1., 2. (a) Proč byl koloský sbor v nebezpečí? (b) Jakou radu Kolosané dostali?

KOLOSKÝ sbor v prvním století byl v nebezpečí. Jeho jednota byla ohrožená. Někteří křesťané ze sboru totiž tvrdili, že je potřeba dodržovat Mojžíšův zákon. Jiní zase hájili asketismus, což je pohanská filozofie propagující odříkavý způsob života. Pavel chtěl, aby si Kolosané dávali na takové nesprávné názory pozor, a tak jim napsal povzbuzující dopis, ve kterém je varoval: „Možná, že existuje někdo, kdo vás bude odvádět jako svou kořist prostřednictvím filozofie a prázdného podvodu podle lidské tradice, podle základních věcí světa, a ne podle Krista.“ (Kol. 2:8)

² Kdyby tito pomazaní křesťané zaměřovali svou mysl na „základní věci světa“ neboli na lidské názory, dávali by tím najevo, že nechtějí být Jehovovými syny. (Kol. 2:20–23) Pavel jim chtěl pomoct, aby o svůj cenný vztah s Bohem nepřišli, a proto jim poradil: „Upínejte svou mysl k věcem nahoře, ne k věcem na zemi.“ (Kol. 3:2) Tito křesťané museli stále zaměřovat mysl na svou výjimečnou naději – na věčný život v nebi. (Kol. 1:4, 5)

3. (a) Na jakou naději se zaměřují pomazaní křesťané? (b) O čem je tento článek?

 ³ I dnes pomazaní křesťané zaměřují svou mysl na Boží nebeské království a na naději, že v něm budou vládnout spolu s Kristem. (Řím. 8:14–17) Ale co „jiné ovce“, tedy lidé, kteří mají žít věčně na zemi? (Jan 10:16) Jak se jich týkají Pavlova slova? Jak mohou oni zaměřovat svou mysl na věci nahoře? Kromě odpovědí na tyto otázky si v článku ukážeme, co se můžeme naučit z příkladu Abrahama a Mojžíše. Tito věrní muži ze starověku zaměřovali svou mysl na věci nahoře, i když vůbec neměli lehký život.

4. Jak mohou křesťané s pozemskou nadějí zaměřovat svou mysl na věci nahoře?

⁴ I křesťané, kteří nemají nebeskou naději, mohou zaměřovat svou mysl na věci nahoře. Jak? Tak, že dávají ve svém životě na první místo Jehovu a jeho království. (Luk. 10:25–27) Vzorem je nám v tom Ježíš. (1. Petra 2:21) Stejně jako křesťané v prvním století, i my jsme obklopení lidmi, kteří mají nesprávné názory, vyznávají světské filozofie a mají na prvním místě peníze. (Přečti 2. Korinťanům 10:5.) Proto si z Ježíše potřebujeme brát příklad a dávat si pozor na cokoli, co by mohlo poškodit náš vztah s Jehovou.

5. Jak můžeme zjistit, jestli máme správný pohled na peníze a majetek?

⁵ Má na tebe svět, který je zaměřený na peníze a majetek, nějaký negativní vliv? To, jaké věci máme na prvním místě, se pozná z toho, o čem přemýšlíme a co děláme. Ježíš řekl: „Kde je totiž tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“ (Mat. 6:21) Když chceme vědět, k čemu má naše srdce sklon, je potřeba se nad sebou poctivě zamyslet. Zkus se sám sebe zeptat: Jak často přemýšlím o penězích a o tom, co si za ně koupit? Honí se mi hlavou starosti, jak bude pokračovat moje firma, do čeho bych mohl investovat nebo co dělat, abych si mohl žít o něco pohodlněji? Nebo se naopak snažím žít jednoduše a soustředit se na svůj vztah s Jehovou? (Mat. 6:22) Ježíš řekl, že lidé, jejichž hlavním cílem je „střádat [si] poklady na zemi“, jsou ve smrtelném nebezpečí. O svůj vztah s Jehovou totiž mohou přijít. (Mat. 6:19, 20, 24)

6. Jak můžeme vyhrát boj se svým nedokonalým tělem?

⁶ Jsme nedokonalí, a proto nás lákají špatné věci. (Přečti Římanům 7:21–25.) Kdybychom nespoléhali na pomoc svatého ducha, mohli bychom těmto „věcem na zemi“ podlehnout. Patří k nim divoké párty, opilství, nemravnost a nestoudné chování, tedy pohrdání Božími zákony. (Řím. 13:12, 13) Se svým nedokonalým tělem vedeme neustálý boj. Jestli ho chceme vyhrát, musíme svou mysl zaměřovat na věci nahoře. Ale bez námahy to nepůjde. Apoštol Pavel řekl: „Tluču do svého těla a vedu je jako otroka.“ (1. Kor. 9:27) Je z toho vidět, že na sebe musíme být přísní. Teď se podíváme, jak se zaměřovali na věci nahoře dva věrní muži ze starověku. (Hebr. 11:6)

7., 8. (a) Proč Abraham a Sára neměli lehký život? (b) Na co se Abraham zaměřoval?

