Přejít k článku

Přejít na obsah

Pečeť ‚patřící Jukalovi‘

Pečeť ‚patřící Jukalovi‘

Pečeť ‚patřící Jukalovi‘

V SEDMÉM století př. n. l. chaldejský panovník Nebukadnecar dobyl Jeruzalém. Město spálil a jeho zdi zbořil. Judského krále Sedekjáše zajal a oslepil. Navíc „babylónský král pobil všechny judské urozené“. (Jeremjáš 39:1–8)

Jedním z judských urozených neboli knížat byl Jukal, syn Šelemjáše. I jeho pravděpodobně Babylóňané usmrtili. Jukalův příběh má určitý doslov. Ale než se jím budeme zabývat, podívejme se na to, co se o Jukalovi a jeho době dozvídáme z Písma.

„Nezískají nad tebou převahu“

Jehova pověřil proroka Jeremjáše, aby vyřídil poselství soudu nad Judou a Jeruzalémem. Bůh řekl, že judští králové, knížata, kněží a lid ‚budou proti Jeremjášovi bojovat‘. „Ale nezískají nad tebou převahu, neboť ‚jsem s tebou,‘“ řekl Jehova. (Jeremjáš 1:17–19)

V době, kdy Babylóňané obléhali judské hlavní město Jeruzalém, poslal král Sedekjáš dvakrát své posly k Jeremjášovi, aby vyzvěděl, zda Nebukadnecar od města odtáhne. Přál si, aby se o to prorok modlil. Jedním z králových poslů byl Jukal, známý také jako Jehukal. Jeremjáš dostal od Boha zprávu, že Babylóňané neboli Chaldejci město zničí. Kdokoli z obyvatel Jeruzaléma ve městě zůstane, zemře hladem, morem a mečem. Ale ti, kdo vyjdou k Chaldejcům, zůstanou naživu. Kvůli těmto Jeremjášovým slovům se judská knížata rozzuřila. (Jeremjáš 21:1–10; 37:3–10; 38:1–3)

Jukal byl jedním z knížat, která na Sedekjáše naléhala: „Ať je, prosím, ten muž [Jeremjáš] usmrcen, neboť . . . zeslabuje ruce válečníků.“ Ničemný Jukal byl také jedním z mužů, kteří hodili Jeremjáše do cisterny plné bláta, z níž byl prorok později zachráněn. (Jeremjáš 37:15; 38:4–6) Jeremjáš poslouchal Jehovu, a zničení Jeruzaléma proto přežil, ale Jukal patrně zemřel, když byl zničen systém, na který spoléhal.

Zajímavý doslov

Dá se říci, že doslov ke zprávě o Jukalovi byl „napsán“ v Jeruzalémě teprve v roce 2005. Archeologové prováděli výzkum na místě, kde doufali, že najdou palác krále Davida. Našli tam rozsáhlou kamennou stavbu, o níž předpokládají, že byla zničena v Jeremjášově době, když Jeruzalém dobyli Babylóňané.

Zda to je Davidův palác, není jisté. Ale jeden nalezený předmět archeologové identifikovali — je to centimetr široká hliněná bula s otiskem pečeti. Můžeme ji vidět na obrázku na straně 14. Kdysi jí byl zapečetěn nějaký dokument, který se už dávno rozpadl. Na otisku je uvedeno: „Patřící Jehukalovi, synovi Šelemjahua, syna Šoviho“. Je to zřejmě otisk pečeti, jež patřila Jeremjášovu odpůrci Jehukalovi neboli Jukalovi, synovi Šelemjáše.

Archeoložka Eilat Mazarová, která nápis na otisku rozluštila, píše, že Jehukal je po Šafanovu synu Gemarjášovi „druhým královským ministrem“, jehož jméno je uvedeno na otisku pečeti nalezeném ve Městě Davidově. *

Víra v Boží slovo se neopírá o objev nějakého lidského výtvoru, ale pevným základem pro ni je splnění inspirovaného proroctví. Historické skutečnosti dokazují, že Jeremjáš přesně předpověděl zničení Jeruzaléma. To, jak neslavně skončili Jeremjášovi odpůrci, by mělo posílit naše přesvědčení, že pokud budeme věrní jako Jeremjáš, naši nepřátelé ‚nad námi nezískají převahu, protože Jehova je s námi‘.

[Poznámka pod čarou]

^ 11. odst. Informace o Gemarjášovi a Šafanovi můžete najít v článku „Znáte Šafana a jeho rodinu?“ ve Strážné věži z 15. prosince 2002 na stranách 19–22.

[Obrázek na straně 15]

Jeremjáš se nepodvolil nátlaku a Boží poselství neoslabil

[Podpisek obrázku na straně 14]

Gabi Laron/Institute of Archaeology/Hebrew University ©Eilat Mazar