CO ŘÍKÁ BIBLE
Tolerance
Ochota odpustit a tolerance přispívají k pokojným vztahům. Měla by ale tolerance mít nějaké hranice?
Co nám pomůže být tolerantnější?
DNEŠNÍ REALITA
Celý svět je zaplaven nesnášenlivostí. Přispívají k ní například rasové a etnické předsudky, nacionalismus, kmenová nesnášenlivost a náboženský extremismus.
CO ŘÍKÁ BIBLE
Když byl Ježíš na zemi, setkával se s nesnášenlivostí často. Zvlášť Židé a Samaritáni se navzájem nenáviděli. (Jan 4:9) Ženy byly považovány za podřadnější než muži. A židovští náboženští vůdci pohrdali prostými lidmi. (Jan 7:49) Ježíš byl ale úplně jiný. Odpůrci o něm řekli: „Tento muž vítá hříšníky a jí s nimi.“ (Lukáš 15:2) Ježíš byl laskavý, trpělivý a tolerantní, protože nepřišel lidi soudit, ale pomáhat jim, aby získali pravou víru. Jeho hlavní pohnutkou byla láska. (Jan 3:17; 13:34)
Láska nám pomáhá být k druhým tolerantnější a přátelštější i přes jejich nedostatky a osobité projevy. V Kolosanům 3:13 se píše: „Snášejte dále jeden druhého a velkoryse jeden druhému odpouštějte, jestliže má někdo proti jinému příčinu ke stížnosti.“
„Především mějte jeden k druhému vřelou lásku, protože láska přikrývá množství hříchů.“ 1. Petra 4:8
Proč musí mít tolerance své hranice?
REALITA
Ve většině zemí se po občanech vyžaduje, aby se řídili zákony a udržovali pořádek. Proto jsou obvykle stanoveny určité hranice chování.
CO ŘÍKÁ BIBLE
Láska se „nechová . . . neslušně“. (1. Korinťanům 13:5) I když byl Ježíš vzorem tolerance, nepřehlížel nemravnost, pokrytectví ani jiné špatné jednání. Odvážně takové věci odsuzoval. (Matouš 23:13) Řekl: „Každý, kdo koná zlo, nenávidí světlo [pravdy].“ (Jan 3:20, Bible21)
Apoštol Pavel napsal: „Ošklivte si, co je ničemné, lněte k tomu, co je dobré.“ (Římanům 12:9) Touto radou se sám řídil. Například když se někteří židovští křesťané stranili těch nežidovských, Pavel – který byl sám Žid – je přísně, ale laskavě napomenul. (Galaťanům 2:11–14) Věděl, že Bůh „není stranický“ a že by mezi svým lidem rasové předsudky netoleroval. (Skutky 10:34)
Svědkové Jehovovi jsou křesťané, a tak se v otázkách morálky řídí Biblí. (Izajáš 33:22) Špatné chování tedy mezi sebou netolerují. Křesťanský sbor nesmí být znečištěn někým, kdo Boží měřítka přehlíží. Proto svědkové poslouchají jasný biblický pokyn: „Toho zlého vylučte ze svého středu.“ (1. Korinťanům 5:11–13, Bible21)
„Vy, kdo milujete Jehovu, nenáviďte, co je špatné.“ Žalm 97:10
Bude Bůh tolerovat špatnost donekonečna?
CO SI MYSLÍ HODNĚ LIDÍ
Zlo tady bude vždycky, protože ho lidé mají v povaze.
CO ŘÍKÁ BIBLE
Prorok Habakuk se Boha Jehovy zeptal: „Proč je přede mnou plenění a násilí a proč se vyskytují hádky a proč se vede rozepře?“ (Habakuk 1:3) Bůh svého ztrápeného proroka nenechal na pochybách, že špatné lidi bude volat k odpovědnosti. O tomto slibu řekl: „Zcela jistě se . . . splní. Neopozdí se.“ (Habakuk 2:3)
Do té doby mají zlí lidé příležitost se svým jednáním přestat. „‚Cožpak mám vůbec nějaké potěšení ze smrti někoho ničemného,‘ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy, ‚a ne z toho, aby se obrátil zpět od svých cest a opravdu zůstal naživu?‘“ (Ezekiel 18:23) Ti, kdo chtějí dělat to, co se Bohu líbí, a se špatným jednáním skončí, se mohou dívat do budoucnosti s optimismem. Přísloví 1:33 říkají: „Pokud jde o toho, kdo mi naslouchá, ten bude přebývat v bezpečí a nebude ho rozrušovat děs z neštěstí.“
„Ještě chvilku, a ničemný již nebude . . . Mírní, ti budou vlastnit zemi a vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje.“ Žalm 37:10, 11