Podařilo se najít Noemovu archu?

ČAS od času upoutají pozornost veřejnosti zprávy o hledání Noemovy archy. Nadšení, které tento námět vyvolává, je pochopitelné. Obrovské plavidlo, ve kterém Noe a jeho rodina přežili potopu v letech 2370–2369 př. n. l., by jistě bylo významným archeologickým nálezem. Navzdory velkému úsilí se však archa stále hledá. Objevuje se mnoho spekulací a senzačních tvrzení. Co ale ve skutečnosti víme?

Bible říká, že Noemova archa „spočinula na horách Ararat“. (1. Mojžíšova 8:4) Pohoří Araratu vévodí stejnojmenná hora, která leží ve východním Turecku blízko hranic s Arménií a Íránem.

Noemovu archu hledalo v této oblasti již mnoho expedic. Výsledkem byla zajímavá tvrzení, ale žádný jednoznačný důkaz. Byly pořízeny poutavé letecké snímky, našly se zde kusy dřeva natřené dehtem a objevily se zprávy, že někteří lidé archu údajně viděli. To všechno podnítilo snahy nalézt nějaký hmatatelnější důkaz. Pátrání je ale obtížné. Jedno případné naleziště, o kterém se často mluví, leží na svazích Araratu ve výšce asi 4 600 metrů. V oblasti navíc panuje politické napětí, takže zahraniční expedice nedostanou vždy povolení k výstupu na horu.

Mnozí lidé zapálení pro věc by byli rádi, kdyby expedic bylo více. Jsou přesvědčeni, že na Araratu dodnes leží nepoškozené části archy, ale že jsou takřka celý rok pod sněhem a ledem. Pouze v teplém létě podle nich existuje naděje, že se podaří archu spatřit a dostat se k ní.

Naděje na objevení archy jsou podporovány také svědectvími různých lidí. Židovský historik Josephus, který žil v 1. století n. l., se zmínil o zprávách dřívějších historiků, že vysoko v pohoří Ararat je archa stále viditelná. Tehdy se dokonce říkalo, že si z ní lidé odnášejí jako suvenýry kusy dřeva natřené dehtem. Mezi těmi, které Josephus citoval, byl Béróssós, babylónský kronikář ze 3. století př. n. l.

Jedna z nejzajímavějších výpovědí, které se v této souvislosti objevily v minulém století, pochází od Arménce George Hagopiana. Ten tvrdil, že začátkem 20. století, ještě jako chlapec, navštívil archu společně se svým strýcem, a dokonce na ni vylezl. Hagopian zemřel v roce 1972, ale jeho svědectví stále vyvolává velké nadšení a zvědavost.

Je to základ pro víru v Bibli?

Existuje tedy nějaký skutečný důvod věřit, že výzkumníci archu opravdu objevili nebo že se jim to podaří v budoucnosti? Možná, ale zdá se, že ještě více důvodů máme ke skepsi. Vzpomeňte si například, že Bible neříká, kde přesně archa přistála, když voda opadla. Zmiňuje se pouze o „horách Ararat“.

 Je jenom přirozené, že se výzkumníci i různí spekulanti zaměřili na nejvyšší horu této oblasti. Bible však výslovně neříká, že Bůh zařídil, aby archa spočinula na samotném vrcholku Araratu — na vrcholu, který dnes dosahuje výšky 5 000 metrů nad mořem a je pokrytý sněhem. * Pamatujte na to, že poté, co archa přistála, Noe a jeho rodina v ní žili ještě několik měsíců. (1. Mojžíšova 8:4, 5) Zdá se také nepravděpodobné, že by oni a všechna ta zvířata, která s nimi byla v arše, museli sestoupit z vysokohorského vrcholu jako nějací horolezci. Je tedy možné, že archa přistála v terénu, který je dostupnější, než si někteří dnešní výzkumníci představují, ale přitom dostatečně vysoký, aby odpovídal popisu v 1. Mojžíšově 8:4, 5. A bez ohledu na to, kde v tomto pohoří archa přistála, nebylo by logické předpokládat, že se již dávno rozpadla a její pozůstatky byly rozebrány?

Otázky také vyvolává fakt, že těmto výzkumům je někdy přisuzován náboženský význam. Organizátor jedné expedice prohlásil, že nalezení archy „upevní víru milionů lidí . . . a mnohé přivede k víře“. Na tiskové konferenci, která se pořádala v roce 2004, řekl, že objevení archy by bylo „největší událostí od vzkříšení Krista“. Jeho výprava byla později zrušena.

Mohl by nález Noemovy archy skutečně upevnit víru člověka, nebo dokonce způsobit, aby ji získal? Bible ukazuje, že opravdová víra není závislá na hmotných objektech, které můžeme vidět a dotknout se jich. (2. Korinťanům 5:7) Někteří lidé skepticky trvají na tom, že pouze hmatatelný důkaz jim umožní uvěřit určitým biblickým zprávám. Pravdou však je, že takoví lidé by víru nezískali, ani kdyby jim byly předloženy ty nejpřesvědčivější důkazy. Ježíš sám řekl, že některé lidi zkrátka o duchovních pravdách přesvědčit nelze — dokonce ani kdyby viděli někoho vstát z mrtvých. (Lukáš 16:31)

Na druhé straně, opravdová víra není pouhá důvěřivost. Je založena na spolehlivých důkazech. (Hebrejcům 11:1) Existuje tedy nějaký spolehlivý důkaz, který by pomohl rozumným lidem v dnešní době uvěřit biblické zprávě o potopě? Ano, existuje. Ježíš Kristus jasně řekl: „Noe vstoupil do archy, a přišla potopa.“ (Lukáš 17:26, 27) To je ten nejlepší možný důkaz. Proč?

Před tím, než Ježíš přišel na zem, žil v nebi. (Jan 8:58) Stavbu archy osobně pozoroval. Viděl také potopu. Co vám tedy připadá přesvědčivější? Očité svědectví toho, kdo se prokázal dokonale spolehlivý a kdo předložil důkaz, že je Božím Synem? Nebo mizivá naděje, že se výzkumníkům podaří najít na zasněženém horském vrcholu nějaké starověké kusy dřeva? Když se na to podíváme z tohoto hlediska, je zřejmé, že o existenci Noemovy archy máme přesvědčivé důkazy už nyní.

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 13]

Existuje nějaký spolehlivý důkaz, který by potvrdil biblickou zprávu o potopě?

[Praporek na straně 14]

Ježíš Kristus jasně řekl: „Noe vstoupil do archy, a přišla potopa.“