Je možné získat víru ve Stvořitele?

„KDYŽ jsem uvažoval o tom, že by mohl existovat Stvořitel, popuzovala mě představa, že někdo má moc zabránit lidskému utrpení, ale není ochotný to udělat.“ To jsou slova bývalého ateisty, který při holokaustu přišel o členy své rodiny. Takové pocity určitě nejsou ojedinělé.

Pro mnoho lidí, kteří zažili nějaké hrůzy, je těžké věřit v Boha, nebo pro ně myšlenka, že Bůh není, znamená určitou úlevu. Co patří k hlavním důvodům, proč někteří nevěří v Boha? Bylo by na tom lidstvo lépe bez Boha nebo bez náboženství? A může vůbec ateista získat víru v láskyplného Stvořitele?

Náboženství selhalo

Je ironií, že jednou z hlavních příčin ateismu je náboženství. Historik Alister McGrath vysvětluje: „Lidi žene k ateismu především to, že jsou znechuceni nemorálním jednáním organizovaného náboženství a jeho opakovaným selháním.“ Na náboženství se často pohlíží jako na jeden z faktorů, které přispívají k válkám a násilí. Michel Onfray, ateista a filozof, se zabýval otázkou, jak je možné, že tatáž náboženská kniha inspiruje jedny k tomu, že „usilují o svatost“, a druhé k tomu, že „páchají nelidské krutosti“ v podobě terorismu.

Mnozí lidé mají na dobu, kdy patřili do nějakého náboženství, špatné vzpomínky. Mladý Švéd Bertil během služby v armádě slyšel, jak vojenský kaplan ospravedlňuje násilí poukazem na Ježíšovo varování, že ti, kdo meč berou, mečem zahynou. Kaplan z tohoto výroku vyvodil, že musí existovat někdo, kdo tím mečem vládne, takže ten, kdo je voják, vlastně slouží Bohu. (Matouš 26:52) *

Bernadette, jejíž otec zahynul ve Francii během druhé světové války, vzpomíná, že ji velmi pobouřila slova kněze, která pronesl na pohřbu její tříleté neteře: „Bůh toto dítě povolal, aby se stalo andělem.“ Bernadettě se později narodil postižený chlapeček a ani v tomto případě se jí v církvi nedostalo žádné útěchy.

Ciarána, který vyrůstal v Severním Irsku v době násilných nepokojů, odpuzovala nauka o pekle. Měl ve zvyku prohlašovat, že nenávidí Boha, který je odpovědný za takové zlo, a vyzýval ho: „Pokud existuješ, tak mě zabij!“ Ciarán nebyl jediný, kdo měl k takovým krutým náboženským naukám odpor. Církevní dogmata v podstatě vydláždila cestu evoluční teorii. Alister McGrath píše, že to, co vyvolalo pochybnosti o existenci Boha u Darwina, nebyla víra v evoluci, ale jeho „fyzický odpor“ k nauce o pekle. Uvádí také, že Darwin pociťoval „hluboký zármutek nad smrtí své dcery“.

Způsob, jak je náboženství praktikováno, je pro některé lidi synonymem bezmyšlenkovitosti a fanatismu. Irině se zprotivila prázdná kázání a dokola opakované  modlitby. Říká: „Připadalo mi, že věřící lidé vůbec nepřemýšlí.“ Louisovi byly odporné brutální činy náboženských fanatiků, a proto zaujal radikálnější postoj: „Náboženství mi po léta ukazovalo svou nudnou tvář, ale nyní mi odhalilo tu druhou, ohavnou. Stal se ze mě agresivní nepřítel všech náboženství.“

Je lepší být bez Boha?

Není tedy divu, že mnozí považují náboženství za překážku lidského pokroku a míru. Někteří si dokonce kladou otázku, zda by nám bez Boha a náboženství nebylo lépe. Nepřineslo by ale všeobecné odmítnutí náboženského smýšlení jiné problémy?

Voltaire, filozof, který žil v 18. století, ostře protestoval proti špatnému jednání zkažené církve ve své době. Přesto však pokládal existenci Nejvyšší bytosti za základ mravního smyslu člověka. V pozdější době německý filozof Friedrich Nietzsche, který se proslavil výrokem, že Bůh je mrtev, vyjádřil obavy z morálního vakua a ze škod, k nimž by ateistický způsob uvažování mohl vést. Byly takové obavy opodstatněné?

