Kosmetika v biblických dobách
Po koupeli si žena nanáší na změklou kůži vonný olej. Pak otevře barevně zdobenou krabičku, která obsahuje sadu malých lahviček, misek a džbánků — nádobek ze skla, slonoviny, lastur nebo kamene. Má v nich celou škálu olejů a parfémů, které jsou jemně provoněny balzámem, kardamomem, skořicí, kadidlem, medem, myrhou a podobnými látkami.
Z krabičky vyjme také několik elegantně tvarovaných lžiček, kelímků a misek a namíchá kosmetické prostředky, které si vybrala pro ten den. Před bronzovým zrcadlem začne pečlivě provádět zkrášlovací proceduru.
ZDÁ se, že již od dávných dob se ženy snažily zkrášlovat. Malby v hrobkách, fresky a mozaiky ukazují, že používání kosmetiky bylo mezi lidmi ve starověké Mezopotámii a Egyptě rozšířené. Velmi obdivované byly výrazně nalíčené oči, jak je vidíme na různých vyobrazeních Egypťanek.
A jak to bylo v Izraeli? Používaly Izraelitky ve starověku kosmetiku? Pokud ano, jakou? Z dob starověkého Izraele nebyly pochopitelně nalezeny žádné malby v hrobkách ani fresky, o které bychom se mohli opřít. Avšak některé biblické zprávy a různé archeologické artefakty, které byly v biblických zemích vykopány, nám o tehdejší kosmetice mohou poskytnout určitou představu.
Jaké pomůcky se používaly
Po celém území Izraele bylo vykopáno velké množství předmětů, které nějak souvisely s kosmetikou a parfémy. Patřily k nim různě hluboké misky na drcení a míchání jednotlivých složek, flakony kónického tvaru, alabastrové nádobky na masti a ruční zrcátka z leštěného bronzu. Našla se také slonovinová lžička, která měla na jedné straně držátka vyřezány palmové listy a na druhé hlavu ženy a kolem ní holubice.
Zámožní lidé měli v oblibě kosmetické nádoby ze zdobených lastur. V Egyptě a v Kanaánu byly nalezeny malinké kosmetické lžičky ze slonoviny a ze dřeva. Některé byly vyřezány do tvaru plavající dívky nebo různých jiných komplikovaných motivů. To všechno je dokladem, že kosmetika byla v té době běžně používána.
Líčení očí
Bible uvádí, že jedna z Jobových dcer se jmenovala Keren-happuk. Její jméno může v hebrejštině znamenat „roh černé (oční) barvy“, což byla nádobka či krabička na líčidlo, zřejmě na oční linky nebo stíny. (Job 42:14) Toto jméno mohlo naznačovat, že byla krásná, ale také by to mohlo být dokladem toho, že kosmetika byla v té době používána.
Je zajímavé, že biblické zmínky o líčení očí se vždy vyskytují v negativním kontextu — například při popisu intrikářské královny Jezábel nebo prostitutky, ke které Jeremjáš a Ezekiel přirovnali nevěrný Izrael. (2. Královská 9:30; Jeremjáš 4:30; Ezekiel 23:40) Z velkého množství vykopaných skleněných nebo kamenných nádobek s malinkými tyčinkami na nanášení očních linek je zřejmé, že mnoho žen v odpadlém Izraeli, obzvlášť urozených a bohatých, převzalo zvyk výrazně si líčit oči a i jinak se zkrášlovat.
