CO VLASTNĚ měl apoštol Pavel na mysli, když napsal, že Bible je ‚inspirována Bohem‘? (2. Timoteovi 3:16) Pavel použil řecké slovo, které doslova znamená „vdechnuté Bohem“. Vyjádřil tím myšlenku, že prostřednictvím svatého ducha Bůh vedl pisatele Bible, aby napsali jen to, co si přál.

Ti muži „mluvili z Boha, jak byli unášeni svatým duchem,“ řekl apoštol Petr. (2. Petra 1:21) O souboru  biblických knih proto apoštol Pavel Timoteovi napsal: „Znáš svaté spisy, které jsou schopné učinit tě moudrým k záchraně prostřednictvím víry ve spojitosti s Kristem Ježíšem.“ (2. Timoteovi 3:15)

K názoru, že autorem Bible je Bůh, mají mnozí lidé silné výhrady. Kritikové na věrohodnost Bible tvrdě útočí a často přitom projevují to, co archeolog sir Charles Marston označil za „pohrdavý postoj k biblické zprávě“. Někteří z nich Bibli zavrhují jako obyčejnou „starou sbírku mýtů a pohádek“.

Je tedy možné Bibli důvěřovat? Rozhodnout se v této věci správně je důležité. Proč? Pokud totiž Bible opravdu obsahuje myšlenky, které nechal zapsat sám Bůh, bylo by pošetilé, ne-li tragické, ji ignorovat. Jestliže ji budete považovat pouze za lidské slovo, a ne za Boží Slovo, jen stěží bude mít zásadní vliv na vaše jednání a vaše náboženské názory. (1. Tesaloničanům 2:13)

Na základě čeho se můžete rozhodnout? Je to podobné, jako když zvažujete, zda důvěřovat nějakému člověku. Sotva budete mít opravdovou důvěru k někomu, koho téměř neznáte. Teprve až ho časem poznáte blíž, zjistíte, zda je opravdu poctivý a důvěryhodný. Podobně můžete začít důvěřovat tomu, co je napsáno v Bibli. Nepřijímejte slepě spekulativní, nebo dokonce zaujaté teorie, které důvěru v Bibli podkopávají. Věnujte čas tomu, abyste se zamysleli nad důkazy, které potvrzují to, co o sobě Bible říká — že je ‚inspirována Bohem‘.

Nenechejte se odradit tím, že na věrohodnost a spolehlivost Bible útočí i její „zastánci“. Většina současných komentátorů Bible  o sobě tvrdí, že jsou křesťany, ale jak uvádí New Dictionary of Theology, „mluví o Písmu pouze jako o lidském díle“.

Mnozí teologové zpochybňují to, kdo jednotlivé biblické knihy napsal. Říkají například, že prorok Izajáš nenapsal knihu, která nese jeho jméno. Prý byla napsána dlouho po Izajášově smrti. Lowther Clarke ve svém díle Concise Bible Commentary propaguje myšlenku, že kniha Izajáš je „produktem mnoha myslí a mnoha generací“. Taková tvrzení však ignorují skutečnost, že Ježíš Kristus a jeho učedníci opakovaně označovali za pisatele této knihy právě Izajáše. (Matouš 3:3; 15:7; Lukáš 4:17; Jan 12:38–41; Římanům 9:27, 29)

Ještě horší je, co kritikové Bible, jako například J. R. Dummelow, tvrdí o proroctvích z knihy Daniel. Říkají, že to „jsou ve skutečnosti uplynulé dějiny, které autor zapsal tak, aby působily dojmem starověkých předpovědí“. Ti, kdo takové názory zastávají, i v tomto případě ignorují svědectví samotného Ježíše Krista. Ten totiž varoval před něčím, co označil za „ohavnost, která působí zpustošení, jak bylo řečeno prostřednictvím proroka Daniela“. (Matouš 24:15) Pokud by Ježíš uváděl jako proroctví něco, co se ve skutečnosti už stalo, sám by se podílel na podvodu. Je rozumné, aby si křesťan něco takového o Ježíšovi myslel? Jistě ne.

Může vás ale napadnout, zda vůbec záleží na tom, kdo biblické knihy napsal. Na tom velmi záleží. Představte si, že by vám někdo předložil poslední vůli vašeho přítele, ale pak by se ukázalo, že to nebyl on, kdo ji napsal. Odborníci by vám řekli, že je to podvrh a že nějací lidé s dobrými úmysly sepsali to, co si mysleli, že by do poslední vůle váš přítel dal. Tím by takový dokument ztratil svou hodnotu, protože byste se nemohli spolehnout na to, že obsahuje to, co si váš přítel skutečně přál.

Stejný názor má řada lidí na Bibli. Není tedy divu, že dokonce i mnozí z těch, kteří se považují za křesťany, bez zábran přehlížejí to, co tato kniha říká například o poctivosti a sexuální morálce. Asi jste už slyšeli, jak někdo pohrdavě prohlásil: „Ale to je přece ve Starém zákoně!“ a vlastně tím myslel, že taková informace nemá žádnou skutečnou hodnotu. To je v přímém rozporu se slovy apoštola Pavla, který takzvaný Starý zákon označil za „svaté spisy“, jež byly ‚inspirovány Bohem‘.

Možná ale namítnete: „Přece nemůžete přehlížet důkazy, které předkládají odborníci a vědci!“ Samozřejmě, že ne. Například jsme velmi vděční upřímným badatelům, kteří přispěli k tomu, že známe znění původního textu Bible. Když totiž byla Bible v průběhu staletí znovu a znovu opisována, vloudily se do ní drobné chyby. Je však důležité si uvědomit, že je velký  rozdíl mezi tím, když člověk uzná, že se do biblického textu vloudily drobné chyby, a tím, když zavrhne celou Bibli jako falzifikát vytvořený lidmi.

Krátce předtím, než Pavel napsal, že Bible je inspirována Bohem, ve svém dopise Timoteovi uvedl, proč je tak důležitá: „V posledních dnech . . . ničemové a podvodníci budou postupovat od špatného k horšímu a budou zavádět na scestí a budou na scestí zaváděni.“ (2. Timoteovi 3:1, 13) Už v Pavlově době zdánlivě ‚moudří lidé a intelektuálové‘ svými „přesvědčivými argumenty“ klamali druhé a oslabovali jejich víru v Ježíše Krista. (1. Korinťanům 1:18, 19; Kolosanům 2:4, 8) Apoštol Pavel chtěl, aby se Timoteus před jejich vlivem chránil, a proto ho nabádal, aby ‚pokračoval v tom, co se od útlého dětství naučil ze svatých spisů‘ pocházejících od Boha. (2. Timoteovi 3:14, 15)

Vzhledem k tomu, že žijeme v „posledních dnech“, je důležité, abyste se Biblí zabývali i vy. Nepodceňujte nebezpečí, že byste mohli být zavedeni na scestí „přesvědčivými argumenty“ vychytralých lidí. Chraňte se před nimi tím, že podobně jako křesťané v prvním století, budete plně důvěřovat tomu, co se dozvídáte ze stránek Bible, která je inspirovaným Božím Slovem.

V tom, abyste k Bibli získali důvěru, vám svědkové Jehovovi rádi pomohou. Mohou vám mimo jiné ukázat, že biblické zásady jsou nadčasové, že Bible je v souladu s vědeckými poznatky, že od začátku do konce tvoří jednotný celek a že se biblická proroctví spolehlivě plní. Napište vydavatelům tohoto časopisu a požádejte je o informace, které už milionům upřímných lidí pomohly pochopit, že Bible opravdu je Boží Slovo.