1.–3. a) V jaké situaci byl Jehovův lid v době, kdy začal prorokovat Zecharjáš? b) Proč Jehova řekl svému lidu, aby se k němu vrátil?

LETÍCÍ svitek, žena v zapečetěné nádobě a dvě ženy vznášející se ve větru s křídly podobnými čapím – tyto dramatické výjevy obsahuje kniha Zecharjáš. (Zech. 5:1, 7–9) Proč dal Jehova proroku Zecharjášovi tato ohromující vidění? V jaké situaci tehdy byli Izraelité? A co se z těchto vidění dozvídáme?

² V roce 537 př. n. l. měl Jehovův zasvěcený lid velký důvod se radovat. Po sedmdesáti letech babylonského zajetí byl konečně osvobozen. S vervou se proto pustil do práce na obnově Jehovova uctívání v Jeruzalémě. V roce 536 př. n. l. byly položeny základy chrámu. Tehdy byli Izraelité tak šťastní, že radostí křičeli „a ten zvuk bylo slyšet až do velké vzdálenosti“. (Ezra 3:10–13) Brzy se ale proti tomuto stavebnímu projektu zvedla vlna odporu.  Izraelity to tak odradilo, že se stavbou chrámu přestali a začali se každý starat o své vlastní bydlení a pole. Šestnáct let byla stavba Jehovova chrámu na mrtvém bodě. Izraelité potřebovali připomenout, že by se měli vrátit k Jehovovi a nemyslet jenom sami na sebe. Jehova chtěl, aby ho zase uctívali s nadšením a odvahou.

³ Aby Izraelitům pomohl vzpomenout si na to, proč je z Babylonu osvobodil, poslal k nim v roce 520 př. n. l. Zecharjáše. Je zajímavé, že jeho jméno znamená „Jehova pamatoval“. I když Izraelité zapomněli na to, co pro ně Bůh udělal, on na ně nezapomněl. (Přečti Zecharjáše 1:3, 4.) Slíbil, že jim pomůže, aby ho mohli znovu uctívat tak, jak si přeje. Také je ale jasně varoval, že nebude tolerovat žádné uctívání, které je polovičaté. Podívejme se, jak se snažil zapůsobit na jejich srdce prostřednictvím Zecharjášova šestého a sedmého vidění. Také se dozvíme, co se z toho můžeme naučit my.

4. a) Co Zecharjáš spatřil v šestém vidění? b) Co znamená, že svitek je popsaný po obou stranách? (Viz úvodní obrázek č. 1.)

⁴ Pátá kapitola Zecharjáše začíná neobvyklým viděním. (Přečti Zecharjáše 5:1, 2.) Zecharjáš vidí letící svitek, který je téměř 9 metrů dlouhý a asi 4,5 metru široký. Je rozvinutý, připravený ke čtení. Obsahuje rozsudek, který je napsaný na obou stranách. (Zech. 5:3) Obvykle se psalo jenom na jednu stranu svitku, takže je jasné, že toto poselství je opravdu závažné.

5., 6. Jak se Jehova dívá na jakoukoli krádež?

⁵ Přečti Zecharjáše 5:3, 4. Všichni lidé jsou za své jednání zodpovědní Bohu. Zvlášť to ale platí o Jehovových služebnících, protože se nazývají jeho jménem. Boha milují a vědí, že kdyby kradli, jeho jméno by to pošpinilo. (Přísl. 30:8, 9) Někteří lidé si možná myslí, že když je pro to pádný důvod, krást není špatné. Ale bez ohledu na to, jak omluvitelné se to může zdát, pro zloděje je jeho sobecká touha důležitější než Bůh. Ignoruje Boží zákon a nebere v úvahu Jehovu ani jeho jméno.

