1.–3. a) Odkud pocházejí zhoubné vlivy, které ohrožují rodinu? b) V čem rodiče potřebují vyrovnanost, aby mohli chránit svou rodinu?

CHYSTÁTE se vypravit svého malého chlapce do školy a venku leje. Jak tu situaci vyřešíte? Necháte ho vyběhnout ze dveří jen tak bez jakéhokoli vybavení proti dešti? Nebo ho navléknete tak, že se sotva pohybuje? Neuděláte samozřejmě ani jedno, ani druhé. Dáte mu jen to, co potřebuje, aby zůstal suchý.

² Podobně musí rodiče najít vyrovnaný způsob, jak chránit svou rodinu před zhoubnými vlivy, které se na ni valí ze všech stran — ze zábavního průmyslu, ze sdělovacích prostředků, od vrstevníků, a někdy dokonce ze škol. Někteří rodiče dělají pro ochranu své rodiny málo nebo vůbec nic. Jiní považují téměř všechny vnější vlivy za škodlivé a natolik své děti omezují, že ty pak mají pocit, jako by se dusily. Je možné jednat vyrovnaně?

³ Ano, je to možné. Extrémní jednání je k ničemu a může vyvolat katastrofu. (Kazatel 7:16, 17) Jak ale mohou křesťanští rodiče chránit svou rodinu vyrovnaně? Uvažujme o třech oblastech — o vzdělání, společnosti a odpočinku.

4. Jak by se měli křesťanští rodiče dívat na vzdělání?

⁴ Křesťanští rodiče pokládají vzdělání za velmi  cenné. Vědí, že školní vzdělání děti vede, aby uměly číst, psát, jednat s lidmi a také řešit problémy. Má jim také ukázat, jak se mají učit. Znalosti získané ve škole mohou dětem pomáhat, aby se jim navzdory problémům současného světa dobře dařilo. Kromě toho jim dobré vzdělání snad umožní získat lepší zaměstnání. (Přísloví 22:29)

5., 6. Jak mohou být děti ve škole vystaveny zkresleným informacím o sexu?

⁵ Ve škole se však děti také dostanou do styku s jinými dětmi; mnohé mají pokřivené názory. Uvažujme například o názorech dětí na sex a morálku. V jedné střední škole v Nigérii si dívka, která střídala sexuální partnery, zvykla dávat rady o sexu svým spolužačkám. Dychtivě jí naslouchaly, přestože říkala spoustu nesmyslů, které nasbírala z pornografické literatury. Některé dívky její rady experimentálně uplatnily. Výsledkem bylo, že jedna dívka za svobodna otěhotněla a na následky potratu, který si sama vyvolala, zemřela.

 ⁶ Je smutné, že některé nesprávné informace o sexu získané ve škole nepocházejí od dětí, ale od učitelů. Mnozí rodiče jsou zděšeni, když se jejich dětem ve škole předkládají informace o sexu, ale nejsou poučovány o mravních měřítkách a odpovědnosti. Matka jedné dvanáctileté dívky řekla: „Žijeme na území, kde lidé jsou velmi pobožní a konzervativní, a přesto se přímo v místní střední škole žákům rozdávaly kondomy.“ Tato žena i její manžel byli znepokojeni, když se dozvěděli, že jejich dcerka dostávala nemravné návrhy od chlapců stejného věku. Jak mohou rodiče chránit svou rodinu před takovými špatnými vlivy?

7. Jak je možné nejlépe bojovat proti zkresleným informacím o sexu?

⁷ Je nejlepší ochranou tajit před dětmi jakoukoli zmínku o sexu? Ne. Lepší je, když o sexu poučujete své děti vy sami. (Přísloví 5:1) Je pravda, že v některých částech Evropy a Severní Ameriky se mnozí rodiče tomuto námětu vyhýbají. Podobně v některých afrických zemích mluví rodiče se svými dětmi o sexu zřídka. „To není součástí africké kultury,“ říká jeden otec ze Sierry Leone. Někteří rodiče se domnívají, že učit děti o sexu znamená přivádět je na myšlenky, které je povedou k nemravnosti. Ale jaký názor má Bůh?

8., 9. Jaké praktické informace z oblasti sexu jsou uvedeny v Bibli?

⁸ Bible objasňuje, že mluvit o sexu ve vhodném kontextu není nijak neslušné. Boží lid v Izraeli dostal příkaz, aby se všichni — i ‚maličcí‘ — shromažďovali a aby naslouchali hlasitému předčítání z mojžíšského Zákona. (5. Mojžíšova 31:10–12; Jozue 8:35) Zákon se otevřeně zmiňoval o mnoha záležitostech  z oblasti sexu včetně menstruace, výronu semene, smilstva, cizoložství, homosexuality, krvesmilstva a styku se zvířaty. (3. Mojžíšova 15:16, 19; 18:6, 22, 23; 5. Mojžíšova 22:22) Po takové četbě museli rodiče svým zvídavým potomkům nepochybně hodně věcí vysvětlovat.