Vonný olej pro posvátné a pro každodenní použití
Výroba a používání parfémů na bázi olivového oleje měly ve starověkém Izraeli dlouhou tradici. Druhá kniha Mojžíšova obsahuje návod na výrobu posvátného vonného oleje, který používali kněží při své chrámové službě. Byla to směs skořice, myrhy a dalších aromatických rostlin. (2. Mojžíšova 30:22–25) Archeologové se domnívají, že v Jeruzalémě našli dílnu z 1. století n. l., kde se vyráběly parfémy a kadidlo pro chrámové použití. Bible obsahuje mnoho zmínek o vonném oleji, který sloužil jak posvátným účelům, tak potřebám každodenního života. (2. Paralipomenon 16:14; Lukáš 7:37–46; 23:56)
V této části světa bylo málo vody, a tak byly vonné oleje vítaným prostředkem ke zlepšení každodenní hygieny. V horkém klimatu olej nejen chránil kůži, ale byl také užitečný z estetického hlediska. (Rut 3:3; 2. Samuelova 12:20) Než byla židovská dívka Ester předvedena před krále Ahasvera, podstoupila dvanáctiměsíční „lázeňskou proceduru“ — šest měsíců masáží myrhovým olejem a šest měsíců balzámovým olejem. (Ester 2:12)
Parfémy a vonné oleje byly také obchodním zbožím ceněným stejně jako stříbro a zlato. Když královna ze Šeby podnikla dlouhou cestu, aby navštívila krále Šalomouna, přinesla cenné dary, mezi jiným zlato, drahé kameny a balzámový olej. (1. Královská 10:2, 10) A když se král Ezekjáš před babylónskými vyslanci chlubil poklady svého domu, spolu se stříbrem, zlatem a celou zbrojnicí jim ukázal také „balzámový olej a dobrý olej“. (Izajáš 39:1, 2)
K získání i jen nepatrného množství vonné esence nebo oleje bylo potřeba poměrně velké množství různých květin, plodů, listů, pryskyřic nebo kůry. Bible se zmiňuje o řadě aromatických rostlin nebo látek, jako je například aloe, balzám, klejopryskyřice, puškvorec, kasiová skořice, sladká skořice, kadidlo, myrha, šafrán a nard. Některé z nich rostly v údolí Jordánu. Jiné byly dováženy po známých obchodních cestách z Indie, jižní Arábie a jiných míst.
Záhadný balzámový olej
O balzámovém oleji je zmínka v souvislosti s královnou Ester, královnou ze Šeby a králem Ezekjášem, o kterých jsme již mluvili. V roce 1988 byl v jedné jeskyni blízko Kumránu na západním břehu Mrtvého moře objeven džbánek s olejem. Vedlo to k mnoha dohadům. Jedná se o jediný zachovaný vzorek slavného balzámového oleje? Odborníci si tím nejsou jisti. Až dodnes se pěstitelé snaží obnovit kdysi známé balzámovníkové háje.
Zdá se, že balzámový olej, o kterém jsou zmínky v Bibli, byl z balzámovníků pěstovaných v oblasti kolem En-gedi. Při vykopávkách byly objeveny pece, džbánky a různé kovové a kostěné předměty ze 6. století př. n. l. podobné těm, které se v jiných oblastech používaly při výrobě parfémů. Odborníci jsou přesvědčeni, že balzámovník pocházel z Arábie nebo Afriky. Vonná látka byla získávána z jeho mízy. Balzámový olej byl vysoce ceněn, a proto byly postupy při pěstování stromů a výrobě oleje udržovány v tajnosti.
Balzám hrál dokonce roli při politickém vyjednávání. Podle historika Josepha například Marcus Antonius získal celý háj těchto vzácných rostlin a nabídl je jako dar egyptské královně Kleopatře. Římský historik Plinius uvádí, že během židovské války v prvním století n. l. se židovští bojovníci snažili zničit všechny balzámovníky, aby je nezískali vítězící Římané.
Z biblických zmínek a archeologických objevů můžeme získat představu o kosmetice v biblických dobách. Bible neodsuzuje používání kosmetiky a zdobení se, ale zdůrazňuje, že by se to mělo dělat se skromností a zdravou myslí. (1. Timoteovi 2:9) Apoštol Petr zdůrazňuje, že tím, co „má velkou hodnotu v Božích očích“, je tichý a mírný duch. Vzhledem k neustále se měnícím módním trendům je to pro mladé i starší křesťanky jistě dobrá rada. (1. Petra 3:3, 4)