⁶ Všimni si slov u Zecharjáše 5:3 a 4. Píše se tam, že „kletba . . . vstoupí do zlodějova domu . . . a ubytuje se uprostřed jeho domu a zahubí jej“. Jehova tedy může odhalit a odsoudit jakékoli špatné jednání, ke kterému by došlo mezi jeho lidem. I když se někomu podaří něco ukrást, aniž se o tom dozví policie, zaměstnavatel, starší nebo rodiče, před Jehovou to neutají. Bůh se postará o to, aby jakákoli krádež vyšla najevo. (Hebr. 4:13) Jsme moc rádi, že kolem sebe máme lidi, kteří se ze všech sil snaží být ve všem poctiví. (Hebr. 13:18)

7. Jak se můžeme vyhnout kletbě, o které se píše v letícím svitku?

⁷ Jakýkoli druh krádeže Jehovu uráží. Považujeme za čest, že smíme žít podle Jehovových vysokých morálních měřítek, a chováme se tak, abychom jeho jméno nijak nepošpinili. Díky tomu se nám podaří uniknout vykonání rozsudku nad těmi, kdo vědomě porušují jeho zákon.

8.–10. a) Co je přísaha? b) Jakou přísahu král Sedekjáš nedodržel?

⁸ Poselství napsané na letícím svitku obsahuje také varování pro každého, „kdo falešně skládá přísahu v [Božím] jménu“. (Zech. 5:4) Přísaha je závazné prohlášení, které dosvědčuje, že něco je pravda, nebo slavnostní slib, že člověk určitou věc udělá nebo neudělá.

⁹ Přísahat v Jehovově jménu je velmi vážná věc. Je to vidět například z toho, co se stalo Sedekjášovi, poslednímu králi, který vládl z Jeruzaléma. Přísahal při Jehovovi, že se podvolí babylonskému králi, ale svůj slib nedodržel. Jehova ho proto odsoudil těmito slovy: „Jako že žiji, . . . přísahám: tam, v zemi krále, jenž mu dal vládu, jehož přísahou [Sedekjáš] pohrdl a jehož smlouvu porušil, tam, uprostřed Babylonu zemře.“ (Ezek. 17:16, Jeruzalémská bible)

¹⁰ Král Sedekjáš se zavázal Jehovovi, že bude žít v souladu s přísahou, kterou složil v jeho jménu. (2. Par. 36:13) Namísto toho ale požádal o pomoc Egypt, což byl marný pokus vymanit se z babylonského područí. (Ezek. 17:11–15, 17, 18)

11., 12. a) Jaký slib je nejdůležitější? b) Jak by to, že jsme se zasvětili Jehovovi, mělo ovlivňovat náš každodenní život?

¹¹ Jehova naslouchá také našim slibům a bere je vážně. Pokud chceme mít jeho schválení, musíme je plnit. (Žalm 76:11) Nejdůležitější ze všech slibů je ten, kterým jsme se zasvětili Jehovovi. Slavnostně jsme mu slíbili, že mu budeme bezvýhradně sloužit.

¹² Jak můžeme ukázat, že v souladu  se svým slibem žijeme? Každý den se setkáváme s většími nebo menšími zkouškami. Tím, jak se k nim stavíme, dáváme najevo, jak blízký vztah s Jehovou máme. (Žalm 61:8) Jak například zareaguješ, když s tebou někdo v práci nebo ve škole začne flirtovat? Budeš to vnímat jako příležitost udělat to, co se líbí Jehovovi, a na takovou hru nepřistoupíš? (Přísl. 23:26) Nebo pokud žiješ v nábožensky rozdělené rodině, prosíš Jehovu, aby ti dával sílu projevovat křesťanské vlastnosti, přestože nikdo z tvých blízkých se o to nesnaží? Modlíš se každý den k našemu nebeskému Otci a děkuješ mu za to, že ti v životě radí a miluje tě? Děláš si každý den čas na čtení Bible? Když jsme se Jehovovi zasvětili, tak jsme mu to všechno vlastně slíbili. Držet se svého slibu znamená Jehovu poslouchat. Pokud ho posloucháme a děláme pro něj, co je v našich silách, dáváme tím najevo, že ho milujeme a že mu patříme. Naše uctívání je způsob života, není to pouhá formalita. To, že se snažíme svému slibu dostát, je pro naše dobro, protože tak máme úžasnou vyhlídku do budoucnosti. (5. Mojž. 10:12, 13)

13. Co si můžeme uvědomit díky Zecharjášovu šestému vidění?

¹³ Zecharjášovo šesté vidění nám pomáhá uvědomit si, že ti, kdo milují Jehovu, by neměli krást ani falešně přísahat. Také vidíme, že i když Izraelité dělali spoustu chyb, Jehova to s nimi nevzdal a neopustil je. Chápal, pod jakým tlakem jsou ze strany nepřátel. Svým příkladem nás učí, že bychom své sliby měli plnit. A můžeme si být jistí, že nám v tom bude pomáhat. Jak to například dělá? Dává nám naději, že z celého světa brzy odstraní veškerou špatnost. Zárukou této zářící naděje je Zecharjášovo další vidění.

