„BEZ přirozené náklonnosti“ — těmito slovy Bible popisuje, jací jsou mnozí lidé dnes, v období označeném jako ‚poslední dny‘. (2. Timoteovi 3:1, 3, 4) Zneužívání dětí v rodině nyní dosahuje děsivých rozměrů, což je jasným dokladem pravdivosti tohoto proroctví. Původní řecké slovo aʹstor·gos, které je v tomto verši přeloženo slovním spojením „bez přirozené náklonnosti“, poukazuje na nedostatek lásky, kterou mají mezi sebou mít členové rodiny, zvláště rodiče a děti. * A právě v takovém prostředí velmi často dochází ke zneužívání dětí.

Někteří výzkumní pracovníci uvádějí, že pachatelem sexuálního zneužívání je většinou muž, který je v úloze rodiče. Obtěžování se často dopouštějí také další muži, kteří mají k dítěti nějaký příbuzenský vztah. Oběťmi jsou sice převážně dívky, ale zneužíváni jsou také chlapci. Pachatelkou může být i žena, přičemž takové případy nejsou zase tak vzácné, jak by se mohlo zdát. Asi nejméně hlášenou formou zneužívání je incest mezi sourozenci, kdy starší, popřípadě silnější dítě nutí nebo svádí mladšího či slabšího bratra nebo sestru k sexuálnímu chování. Takové jednání jistě pokládáte za odporné.

Co můžete jako rodiče dělat pro to, aby se tyto problémy neobjevily ve vaší rodině? Všichni členové rodiny by měli znát a respektovat určité zásady, díky nimž se dá zvrácenému jednání předejít. Nejlepší je takové zásady hledat v Božím slově, Bibli.

Pokud má být rodina bezpečným místem, měli by její členové přijmout za svá biblická morální měřítka. Bible se o sexu nevyjadřuje upjatě ani se tomuto námětu nevyhýbá. Mluví o něm důstojně, a přesto otevřeně. Ukazuje, že sexuální důvěrnosti jsou darem od Boha a mají manželovi i manželce přinášet radost. (Přísloví 5:15–20) Zavrhuje však sexuální jednání mimo manželství. Například jasně odsuzuje incest. V osmnácté kapitole 3. knihy Mojžíšovy jsou zakázány nejrůznější incestní vztahy. Všimněte si zvláště tohoto vyjádření: „Nepřiblížíte se nikdo z vás k žádnému svému blízkému tělesnému  příbuznému, abyste obnažili nahotu [za účelem pohlavního styku]. Já jsem Jehova.“ (3. Mojžíšova 18:6)

Incest uvedl Jehova mezi ‚odpornými věcmi‘, které se trestaly smrtí. (3. Mojžíšova 18:26, 29) Je zřejmé, že v této otázce má Stvořitel velmi vysoká měřítka. Podobný postoj dnes zastávají vlády v mnoha zemích, a tak sexuální zneužívání dětí v rodině staví mimo zákon. V zákoně je také často uvedeno, že pokud má dospělý člověk pohlavní styk s dítětem, jedná se o znásilnění. Proč je takový čin označen tak silným výrazem, když nebylo použito násilí?

Mnozí zákonodárci dnes uznávají to, co Bible říkala už dávno — totiž, že dítě není schopné uvažovat stejně jako dospělý. Například v Příslovích 22:15 je uvedeno: „Pošetilost je svázána se srdcem chlapce.“ A apoštol Pavel pod inspirací napsal: „Když jsem byl nemluvně, . . . myslíval jsem jako nemluvně, uvažoval jsem jako nemluvně; ale když jsem se nyní stal mužem, zbavil jsem se rysů nemluvněte.“ (1. Korinťanům 13:11)

Dítě v plné míře nechápe význam sexu ani si neumí představit, s jakými následky by se potýkalo po letech. Proto je všeobecně přijímán  názor, že dítě nemůže s plným porozuměním dát souhlas k pohlavnímu styku. Jinými slovy, pokud má někdo dospělý (nebo dospívající, který je o hodně starší) pohlavní styk s dítětem, nemůže tento skutek omlouvat tím, že dítě neprotestovalo nebo že to chtělo. Takový člověk se dopustil znásilnění. Jedná se o trestný čin, za který se může dostat do vězení. Odpovědnost za znásilnění nenese oběť, ale pachatel.

