důvěru, že toto dobré přijde. Naděje, kterou poskytuje Bible, není pouhé zbožné přání. Je opřena o spolehlivá fakta a důkazy.

V tomto směru se naděje podobá víře, protože víra musí být založena na důkazech, ne na pouhé náboženské důvěřivosti. (Hebrejcům 11:1) Přesto ale Bible dělá mezi vírou a nadějí rozdíl. (1. Korinťanům 13:13)

Znázorněme si to. Když svého blízkého přítele požádáte, aby vám prokázal laskavost, máte spolehlivou naději, že vám pomůže. Vaše naděje však není neopodstatněná, protože vy svému příteli věříte — dobře ho  totiž znáte a již v minulosti se projevil jako laskavý a štědrý. Vaše víra a naděje jsou úzce spjaty, jsou jedna na druhé závislé, ale přesto jsou každá jiná. Můžeme mít takovou důvěru i v Boha?

Základ pro naději

Zdrojem spolehlivé naděje je Bůh. V biblických dobách byl Jehova označován jako „naděje Izraele“. (Jeremjáš 14:8) Jakákoli důvěryhodná naděje, kterou tehdy Izraelité měli, pocházela od Jehovy, to znamená, že On byl jejich nadějí. Nejednalo se o pouhé přání. Bůh svým služebníkům poskytl pro takovou naději spolehlivý základ. V průběhu dějin opakovaně dodržel sliby, které jim dal. Jozue, vůdce Izraelitů, jim řekl: „Dobře víte..., že neselhalo ani jediné slovo ze všech dobrých slov, která k vám mluvil Jehova, váš Bůh.“ (Jozue 23:14)

Tento výrok je i po tisíciletích stále pravdivý. Bible obsahuje množství pozoruhodných Božích slibů včetně přesných historických záznamů o jejich splnění. Boží prorocké sliby jsou natolik spolehlivé, že někdy byly zapsány způsobem, jako by v době jejich vyřčení již byly splněny.

Proto lze o Bibli mluvit jako o knize naděje. Čím více se budete seznamovat s tím, jak Bůh jednal s lidmi, tím bude vaše důvěra v něj silnější. Apoštol Pavel napsal: „Všechno, co bylo napsáno dříve, bylo totiž napsáno pro naše poučení, abychom měli naději prostřednictvím své vytrvalosti a prostřednictvím útěchy z Písem.“ (Římanům 15:4)

Jakou naději nám Bůh dává?

Kdy potřebujeme naději nejvíc? Není to tehdy, když se setkáme se smrtí? Mnozí lidé však v situaci, kdy jim smrt vezme někoho blízkého, mají pocit, že žádná naděje již neexistuje. Vždyť co by mohlo být beznadějnější než smrt? Neúprosně nás všechny pronásleduje. Můžeme jí pouze nějakou dobu unikat, ale v podstatě jí nemůžeme zabránit. Bible tedy vhodně označuje smrt jako ‚posledního nepřítele‘. (1. Korinťanům 15:26)

Kde tedy můžeme najít naději, když nám někdo zemře? Biblický verš, který nazývá smrt posledním nepřítelem, také říká, že tento nepřítel bude ‚přiveden vniveč‘. Jehova Bůh je totiž silnější než smrt. Dokázal to při mnoha příležitostech. Jak? Tím, že vzkřísil mrtvé. Bible popisuje devět různých případů, kdy Bůh použil svou moc k tomu, aby mrtvého člověka přivedl zpět k životu.

Vynikající ukázkou bylo to, když Jehova svému Synu, Ježíšovi, umožnil vzkřísit jeho přítele Lazara, který byl již čtyři dny mrtvý. Ježíš to neudělal tajně, ale veřejně před davy přihlížejících. (Jan 11:38–48, 53; 12:9, 10)

Možná si ale řeknete: ‚K čemu to vzkříšení bylo? Vždyť ti lidé stejně nakonec zestárli a zemřeli.‘ To je pravda. Avšak díky spolehlivým zprávám o vzkříšení, jako je tato, můžeme mít víc než jen touhu, aby naši blízcí byli opět naživu. Máme také pádný důvod věřit, že opět budou žít. Jinými slovy, máme skutečnou naději.

Ježíš prohlásil: „Já jsem vzkříšení a život.“ (Jan 11:25) Dostal totiž od Jehovy moc k tomu, aby provedl vzkříšení v celosvětovém rozsahu. Proto Kristus mohl říci: „Přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách uslyší [můj] hlas.“ (Jan 5:28, 29) Ano, ti, kdo spí v hrobě, mají vyhlídku, že budou vzkříšeni k životu na rajské zemi.

Prorok Izajáš vykreslil tento dojemný obraz vzkříšení: „Tví mrtví žijí, jejich těla znovu vstanou. Ti spící v zemi se probudí a vykřiknou radostí; neboť tvá rosa je rosou jiskřivého světla, a země přivede ty, kdo jsou dlouho mrtví,  znovu k narození.“ (Izajáš 26:19, The New English Bible)

Tento slib dává velkou útěchu. Mrtví jsou na tom nejbezpečnějším místě, podobně jako dítě v matčině lůně. Ti, kdo odpočívají v hrobě, jsou dokonale uchováni v neomezené paměti Všemohoucího Boha. (Lukáš 20:37, 38) Brzy budou opět povoláni k životu a vstoupí do šťastného a přívětivého světa, stejně jako novorozené dítě, které je nedočkavě očekáváno milující rodinou. A tak navzdory smrti máme stále naději.