Spisovatel Keith Ward uvádí, že s příchodem moderní doby se lidská brutalita nezmenšila, ale naopak „dosáhla rozměrů, jaké si dříve nikdo neuměl představit“. Experimenty se zavedením ateismu nedokázaly společnost osvobodit od nežádoucích lidských vlastností, jako je mravní zkaženost a nesnášenlivost. Na základě těchto faktů mnozí přemýšliví lidé, včetně ateistů, uznávají, že víra v Boha je v morálním ohledu prospěšná.

Příznivý vliv víry v Boha vyzdvihuje i Keith Ward: „Víra s sebou nese trvalý morální tlak, totiž zodpovědnost starat se o svět, který Bůh stvořil.“ Řada studií z poslední doby ukazuje, že věřící projevují větší míru altruismu. Altruismus zase přináší větší míru uspokojení. Taková zjištění podtrhují hodnotu zásady, kterou dal Ježíš: „Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ (Skutky 20:35)

Na jednoho sociálního pracovníka, který byl ateista, zapůsobilo to, jak Bible dokáže ovlivnit život lidí. Řekl: „Jelikož jsem se mnoho let jen s malými úspěchy snažil pomáhat lidem, aby změnili chování, které škodilo jim i jejich blízkým, žasnu nad tím, jak výrazně se lidé mohou změnit k lepšímu. Zjistil jsem také, že tyto změny jsou trvalé.“

Nicméně podle některých ateistů přinesla víra v Boha mnohem více masakrů a konfliktů než dobra a altruismu. Uznávají, že na některé lidi má víra dobrý vliv, ale sami zůstávají hluboce skeptičtí. Proč?

Další příčiny ateismu

Mnozí se učili, že evoluce je prokázaná skutečnost. Například Anila chodila do školy v ateistické Albánii. „Učili jsme se, že víra v Boha je projevem naivity a zaostalosti,“ vzpomíná. „Stále jsem se dozvídala úžasné věci o rostlinách a živých organismech,  ale všechno jsem přičítala evoluci, protože jsme byli vedeni k tomu, že to je vědecký způsob uvažování.“ Dnes si Anila uvědomuje, že „poskytované důkazy museli přijímat slepě“.

Pro některé lidi je překážkou pocit rozhořčení. S takovým postojem se často setkávají svědkové Jehovovi, když chodí dům od domu a nabízejí lidem biblickou naději. Když jeden mladý svědek navštívil Bertila, o kterém již byla zmínka, Bertil si v duchu řekl: „Ubohý fanatik. Tady je na špatné adrese!“ Vypráví: „Pozval jsem ho dovnitř a otevřeně jsem ventiloval svou nelibost vůči Bohu, Bibli a náboženství.“

Gusovi ze Skotska vadila nespravedlnost. Zpočátku byl při rozhovorech se svědky Jehovovými hádavý a nepřístupný. Jeho otázky se podobaly těm, které položil Bohu hebrejský prorok Habakuk, když řekl: „Proč mi dáváš vidět to, co ubližuje, a stále hledíš na pouhé těžkosti?“ (Habakuk 1:3)

Boží zdánlivá lhostejnost ke špatnosti vadí lidem už dlouho. (Žalm 73:2, 3) Francouzská spisovatelka Simone de Beauvoirová jednou řekla: „Snáze se mi přemýšlelo o světě bez stvořitele než o stvořiteli, který snáší všechny rozpory světa.“

Je ale to, že mnohá náboženství nedokázala tyto rozpory vysvětlit, opravdu dokladem, že žádné vysvětlení neexistuje? Gus řekl, že „uspokojivé vysvětlení, proč všemocný Stvořitel musí nechat lidstvo nějakou dobu trpět,“ nakonec našel. „To byl pro mě zlom,“ prohlásil. *

Někteří z těch, kdo se prohlašují za ateisty, možná o evoluci pochybují, přemýšlí o duchovních věcech, a dokonce se i modlí. Podívejme se, co některé ateisty a agnostiky vedlo k tomu, že se nad otázkou víry v Boha hlouběji zamysleli a nakonec si ke svému Stvořiteli vybudovali blízký vztah.

Co jim pomohlo získat víru ve Stvořitele?