⁷ Když Jehova řekl Abrahamovi, aby se se svou domácností přestěhoval do  Kanaánu, ochotně ho poslechl. Jehova ho chtěl za jeho víru a poslušnost odměnit, a proto s ním uzavřel smlouvu. Řekl mu: „Učiním z tebe velký národ a požehnám ti.“ (1. Mojž. 12:2) Ale roky plynuly a Abraham se Sárou pořád neměli žádné děti. Mohlo to vypadat, že Jehova na svůj slib zapomněl. Život v Kanaánu navíc nebyl jednoduchý. Abraham a jeho blízcí za sebou nechali domov a příbuzné. Odešli z Uru, prosperujícího města v Mezopotámii, a cestovali přes 1 600 kilometrů daleko. Teď žili ve stanech, neměli vždycky dostatek jídla a hrozilo jim nebezpečí od lupičů. (1. Mojž. 12:5, 10; 13:18; 14:10–16) Abrahamovi a jeho rodině se ale po pohodlném životě v Uru nestýskalo. (Přečti Hebrejcům 11:8–12, 15.)

⁸ Abraham se nesoustředil na „věci na zemi“, ale zaměřoval svou mysl na věci nahoře. Jak? „Uvěřil Jehovovi“ a vždycky měl před očima sliby, které od něj dostal. (1. Mojž. 15:6) Jehova jeho víru viděl, a proto se mu objevil a řekl: „Vzhlédni, prosím, k nebesům a sečti hvězdy, jestliže jsi snad schopen je sečíst. . . . Takovým se stane tvé semeno.“ (1. Mojž. 15:5) Abrahama to muselo ujistit, že Bůh na něj nezapomněl. A pokaždé, když se zahleděl na oblohu plnou hvězd, vzpomněl si na Jehovův slib, že bude mít mnoho potomků. Když přišel ten správný čas, Bůh svůj slib splnil a Abrahamovi se narodil syn. (1. Mojž. 21:1, 2)

9. Jak můžeme napodobovat Abrahama?

⁹ Stejně jako Abraham, i my čekáme, až Jehova splní své sliby. (2. Petra 3:13) Kdybychom nezaměřovali svou mysl na věci nahoře, mohlo by se nám zdát, že čekáme moc dlouho. A třeba bychom pak už nebyli tolik horliví jako dřív. Vzdal ses v minulosti něčeho, abys mohl být průkopníkem nebo mohl jinak ve větší míře sloužit Jehovovi? Jestli ano, zasloužíš si pochvalu. A jak je to teď? Jsi stejně nastavený jako Abraham, který dělal pro Jehovu všechno, co bylo v jeho silách, a soustředil se na odměnu, kterou od něj měl v budoucnosti dostat? (Hebr. 11:10) Tento věrný muž „projevoval víru v Jehovu“ a on ho považoval za svého přítele. (Řím. 4:3)

10. Co všechno mohlo mít vliv na mladého Mojžíše?

¹⁰ Dalším mužem, který zaměřoval svou mysl na věci nahoře, je Mojžíš. Když vyrůstal, byl „poučován ve veškeré moudrosti Egypťanů“. Nešlo o nějaké obyčejné vzdělání. Egypt byl tehdy hlavní světovou velmocí a Mojžíš navíc žil ve faraonově královské rodině. Takže se není čemu divit, že byl díky svému vzdělání „mocný ve svých slovech a skutcích“. (Sk. 7:22) Otevíraly se před ním úžasné možnosti. Ale pro Mojžíše byl důležitý úplně jiný druh vzdělání.

11., 12. Kterého vzdělání si Mojžíš nejvíc cenil a jak to víme?

¹¹ Když byl Mojžíš malý, jeho maminka Jokebed ho učila o Bohu Hebrejců. To, co se o něm dozvěděl, pro něj mělo mnohem větší hodnotu než cokoli jiného. Proto se vzdal výhod a možností, které přinášel život ve faraonově domácnosti. (Přečti Hebrejcům 11:24–27.) Díky víře a duchovnímu  vzdělání, které dostal v dětství, zaměřoval svou mysl na věci nahoře.

¹² Mojžíš měl to nejlepší světské vzdělání, jaké mohl ve své době získat. Využil ho snad k tomu, aby v Egyptě udělal kariéru, stal se slavným nebo si vydělal spoustu peněz? Ne. Bible říká, že „odmítl být nazýván synem faraónovy dcery a zvolil si, aby s ním bylo špatně zacházeno spolu s Božím lidem, spíše než aby měl dočasné potěšení z hříchu“. Mojžíš využil své duchovní vzdělání, aby podporoval Jehovův záměr.

13., 14. (a) Co Mojžíš potřeboval, aby dokázal osvobodit Jehovův lid? (b) Na čem potřebujeme pracovat my?