Jak nám naděje může pomoci

Pavel nás poučuje o tom, jak velkou hodnotu má naděje. Tuto nezbytnou součást duchovní výzbroje přirovnal k přilbě. (1. Tesaloničanům 5:8) Jak to myslel? V biblických dobách nosili vojáci přilbu do bitvy a často si ji nasazovali na plstěnou nebo koženou čapku. Většina úderů do hlavy se od přilby odrazila, a tak nedošlo ke smrtelnému zranění. Co tím Pavel chtěl ukázat? Stejně jako přilba chránila hlavu, naděje chrání naši mysl neboli myšlenkové schopnosti. Pokud máte pevnou naději, která je v souladu s Božím záměrem, pak v případě těžkostí nebude váš pokoj mysli otřesen panikou nebo zoufalstvím. Kdo z nás takovou přilbu nepotřebuje?

Pro naději, která je spojena s Boží vůlí, Pavel použil ještě další barvité znázornění. Napsal: „Tuto naději máme jako kotvu pro duši, jistou i pevnou.“ (Hebrejcům 6:19) Vzhledem k tomu, že Pavel přežil několik ztroskotání, dobře věděl, jak velkou cenu kotva má. Pokud námořníky zastihla bouře, obvykle vyhodili kotvu. Když se pevně zachytila o mořské dno, mohla loď vyváznout z bouřky celkem bezpečně. Nebyla zahnána na pobřeží ani se nerozbila o skaliska.

Podobně jsou pro nás Boží sliby „jistou i pevnou“ nadějí, která nám může pomoci bezpečně proplout tímto bouřlivým obdobím. A Jehova slibuje, že doba, kdy lidstvo již nebudou postihovat války, zločinnost, zármutek ani smrt, přijde brzy. (Viz rámeček na straně 10.) Budeme-li se této naděje držet, pomůže nám to uchovat si správný směr a vyhnout se neštěstí. A je to pro nás motivací, abychom žili podle Božích měřítek a nepoddali se chaotickému a nemorálnímu duchu, který v dnešním světě převládá.

Naděje, kterou dává Jehova, se týká i vás osobně. Bůh chce, abyste poznali život, který původně lidem zamýšlel dát. Touží, aby ‚byli zachráněni lidé všeho druhu‘. Jak? Tito lidé musí především ‚přijít k přesnému poznání pravdy‘. (1. Timoteovi 2:4) Vydavatelé tohoto časopisu vás vybízejí, abyste věnovali pozornost životodárnému poznání pravdy z Božího slova. Naděje, kterou vám dává Bůh, je nesrovnatelně lepší než jakákoli naděje, kterou nabízí tento svět.

Díky této naději od Boha nikdy nebudete prožívat beznaděj, protože Bůh vám může dát sílu, která je nutná k tomu, abyste dosáhli každého cíle, jenž je v souladu s jeho vůlí. (2. Korinťanům 4:7; Filipanům 4:13) Není to snad právě taková naděje, po jaké toužíte? A tak jestliže naději potřebujete a jestliže ji hledáte, neklesejte na mysli. Je na dosah. Můžete ji nalézt.

 [Rámeček a obrázek na straně 10]

Důvody pro naději

Vaši naději mohou posílit tyto biblické myšlenky:

▪ Bůh slibuje šťastnou budoucnost.

Boží slovo říká, že celá země se stane rájem a bude obývána šťastnou a sjednocenou lidskou rodinou. (Žalm 37:11, 29; Izajáš 25:8; Zjevení 21:3, 4)

▪ Bůh nemůže lhát.

Bůh nenávidí všechny formy lhaní. Jehova je absolutně svatý a čistý, a tudíž je nemožné, aby lhal. (Přísloví 6:16–19; Izajáš 6:2, 3; Titovi 1:2; Hebrejcům 6:18)

▪ Bůh má neomezenou moc.

Jedině Jehova je všemohoucí. Nic ve vesmíru mu nemůže zabránit, aby své sliby splnil. (2. Mojžíšova 15:11; Izajáš 40:25, 26)

▪ Bůh chce, abyste žili věčně.

(Jan 3:16; 1. Timoteovi 2:3, 4)

▪ Bůh na nás pohlíží s nadějí.

Nezaměřuje se na naše chyby a selhání, ale na naše dobré vlastnosti a úsilí. (Žalm 103:12–14; 130:3; Hebrejcům 6:10) Doufá, že budeme dělat to, co je správné, a když to děláme, těší ho to. (Přísloví 27:11)

▪ Bůh slibuje, že nám pomůže dosáhnout bohulibých cílů.

Boží služebníci se nikdy nemusí cítit bezmocní. Bůh jim štědře dává na pomoc svého svatého ducha — nejmocnější sílu ve vesmíru. (Filipanům 4:13)

▪ Důvěra v Boha nebude nikdy zklamána.

Bůh je naprosto spolehlivý a důvěryhodný, nikdy neselže. (Žalm 25:3)

[Obrázek na straně 12]

Jako přilba chrání hlavu, tak naděje chrání mysl

[Obrázek na straně 12]

Podobně jako kotva může i pevně založená naděje poskytnout stabilitu

[Podpisek]

S laskavým svolením René Seindal/Su concessione del Museo Archeologico Regionale A. Salinas di Palermo