Mladý muž, který navštívil Bertila, mu logicky vysvětlil, že je propastný rozdíl  mezi pravým křesťanstvím a náboženstvím těch, kdo se za křesťany pouze prohlašují. Bertil říká, co kromě argumentů o existenci Stvořitele na něj ještě zapůsobilo: „Obdivoval jsem, s jakou trpělivostí reagoval na mou zarputilost. . . . Byl velmi klidný. Vždycky měl pro mě nějakou publikaci a pokaždé byl dobře připravený.“ *

Světlana byla pod vlivem evoluční teorie a komunismu přesvědčena, že přežívají jen ti nejzdatnější. Toto drsné pojetí života jí ale vadilo. Její zmatek se ještě prohloubil tím, co studovala na lékařské fakultě. Říká: „Během přednášek o ateismu jsme se učili o přežití nejzdatnějších, ale na stážích nám vštěpovali, že máme pomáhat slabým.“ Kladla si také otázku, proč lidé, kteří jsou údajně na vyšším vývojovém stupni než opice, trpí psychickými problémy, které opice nemají. Vysvětlení rozporů přišlo z nečekané strany. „Babička mi na základě Bible vysvětlila, že příčinou negativních emocí je naše nedokonalost.“ Světlanu také nadchlo, když se dozvěděla biblickou odpověď na otázku, proč čestní lidé trpí.

Leif, který pochází ze Skandinávie, se pevně zastával evoluce a Bibli pokládal za knihu pohádek. Jeden přítel mu však řekl něco, čím jeho přesvědčení zpochybnil: „Uvědomuješ si, že jen opakuješ to, co tvrdí druzí, a o Bibli nevíš vůbec nic?“ Leif vysvětluje, jak na něj tato slova zapůsobila: „Došlo mi, že o evoluci jsem nikdy nezapochyboval a přijal ji úplně automaticky. . . . Myslím si, že to, co ateistovi může pomoci, aby začal přemýšlet, jsou kromě jiného biblická proroctví a jejich splnění.“ (Izajáš 42:5, 9)

Ciarán, o kterém už byla zmínka, se léta věnoval politice a ztratil veškeré iluze. Když uvažoval o životě, napadla ho myšlenka, že problémy, s nimiž se svět potýká, může vyřešit pouze láskyplný Bůh, a že jedině ten mu může ukázat východisko z osobních těžkostí. „Moc bych si přál najít takového Boha,“ povzdechl si. Ve velké tísni se modlil: „Pokud tam jsi a slyšíš mě, nějak mi to ukaž. A ukaž mi cestu z mých problémů a také z těch, kterými trpí celé lidstvo.“ O několik dní později zaklepal na jeho dveře jeden svědek Jehovův. Vysvětlil mu, co Bible říká o vlivu ničemných sil, které stojí za lidskými vládami. (Efezanům 6:12) Toto vysvětlení bylo v souladu s tím, co Ciarán sám pozoroval, a vzbudilo jeho zvědavost. Díky dalšímu studiu Bible jeho víra v milujícího Stvořitele začala sílit.

Ke Stvořiteli si můžete vytvořit vztah i vy

Náboženské pokrytectví, rozšířená ničemnost a ateistické názory jako evoluce vedou mnohé lidi k tomu, že o existenci Stvořitele pochybují, nebo ji dokonce popírají. Bible vám však může — pokud si to budete přát — poskytnout na vaše otázky uspokojující odpovědi. Tato kniha také odhaluje myšlenky Boha, což jsou ‚myšlenky o pokoji, a ne o neštěstí, aby vám dal budoucnost a naději‘. (Jeremjáš 29:11) Pro Bernadettu, které se narodilo postižené dítě a která pochybovala o existenci Stvořitele, byla tato naděje jako hojivý balzám na rány.

Biblické vysvětlení, proč Bůh připouští utrpení, zapůsobilo na mysl a city mnoha ateistů. Když si uděláte čas, abyste prozkoumali, jak Bible odpovídá na důležité otázky, můžete se i vy přesvědčit, že existuje Bůh, který vlastně „není daleko od nikoho z nás“. (Skutky 17:27)

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 13]

Otázky, na které evoluce nedává odpověď

• Jak mohl život vzniknout z něčeho neživého? (ŽALM 36:9)

• Proč se zvířata a rostliny množí jen podle svého druhu? (1. MOJŽÍŠOVA 1:11, 21, 24–28)

• Jestliže lidé pocházejí z opic, proč se nezachoval ani jeden opočlověk, který má být vývojově vyšší než opice? (ŽALM 8:5, 6)

• Lze pomocí teorie přežití nejzdatnějších vysvětlit altruismus? (ŘÍMANŮM 2:14, 15)

• Má lidstvo nějakou reálnou naději do budoucnosti? (ŽALM 37:29)

[Obrázky na straně 12 a 13]

Mohl by milující Stvořitel vytvořit svět, ve kterém děti trpí?

Mnoho lidí se odvrátilo od Boha kvůli náboženskému pokrytectví