ČÍNA je zemí mnoha „nej“. Má nejvyšší počet obyvatel a řadí se mezi státy s největší rozlohou. Na jejím území stojí Velká čínská zeď, jeden z nejnáročnějších stavebních projektů v dějinách. Flotila mohutných lodí, které postavili čínští císaři Jung-le a Süan-te z dynastie Ming, byla početnější než jakákoli jiná flotila v dalších pěti stoletích. Admirálem se stal muslim z jihozápadní Číny jménem Čeng Che.

Podle nápisu, jehož část je citována v úvodu, bylo Čeng Cheovým posláním „ukázat blahodárnou moc (císařské) ctnosti a jednat s lidmi v dalekých zemích laskavě“. Díky námořním výpravám se „země za obzorem i z konců světa stávaly poddanými [Číny]. . . Barbaři ze zámoří . . . přicházeli k audienci [na císařský dvůr] a přinášeli s sebou drahocenné předměty a dary.“

To, jaký cíl mingští císaři těmito expedicemi sledovali, je předmětem diskusí. Někteří považují Čeng Chea za přátelského vyslance, který šířil kulturu mocného, a přesto mírumilovného národa. Jiní se na jeho výpravy dívají jako  na projev agresivní politiky, jejímž cílem bylo udělat z jiných národů vazaly. Čeng Che opravdu nabízel okázalé dary a politickou podporu vládcům, kteří ho přijali přátelsky, ale ty, kdo odmítli uznat svrchovanost mingského císaře a odvádět mu tribut, si podrobil a zajal. Výsledkem Čeng Cheových impozantních výprav bylo to, že mnozí vládci z oblasti Indického oceánu vysílali své zástupce do Číny, aby císaři vzdali poctu.

Čeng Cheovy lodě také přivážely do vzdálených přístavů nádherné lakované dekorační předměty, porcelán a hedvábí, jež vyrobili mingští řemeslníci. Domů se vracely naložené drahokamy, slonovinou, kořením, tropickým dřevem a dalšími luxusními věcmi, kterých si Číňané cenili. Jedna výprava dokonce přivezla žirafu, což u místních obyvatel údajně způsobilo nemalý rozruch. Díky této výměně zboží a myšlenek mohl okolní svět alespoň zahlédnout odlesk slávy čínské civilizace 15. století.

Tyto obdivuhodné plavby ale neměly dlouhého trvání. Jen pár desetiletí po Čeng Cheových výpravách Čína ukončila se zahraničím obchodní a diplomatické styky. Nový císař i jeho konfuciánští rádci zastávali názor, že není potřeba dívat se za čínské hranice, a tak se snažili zemi izolovat od vnějších vlivů. Rozhodli, že „lodě pokladů“ patří minulosti, a proto zřejmě zničili záznamy o velkolepých plavbách, a dokonce i samotné lodě. Teprve v nedávné době se lidé v Číně i jinde na světě dozvěděli o slavné epoše, kdy Čeng Cheova obrovská flotila brázdila moře.