SVAHILSKY mluví asi sto milionů lidí v přinejmenším dvanácti zemích střední a východní Afriky. * V několika zemích, jako je Keňa, Tanzanie a Uganda, je svahilština národním či úředním jazykem. V okolních zemích slouží jako společný jazyk, který lidem z různých oblastí umožňuje spolu obchodovat a snadno komunikovat.

Svahilština hrála významnou úlohu při sjednocování obyvatelstva východní Afriky. Například jen v Tanzanii se mluví minimálně 114 různými kmenovými jazyky. Představte si, že by se pouhých 40 až 80 kilometrů od vašeho domova používal úplně jiný jazyk. A v některých případech se určitým jazykem mluví jenom v několika malých vesnicích. Jak byste se s tamními lidmi dorozuměli? Je jasné, že mít nějaký společný jazyk je velmi výhodné.

Zdá se, že svahilsky se mluví už od desátého století. V 16. století začal mít tento jazyk psanou podobu. Ti, kdo se svahilsky učí, brzy zjišťují, že řada slov zní, jako kdyby byla  arabská. A je pravda, že přinejmenším dvacet procent slov ve svahilštině má arabský původ. Většina ze zbývajících slov vychází z afrických jazyků. Není tedy divu, že po několik staletí se svahilština psala arabským písmem.

Dnes se však píše latinkou. Jak a proč k tomu došlo? Pro odpověď musíme jít zpátky do poloviny 19. století, kdy do východní Afriky dorazili první misionáři z Evropy, aby mezi domorodci šířili biblické poselství.

Během slavné cesty Vasca da Gamy kolem jižního cípu Afriky v roce 1499 portugalští misionáři seznámili s katolickou vírou obyvatele východní Afriky a založili na Zanzibaru misii. Neuběhlo však ani dvě stě let a místní odpůrci Portugalce i s jejich křesťanstvím vyhnali.

Než se Boží Slovo dostalo do východní Afriky znovu, trvalo to 150 let. Tentokrát ho tam přinesl německý misionář Johann Ludwig Krapf. Když v roce 1844 dorazil do Mombasy v Keni, lidé žijící na pobřeží byli převážně muslimové, kdežto domorodci žijící ve vnitrozemí praktikovali své tradiční animistické náboženství. Krapf byl přesvědčen, že je nezbytné všem těmto lidem zpřístupnit Bibli.

Na nic nečekal a začal se studiem svahilštiny. V červnu 1844, tedy krátce po svém příjezdu, se pustil do náročného úkolu Bibli přeložit. Žel, hned následující měsíc ho potkala bolestná ztráta — zemřela mu manželka, se kterou byl dva roky, a jen o pár dní později i dcerka. Přestože jistě prožíval zármutek, v překládání Bible pokračoval. V roce 1847 vyšly první tři kapitoly knihy Genesis a staly se prvním tištěným dílem ve svahilštině.

Krapf byl první, kdo pro zápis svahilštiny použil latinku namísto běžně užívaného arabského písma. Důvodem bylo kromě jiného to, že „arabská abeceda by byla pouze zátěží pro Evropany“, kteří by se později svahilsky učili, a také že „latinka měla usnadnit ‚domorodcům studium evropských jazyků‘“. Někteří používali arabské písmo ještě mnoho let a vyšlo v něm několik částí Bible. Používání latinky však pro mnoho těch, kdo se učili svahilsky, opravdu bylo jednodušší. Mnozí misionáři a další studenti  tohoto jazyka jsou za tuto změnu bezpochyby velmi rádi.

Nejenže byl Krapf průkopníkem v překládání Božího Slova do svahilštiny, ale také položil základ pro práci dalších překladatelů. Vydal svahilsko-anglický slovník a první učebnici tohoto jazyka.

