Přejít k článku

Přejít na obsah

Jak se správně modlit?

Jak se správně modlit?

Jehova slyší naše modlitby. (Žalm 65:2) Můžeme k němu mluvit kdekoli a kdykoli, nahlas i v duchu. Jehovovi se líbí, když ho oslovujeme „Otče“ – a skutečně je tím nejlepším Otcem, jakého můžeme mít. (Matouš 6:9) Má nás rád, a tak nás učí, jak se správně modlit.

MODLETE SE K BOHU JEHOVOVI VE JMÉNU JEŽÍŠE

„Pokud Otce o něco poprosíte v mém jménu, dá vám to.“ (Jan 16:23)

Z Ježíšových slov jasně vyplývá, že se nemáme modlit k obrazům, svatým, andělům ani mrtvým předkům. Jehova chce, abychom se modlili pouze k němu ve jménu Ježíše Krista. Modlit se k Bohu ve jménu Krista znamená uznávat, že Bůh slyší naše modlitby díky tomu, co pro nás Ježíš udělal. Ježíš řekl: „Nikdo nepřichází k Otci, jedině skrze mě.“ (Jan 14:6)

ŘÍKEJTE BOHU, CO MÁTE NA SRDCI

„Vylévejte mu své srdce.“ (Žalm 62:8)

Když se modlíme k Jehovovi, měli bychom s ním mluvit jako s milujícím otcem. Měli bychom s ním mluvit uctivě a říkat mu, co máme na srdci, ne číst modlitby z modlitební knížky nebo opakovat naučené fráze.

MODLETE SE V SOULADU S BOŽÍ VŮLÍ

„Bůh [nás] slyší, ať prosíme o cokoli v souladu s jeho vůlí.“ (1. Jana 5:14)

V Bibli nám Jehova sděluje, co pro nás chce udělat a co chce, abychom my dělali pro něj. Pokud chceme, aby byly naše modlitby pro Boha přijatelné, musíme se modlit „v souladu s jeho vůlí“. Co musíme dělat, abychom věděli, co je Boží vůle? Musíme studovat Bibli a dobře Boha poznat. Potom bude Bůh našim modlitbám rád naslouchat.

O CO SE MŮŽEME MODLIT?

Proste o to, co v životě potřebujete. K Bohu se můžeme modlit o běžné věci – abychom měli co jíst, co si obléknout a kde bydlet. Také ho můžeme prosit o moudrost, abychom se dokázali dobře rozhodovat, a o sílu, abychom zvládali různé náročné situace. Můžeme se modlit i o víru, odpuštění nebo o Boží pomoc. (Lukáš 11:3, 4, 13; Jakub 1:5, 17)

Modlete se za druhé. Milující rodiče mají radost, když vidí, že se jejich děti navzájem mají rády. Jehova je také rád, když nám – jeho dětem – záleží na tom, aby se druhým dobře vedlo. Můžeme se modlit za svého manžela nebo manželku, za své děti, příbuzné nebo přátele. Učedník Jakub napsal: „Modlete se jeden za druhého.“ (Jakub 5:16)

Děkujte Bohu. Bůh nás stvořil a Bible o něm říká: „Konal dobro – dával vám déšť z nebe a úrodná období, sytil vás a naplňoval vaše srdce radostí.“ (Skutky 14:17) Když přemýšlíme o tom, co všechno pro nás Bůh udělal a dělá, motivuje nás to, abychom mu za to děkovali. Vděčnost Bohu bychom také měli dávat najevo tím, jak žijeme. (Kolosanům 3:15)

BUĎTE TRPĚLIVÍ A NEPŘESTÁVEJTE SE MODLIT

Když máme pocit, že Bůh na naše modlitby nereaguje, můžeme z toho být zklamaní nebo smutní. Měli bychom dojít k závěru, že Bohu na nás nezáleží? Určitě ne! Jak je vidět z následujících příběhů, je potřeba, abychom se prostě nepřestávali modlit.

Steve, o kterém byla zmínka v úvodním článku, říká: „Kdybych se nemodlil, už bych asi všechno dávno vzdal.“ Co mu pomohlo? Začal studovat Bibli a pochopil, jak je modlitba důležitá a že je nutné být vytrvalý. Vypráví: „Když se k Bohu modlím, děkuju mu za všechnu tu podporu, které se mi dostalo od mých skvělých přátel. Jsem teď šťastnější než kdy dřív.“

A co Jenny, která měla pocit, že si nezaslouží, aby Bůh naslouchal jejím modlitbám? Říká: „Když jsem byla úplně na dně, prosila jsem Boha, aby mi pomohl pochopit, proč si připadám tak bezcenná.“ K čemu to vedlo? „To, že jsem se Bohu svěřila, mi pomohlo, abych se viděla tak, jak mě vidí on, a uvědomila si, že i když sama sebe odsuzuju, Bůh mě neodsuzuje. Pomohlo mi to, abych to se sebou nevzdala. Díky modlitbě teď Jehovu beru jako skutečného milujícího Boha, Otce a Přítele, který je mi stále nablízku a pomáhá mi, když se snažím dělat, co si přeje.“

„Gerard se navzdory svému postižení raduje ze života. To je tou nejlepší odpovědí na mé modlitby,“ říká Isabel

Modlitba byla velkou pomocí i pro Isabel. Když otěhotněla, lékaři jí řekli, že její dítě se narodí těžce postižené. Byla zdrcená. Někteří jí dokonce radili, aby šla na potrat. Isabel říká: „Byla jsem zoufalá a cítila jsem nesnesitelnou bolest.“ Co udělala? Neustále se modlila k Bohu o pomoc. Když se jí narodil syn Gerard, skutečně byl postižený. Isabel je ale přesvědčená, že Bůh její modlitby vyslyšel. Jak to? Říká: „Synovi je teď 14 let a navzdory svému postižení se raduje ze života. To je tou nejlepší odpovědí na mé modlitby. Jsem Jehovovi moc vděčná za to, že Gerarda mám.“

Tato vyjádření nám připomínají slova žalmisty: „Prosby mírných vyslyšíš, Jehovo. Upevníš jejich srdce a budeš jim pozorně naslouchat.“ (Žalm 10:17) To je krásné ujištění, že stojí za to se modlit.

V Bibli je zaznamenáno mnoho Ježíšových modliteb. Nejznámější je ta, kterou učil svoje učedníky. Co si z ní můžeme vzít my?