14., 15. a) Co Zecharjáš vidí v sedmém vidění? (Viz úvodní obrázek č. 2.) b) Co představuje žena v nádobě a co znamená to, že anděl nádobu okamžitě zavřel?

¹⁴ Potom co Zecharjáš spatřil letící svitek, mu anděl říká: „Pozvedni oči.“ Co se v tomto sedmém vidění odehraje? Prorok vidí nádobu k odměřování efa. (Přečti Zecharjáše 5:5–8.) Je kulatá, středně velká a má „okrouhlé olověné víko“. Když se víko zvedne, Zecharjáš zjistí, že v nádobě sedí „nějaká žena“. Anděl mu vysvětluje, že je to „Ničemnost“. Představ si Zecharjášovo zděšení, když se žena pokouší vylézt ven! Anděl ji rychle strčí zpátky a těžkým víkem nádobu zavře. Co to znamená?

¹⁵ Tato část vidění ukazuje, že Jehova nesnese, aby mezi jeho lidem byla jakákoli ničemnost neboli špatnost. Pokud něco takového uvidí, bude rychle reagovat a odstraní to. (1. Kor. 5:13) Poznáváme to z toho, že anděl nádobu okamžitě zavřel těžkým víkem.

16. a) Co se stane s nádobou? (Viz úvodní obrázek č. 3.) b) Kam ženy s čapími křídly nádobu odnášejí?

¹⁶ Teď se na scéně objevují dvě ženy, které mají silná křídla podobná čapím. (Přečti Zecharjáše 5:9–11.) Jsou úplně jiné než ta ničemná žena v nádobě. Díky svým silným křídlům s nádobou vzlétnou a s „Ničemností“ letí pryč. Kam? Do země Šinar neboli do Babylonu,  kde ji nechají. Ale proč zrovna tam?

17., 18. a) Proč tím pravým místem pro „Ničemnost“ byl Babylon? b) K čemu bychom měli být rozhodnutí?

¹⁷ Izraelité, kteří žili v době proroka Zecharjáše, chápali, proč tím pravým místem pro „Ničemnost“ je Babylon. Věděli, že je to zkažené město plné nemravnosti a falešného uctívání. Zecharjáš a další Židé, kteří tam dřív žili, museli každý den tvrdě bojovat, aby se nenechali ovlivnit pohanskými zvyky. Toto vidění je tedy určitě povzbudilo – bylo pro ně zárukou, že Jehova nedopustí, aby čisté uctívání bylo pošpiněno.

¹⁸ Vidění ale Židům také připomnělo, že mají odpovědnost dbát na to, aby uctívání Jehovy zůstalo čisté. Špatnosti nebude dovoleno, aby pronikla do Božího lidu a usadila se tam. Jehova se o nás láskyplně stará prostřednictvím své čisté organizace a my máme odpovědnost ji čistou uchovávat. Žádné špatné jednání do duchovního ráje nepatří.

19. Co se učíme z dramatických vidění, která měl Zecharjáš?

¹⁹ Zecharjášovo šesté a sedmé vidění jsou vážným varováním pro ty, kdo dělají to, co je špatné. Jehova totiž takové jednání nebude tolerovat. Od svých služebníků očekává, že budou špatnost ze srdce nenávidět. Tyto zprávy nás také ujišťují o tom, že když se budeme ze všech sil snažit zůstat čistí, náš nebeský Otec nás nezavrhne, ale bude nás chránit a odmění nás. I když zůstat čistí v tomto zkaženém světě je těžké, s Jehovovou pomocí to můžeme zvládnout. Ale jak si můžeme být jistí tím, že ve světě, kde Bůh je lidem lhostejný, pravé uctívání bude mít navrch? A jakou máme jistotu, že Jehova ochrání svou organizaci během velkého soužení, které se rychle přibližuje? Odpovědi na tyto otázky jsou v příštím článku.