MALÉ bobule rostliny Pollia condensata, která je rozšířená po celé Africe, se můžou pochlubit tou nejjasnější modrou barvou v říši rostlin. Přitom neobsahují žádný modrý pigment. V čem tedy spočívá tajemství jejich oslnivé barvy?

Zajímavé informace: Buněčné stěny na povrchu plodů obsahují drobná vlákna ležící vedle sebe jako řady zápalek. Tato vlákna tvoří vrstvy, které jsou naskládané na sobě, a každá z nich je oproti té spodní lehce pootočená. Vrstvy tak vytvářejí spirálovitý útvar. Samotná vlákna nejsou modrá. Barva je výsledkem toho, jak jsou vlákna poskládaná. Takže příčinou intenzivní, kovově lesklé barvy plodů není pigment, ale struktura. Většina buněk se jeví jako modrá. Z různých úhlů však některé vypadají jako zelené, růžové nebo žluté, a to kvůli lehce rozdílné tloušťce vrstev. Při bližším zkoumání navíc zjistíme, že barvy nejsou jednolité, ale vytvářejí efekt, který připomíná barevné pixely na obrazovce počítače.

Protože plody polie nemají pigment, uchovají si barvu i potom, co z rostliny opadají. Některé z nich byly sesbírané před víc než sto lety a pořád září, jako by je právě někdo utrhl. Vědci zjistili, že i když bobule nemají žádnou jedlou dužinu, jenom semena, jsou pro ptáky, kteří je zahlédnou, neodolatelným pokušením.

Vědci věří, že plody polie by mohly sloužit jako inspirace pro výrobce nejrůznějších produktů, od neblednoucích barev až po papír, který se nedá padělat.

Co si o tom myslíte? Je zářivě modrá barva plodů polie výsledkem evoluce, nebo dílem inteligentního stvořitele?