OKÉNKO DO MINULOSTI
Ignác Semmelweis
PŘESTOŽE jméno tohoto muže není moc známé, z jeho práce má dnes užitek většina rodin. Narodil se v maďarském Budíně (část dnešní Budapešti) a v roce 1844 získal na Vídeňské univerzitě lékařský titul. Když v roce 1846 nastoupil na místo asistenta na První porodnickou kliniku ve vídeňské Všeobecné nemocnici, musel čelit otřesnému faktu – víc než 13 procent žen po porodu umíralo na horečku omladnic.
Vznikaly různé teorie o tom, co horečku omladnic způsobuje, ale ani jedna nedokázala tuto záhadu vysvětlit. Všechny pokusy o snížení úmrtnosti selhaly. Semmelweis byl svědkem toho, jak mnoho matek pomalu a v bolestech umírá, a velmi ho to trápilo. Rozhodl se, že to tak nenechá a příčinu této nemoci zjistí.
Nemocnice, ve které Semmelweis pracoval, měla dvě porodnické kliniky. Lišily se pouze v tom, že na první pracovali studenti medicíny a na druhé porodní asistentky. Úmrtnost matek na první klinice ale byla mnohem vyšší než na druhé. Proč? To chtěl Semmelweis zjistit, a proto systematicky pracoval na tom, aby možnou příčinu odstranil. Stále se mu to ale nedařilo.
Začátkem roku 1847 Semmelweis objevil klíčovou stopu. Jeho kolega a přítel Jakub Kolečka byl poraněn při pitvě a zemřel na otravu krve. Potom co si Semmelweis přečetl zprávu z jeho pitvy, uvědomil si, že obsahuje velmi podobné nálezy, které se vyskytují u těch, kdo zemřeli na horečku omladnic. Proto došel k závěru, že ji možná způsobuje nějaký „jed“ přenášený z mrtvých těl. Lékaři a studenti medicíny totiž často prováděli pitvy a pak šli rovnou
na porodní sál. Nevědomky tak během vyšetření a porodu přenášeli na matky infekci. Úmrtnost na druhé klinice byla nižší, protože porodní asistentky pitvy neprováděly.Semmelweis okamžitě zavedl přísná hygienická opatření. Předtím než šli lékaři nebo studenti vyšetřit těhotnou ženu, museli si vydezinfikovat ruce v roztoku chlorového vápna. To přineslo skvělé výsledky – úmrtnost prudce klesla. V dubnu umíralo 18,27 procent žen, kdežto ke konci roku už jen 0,19 procent!
„Chci zbavit porodnice všech těch hrůz, chci ochránit ženu, aby se mohla vrátit ke svému manželovi a ke svému dítěti.“ (Ignác Semmelweis)
Ne všichni ale byli z tohoto úspěchu nadšení. Výsledky Semmelweisova výzkumu totiž zpochybňovaly teorii, kterou měl jeho nadřízený. Toho navíc dráždila Semmelweisova neústupnost. Semmelweis nakonec o svou pozici ve Vídni přišel a vrátil se do Maďarska. Stal se vedoucím porodnického oddělení v nemocnici sv. Rocha v Pešti, kde se mu díky jeho metodám podařilo snížit úmrtnost žen pod jedno procento.
V roce 1861 své poznatky publikoval v knize Die Aetiologie, der Begriff und die Prophylaxe des Kindbettfiebers (Příčiny, pojem a prevence horečky omladnic). Jeho práce ale byla doceněna až o řadu let později. Mezitím přišlo o život mnoho lidí, kteří mohli být zachráněni.
Dnes je Semmelweis považován za jednoho z prvních, kdo zavedl dezinfekční postupy. Jeho práce přispěla k odhalení faktu, že mikroby jsou častou příčinou nemocí. I díky jeho výzkumu vědci později formulovali mikrobiální teorii nemocí, která je jedním z nejvýznamnějších objevů v medicíně. Je zajímavé, že Mojžíšův zákon, který je dnes součástí Bible, už asi před 3 000 lety dával přesné instrukce, jak správně zacházet s mrtvými těly.