POZNÁTE ho na první pohled. Má široké rohy, dlouhou kštici překrývající oči a huňatou srst, která pokrývá podsadité tělo.

Skotský náhorní skot — jedno z nejstarších známých plemen hovězího dobytka — už celá staletí odolává drsnému počasí skotské vysočiny a přilehlých ostrovů. Dobytek, který se pásl na odlehlé vysočině, byl původně větší a měl červenou srst, zatímco ten, který obýval ostrovy blízko západního pobřeží, byl menší a obvykle černý. Dnes ho lidé považují za jedno plemeno a jeho srst může být červená, černá, světle hnědá, žlutá nebo téměř bílá.

Jeho kštice možná vypadá komicky, ale má důležitou úlohu. V zimě chrání oči před silným větrem, deštěm a sněhem a v létě poskytuje ochranu před hmyzem, který by mohl do očí zanést infekci.

Za starých časů brávali pachtýři, neboli zemědělci na pronajaté půdě, svá stáda do kamenných ohrad, kde našla útočiště před drsným počasím a vlky.

Na rozdíl od ostatního dobytka má skotský náhorní skot dvojí srst. Chundelatá vnější srst může být dlouhá i 30 centimetrů. Je dobře promaštěná, a proto  odpuzuje déšť a sníh. Pod ní je měkká, huňatá srst, která pomáhá udržet teplo.

Jim, který tato zvířata chová už léta, říká: „Našamponovat je není vůbec jednoduché, protože jejich srst se v podstatě nedá namočit.“ Díky husté srsti se jim dobře daří v horském terénu bičovaném prudkými dešti a ledovým větrem, kde by žádný jiný skot nepřežil.

Pokud je v létě velké vedro a sucho, svůj teplý „kabát“ shazují. S příchodem sychravého počasí jim zase narůstá nový.

Ovce často ničí vegetaci tím, že pojídají kořeny a mladé výhonky, ale skot to nedělá. Skotský náhorní skot dokonce zlepšuje kvalitu chudé pastviny. Jak? Pomocí dlouhých, silných rohů a širokého čumáku ji zbavuje nechtěných křovin, kterých by se jiný skot ani nedotkl. Díky takovému důkladnému „úklidu“ může znovu vyrůst tráva a stromy.

To, že má tento skot dvojí huňatou srst, představuje další velkou výhodu. Jelikož k udržení tepla nepotřebuje vrstvu tuku navíc, jeho maso obsahuje na rozdíl od jiného hovězího masa méně tuku a cholesterolu a zároveň víc bílkovin a železa. A k tomu, aby se dosáhlo tak vysoce kvalitního masa, není zapotřebí nákladné dokrmování.

Tito houževnatí obyvatelé vysočiny žijí s lidmi od nepaměti. Skotové je kdysi mívali v přízemí svých domů, a tak v horním patře, kde žila rodina, bylo větší teplo.

Ačkoli jsou tato zdomácnělá zvířata většinou mírná a poddajná, někdy mohou být nebezpečná. Může to být třeba tehdy, když kráva úzkostlivě chrání svoje telátko. Je také lepší jít kolem jejich ohrady než skrze ni.

Skotský náhorní skot je přizpůsobivé a užitečné plemeno, a proto je oblíbené po celém světě. Chová se na severu, až na Aljašce a ve Skandinávii, ale i ve výšce 3 000 metrů v Andách. Daří se mu však i v teplejších oblastech.

Skotsko je známé svou kostkovanou látkou, tradičními sukněmi a dudami, ale také nezaměnitelným horským skotem. Žijí tato krásná zvířata se dvěma huňatými „kabáty“ i ve vaší zemi?