Je však smutné, že většina takových zločinů dnes zůstává zákonem nepotrestána. Například v Austrálii je podle odhadů soudně stíháno pouze 10 procent viníků a jen málo z nich je nakonec usvědčeno. Podobné je to i v jiných zemích. Zatímco vlády mohou pro ochranu před zneužíváním udělat jen málo, uplatňování biblických zásad může křesťanskou rodinu ochránit mnohem více.

Praví křesťané si uvědomují, že Bůh, který tyto zásady nechal zaznamenat do svého Slova, se nezměnil. Vidí všechno, co děláme, dokonce i to, co je většině lidí skryté. V Bibli se píše: „Všechno je . . . otevřeně vystavené očím toho, jemuž máme skládat účty.“ (Hebrejcům 4:13)

Bůh nás volá k odpovědnosti, jestliže překračujeme jeho pokyny a ubližujeme druhým. Naproti tomu nám žehná, pokud se pokyny, jež se týkají rodinného života, řídíme. Jaké to například jsou?

Bible uvádí, že láska „je dokonalým poutem jednoty“. (Kolosanům 3:14) Také ukazuje, že láska není jen pocit. Je charakteristická tím, k čemu člověka vede — k jakému jednání podněcuje a jakým skutkům brání. (1. Korinťanům 13:4–8) Projevovat lásku v rodinném kruhu znamená respektovat důstojnost všech členů rodiny a chovat se k nim uctivě a laskavě. Jinými slovy jednat tak, aby bylo zjevné, že se na každého člena rodiny díváme stejně jako Bůh. Ten dává všem důstojnou a důležitou úlohu.

Příklad v projevování lásky má jakožto hlava rodiny poskytovat otec. Uvědomuje si, že křesťan nemá právo jednat tyransky a zneužívat svou autoritu nad manželkou a dětmi. Naopak, v uplatňování autority si bere za vzor Krista. (Efezanům 5:23, 25) Proto je k manželce něžný a láskyplný a k dětem trpělivý a jemný. Cítí se zavázán svou rodinu chránit a ze všech sil se snaží zabránit čemukoli, co by její členy snad mohlo připravit o pokoj, nevinnost, důvěru nebo pocit bezpečí.

Velmi důležitou a důstojnou úlohu v rodině zastává i manželka a matka. Pro znázornění toho, jakou ochranu mohou poskytnout Jehova a Ježíš, je v Bibli použit ochranný instinkt samic v živočišné říši. (Matouš 23:37) Stejně neochvějně by měla matka chránit své dítě. Miluje ho, a tak neváhá dát jeho bezpečí a blaho před své vlastní. Ani jeden z rodičů nepřipustí, aby se v jeho jednání s partnerem nebo s dětmi objevovalo zneužívání autority, šikanování nebo zastrašování. Ani nedovolí, aby takovým způsobem jednaly děti mezi sebou.

Když se k sobě členové rodiny chovají s úctou a respektují důstojnost jeden druhého, přispívá to k dobré komunikaci. Spisovatel William Prendergast uvádí: „Všichni rodiče by si se svými malými i dospívajícími dětmi měli každý den, neustále a důvěrně povídat.“ A dodává: „Zdá se, že je to tím nejlepším, co je možné proti sexuálnímu zneužívání dělat.“ To, aby si spolu členové rodiny neustále a láskyplně povídali, doporučuje i Bible. (5. Mojžíšova 6:6, 7) Když podle tohoto doporučení jednají, pak je pro ně domov místem, kde mohou s volností a beze strachu mluvit o tom, co mají na srdci.

Žijeme v ničemném světě a veškerému zneužívání se předejít nedá. Přesto můžete pro své dítě mnoho udělat už tím, že váš domov bude bezpečným místem. Jestliže vašemu dítěti někdo ublíží mimo domov, pak váš syn nebo dcera ví, kde najde útěchu a pochopení. Láskyplná rodina je v tomto problematickém světě skutečným útočištěm a bezpečným přístavem. Přejeme vám, aby se vám s Boží pomocí dařilo takový domov vytvářet.