¹³ Mojžíš upřímně miloval jak Jehovu, tak jeho lid, který byl tehdy v otroctví v Egyptě. Když mu bylo 40 let, měl pocit, že je připravený osvobodit Izraelity ze zajetí. (Sk. 7:23–25) Ale Jehova věděl, že Mojžíšovi ještě něco chybí. Čekaly ho opravdu náročné situace, a potřeboval školení, aby je dokázal zvládnout. Musel se naučit projevovat pokoru, trpělivost, mírnost, sebeovládání a další důležité vlastnosti. (Přísl. 15:33) Pár desítek let v roli pastýře bylo přesně to, co potřeboval.

¹⁴ Jak toto školení Mojžíš využil? Vytěžil z něj maximum. Pomohlo mu, aby „byl daleko nejmírnější ze všech lidí, kteří byli na povrchu zemské půdy“. (4. Mojž. 12:3) Naučil se pokoře a díky tomu byl trpělivý, když jednal s různými typy lidí a pomáhal jim řešit jejich problémy. (2. Mojž. 18:26) I my musíme pracovat na vlastnostech, které potřebujeme, abychom se přes „velké soužení“ dostali do spravedlivého nového světa. (Zjev. 7:14) Jak jsi na tom ty? Dokážeš vycházet se všemi lidmi, včetně těch, kteří se rychle rozzlobí nebo jsou přecitlivělí? Apoštol Petr spolukřesťanům radil: „Ctěte lidi všeho druhu, mějte lásku k celému společenství bratrů.“ (1. Petra 2:17)

15., 16. (a) Proč je životně důležité mít mysl zaměřenou na ty správné věci? (b) Proč by se křesťané měli dobře chovat?

¹⁵ Doba, ve které žijeme, je v Bibli právem označená jako „kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat“. (2. Tim. 3:1) Jestli máme zůstat duchovně ve střehu, je důležité mít mysl zaměřenou na správné věci. (1. Tes. 5:6–9) Ukážeme si tři oblasti, ve kterých to můžeme dělat.

¹⁶ Jak se chováme: Apoštol Petr ukázal, že dobré chování je hodně důležité. Řekl: „Udržujte si znamenité chování mezi národy.“ Proč? Aby lidé „oslavovali Boha v den jeho prohlídky kvůli vašim znamenitým skutkům, jichž jsou očitými svědky“. (1. Petra 2:12) Ať už jsi doma, v práci, ve škole, ve službě, nebo se věnuješ zábavě, snaž se svým chováním přinášet čest Jehovovi. Je pravda, že jsme nedokonalí a všichni děláme chyby. (Řím. 3:23) Ale nenech se tím sklíčit. Když budeš dál bojovat „znamenitý boj víry“, s Jehovovou pomocí můžeš nad svým nedokonalým tělem vítězit. (1. Tim. 6:12)

17. Jak můžeme napodobovat Ježíšův postoj? (Viz úvodní obrázek.)

¹⁷ Jaké máme postoje: S dobrým chováním úzce souvisí správné postoje. Apoštol Pavel řekl: „Zachovejte si takový myšlenkový postoj, jaký měl i Kristus Ježíš.“ (Fil. 2:5) Jaký postoj měl  Ježíš? Byl pokorný, a proto ve službě Jehovovi ochotně přinášel oběti. Na prvním místě ve svém životě měl kázání dobré zprávy. (Mar. 1:38; 13:10) Boží Slovo považoval za nejvyšší autoritu. (Jan 7:16; 8:28) Pečlivě ho studoval, takže z něj potom mohl citovat a dokázal ho bránit a vysvětlovat. Ježíše můžeš napodobovat tak, že budeš pokorný, budeš Jehovovi horlivě sloužit a budeš s chutí studovat jeho Slovo.

18. Jak můžeme podporovat Jehovův záměr?

¹⁸ Co podporujeme: Jehovovým záměrem je, aby „v Ježíšově jménu klekalo každé koleno těch v nebi a těch na zemi“. (Fil. 2:9–11) I když má Ježíš tak vysoké postavení, vždycky bude pokorně dělat to, co chce jeho Otec. (1. Kor. 15:28) To samé bychom měli dělat my. Jak můžeme Jehovův záměr podporovat? Tak, že ochotně věnujeme čas a úsilí úkolu, který nám dal, a pomáháme lidem stát se Ježíšovými učedníky. (Mat. 28:19) Také se řídíme vybídkou „konejme dobro všem“, tedy jak spolukřesťanům, tak ostatním. (Gal. 6:10)

19. K čemu jsi rozhodnutý?

¹⁹ Jsme moc vděční, že nám Jehova připomíná, abychom svou mysl zaměřovali na věci nahoře. Musíme proto vytrvale běžet „závod, který je nám předložen“ a soustředit se na správné věci. (Hebr. 12:1) Když budeme pro Jehovu pracovat „celou duší“, on naši usilovnou snahu bohatě odmění. (Kol. 3:23, 24)