Ve zmíněném vydání prvních třech kapitol Genesis bylo Boží jméno přeloženo jednoduše jako „Všemohoucí Bůh“. Pak ale ke konci 19. století do východní Afriky dorazili muži, kteří chtěli do svahilštiny přeložit celou Bibli. Byli mezi nimi Johann Rebmann, William Taylor, Harry Binns, Edward Steere, Francis Hodgson a Arthur Madan.

Za zmínku stojí, že v některých z těchto raných překladů se vyskytovalo Boží jméno, a to nejen na několika místech, ale v celých Hebrejských písmech. Vydání přeložená v Zanzibaru uváděla Boží jméno ve tvaru „Yahuwa“, zatímco ta přeložená v Mombase používala podobu „Jehova“.

Roku 1895 už byla ve svahilštině k dispozici celá Bible. Během následujících desetiletí se vydalo ještě několik dalších překladů, ale ne všechny byly tak rozšířené. Počátkem 20. století byla ve východní Africe snaha stanovit spisovnou formu svahilštiny, což v roce 1952 vedlo k vydání svahilského překladu Union Version, který se stal nejčastěji používanou Biblí. Díky němu je obecně přijímanou podobou Božího jména ve svahilštině „Yehova“.

Jakmile se však rané překlady přestaly tisknout, přestalo se používat i Boží jméno. Z některých novějších překladů bylo úplně odstraněno a v jiných je zachováno jen na několika málo místech. Například v překladu Union Version se Boží jméno objevilo pouze patnáctkrát a v revidovaném vydání z roku 2006 už je jenom jedenáctkrát. *

Přestože tento překlad Boží jméno téměř všude vynechává, má jistý významný rys. Na jedné z úvodních stran je nepřehlédnutelná poznámka, že Boží jméno je Jehova. Ukázalo se to jako velmi užitečné při snaze pomoci lidem se zájmem o pravdu, aby se ze své vlastní Bible dozvěděli osobní jméno našeho nebeského Otce.

Tím ale příběh Božího jména nekončí. V roce 1996 byla ve svahilštině vydána Křesťanská řecká písma — Překlad nového světa. Je  to první svahilský překlad, který Boží jméno Jehova opět obsahuje na 237 místech, od Matouše po Zjevení. V roce 2003 následovalo vydání celé Bible, Svatého Písma — Překladu nového světa. Dohromady bylo obou překladů dosud vytištěno zhruba 900 000.

Boží jméno už není skryto za nějakými tituly nebo odsunuto pouze do vysvětlující poznámky v předmluvě. Když si dnes upřímní lidé otevřou svahilský Překlad nového světa, mohou Boží jméno Jehova číst na 7 000 místech a to je k Bohu jistě přibližuje.

Při vytváření tohoto překladu byla snaha používat moderní jazyk, kterému svahilsky mluvící lidé ve východní Africe rozumí. Zároveň byla z textu odstraněna řada nebiblických myšlenek, které se dostaly do mnoha jiných překladů. Čtenář si tak může být jistý, že čte „správná slova pravdy“, tak jak byla inspirována naším Stvořitelem, Jehovou Bohem. (Kazatel 12:10)

Mnozí za Překlad nového světa ve svahilštině vyjádřili svou vděčnost. Například Vicent, 21letý horlivý svědek Jehovův, řekl: „Měl jsem velkou radost z toho, že je Překlad nového světa napsán jednoduchou svahilštinou a že se v něm Jehovovo jméno vrátilo na místa, kde bylo v jiných překladech vynecháno.“ Pro Friedu, matku tří dětí, je díky tomuto překladu zase snazší vysvětlovat ostatním biblické pravdy.

Od roku 1844, kdy Krapf začal s překládáním Bible, až do vydání Překladu nového světa ve svahilštině uplynulo více než 150 let. Ježíš při jedné příležitosti řekl, že lidem zjevil jméno svého Otce. (Jan 17:6) Nyní tento překlad používá ve střední a východní Africe přes 76 000 svahilsky mluvících svědků Jehovových a tak i oni s radostí pomáhají druhým poznat Boží jméno.