⁹ V páté, šesté a sedmé kapitole Přísloví jsou pasáže, v nichž je obsaženo láskyplné rodičovské poučení o nebezpečí sexuální nemravnosti. Z těchto veršů je vidět, že nemravnost může být někdy lákavá. (Přísloví 5:3; 6:24, 25; 7:14–21) Ukazují však, že je špatná a že má katastrofální následky, a jsou zde předloženy pokyny, které mají mladým lidem pomoci vyhnout se nemravným zvykům. (Přísloví 5:1–14, 21–23; 6:27–35; 7:22–27) Kromě toho je nemravnost v příkrém protikladu k uspokojování pohlavní touhy ve správném rámci, v manželství. (Přísloví 5:15–20) To je pro rodiče vynikající vzor vyučování!

10. Proč by dobré poznání o sexu, které děti získávají, nemělo vést k nemravnosti?

¹⁰ Vede takové vyučování děti k nemravnosti? Naopak, Bible učí: „Spravedliví jsou vyproštěni poznáním.“ (Přísloví 11:9) Cožpak nechcete své děti ochránit před světskými vlivy? Jeden otec řekl: „Už od té doby, kdy byly děti malé, se snažíme mluvit s nimi o sexu naprosto otevřeně. Takže když slyší, jak si o sexu povídají jiné děti, nejsou zvědavé. Není to žádné velké tajemství.“

11. Jak je možné děti postupně poučovat o intimních věcech v životě?

¹¹ Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, se sexuální výchovou by se mělo začít brzy. Když učíte malé dítě pojmenovávat jednotlivé části těla, nevynechte jeho pohlavní orgány, jako kdyby byly  z nějakých důvodů něčím neslušným. Naučte ho správné názvy těchto orgánů. Postupem času je nezbytné poučit ho o soukromí a jeho hranicích. Rodiče by měli co nejlépe dítěti vysvětlit, že tyto části těla jsou zvláštní, že jiní lidé — až na určité výjimky — na ně nemají sahat, že se nemají ukazovat druhým a že se o nich nikdy nemá mluvit ošklivě. Když je trochu starší, mělo by se dozvědět, jak spolu muž a žena zplodí dítě. Jakmile v jeho vlastním těle začne probíhat puberta, mělo by již být dobře poučené o očekávaných změnách. Jak bylo rozebráno v 5. kapitole, taková výchova může také pomoci ochránit dítě před sexuálním zneužitím. (Přísloví 2:10–14)

12. Které zkreslené názory se děti často učí ve škole?

¹² Rodiče potřebují být připraveni, aby mohli působit proti jiným nesprávným myšlenkám, které se děti možná učí ve škole — proti světským filozofiím, například evoluci, nacionalismu nebo myšlence, že žádná pravda není absolutní. (1. Korinťanům 3:19; srovnej 1. Mojžíšovu 1:27; 3. Mojžíšovu 26:1; Jana 4:24; 17:17.) Mnozí úředníci školské správy přisuzují přílišnou důležitost vyššímu vzdělání. Přestože vyšší vzdělání závisí na osobním rozhodnutí, někteří učitelé ho pokládají za jedinou cestu k dosažení osobních úspěchů. * (Žalm 146:3–6)

13. Jak lze děti, které chodí do školy, chránit před nesprávnými názory?

¹³ Mají-li rodiče působit proti nesprávným a zkresleným naukám, musí přesně vědět, co se vlastně jejich  děti ve škole učí. Takže rodiče, uvědomte si, že i vy máte domácí úkol! Projevujte opravdový zájem o výuku svých dětí. Povídejte si s nimi, když přijdou ze školy. Ptejte se jich, co se učí, co se jim z učební látky nejvíc líbí a co jim připadá nejnáročnější. Věnujte pozornost jejich domácím úkolům, prohlížejte jim sešity a sledujte, jaký mají prospěch. Pokuste se poznat jejich učitele. Sdělte učitelům, že si vážíte jejich práce a že s nimi chcete co nejvíce spolupracovat.

14. Proč je životně důležité, aby si zbožné děti vybíraly dobré přátele?

¹⁴ „Kde ses to naučil?“ Kolik rodičů položilo svému dítěti tuto otázku, když se zhrozili nad něčím, co udělalo nebo řeklo a co jim připadalo naprosto nezvyklé? A jak často se v odpovědi vyskytuje nějaký nový kamarád ze školy nebo ze sousedství? Ano, přátelé nás nesmírně ovlivňují, ať jsme mladí, nebo starší. Apoštol Pavel varoval: „Nedejte se zavést na scestí. Špatná společenství kazí užitečné návyky.“ (1. Korinťanům 15:33; Přísloví 13:20) Zvláště mladí lidé snadno podléhají tlaku vrstevníků. Mají sklon o sobě pochybovat a někdy jsou možná zavaleni touhou líbit se svým přátelům a udělat na ně dojem. Je tedy životně důležité, aby si vybrali dobré přátele!

15. Jak mohou rodiče vést své děti při výběru přátel?

¹⁵ Všichni rodiče vědí, že si děti někdy nevyberou dobře, že potřebují určité vedení. To neznamená, že jim přátele máte vybírat vy. Spíše je, jak rostou, učte získávat rozlišovací schopnost a pomáhejte jim pochopit, jaké vlastnosti by jejich přátelé měli mít. Nejdůležitější vlastností je láska k Jehovovi a k jednání, které je v jeho očích správné. (Marek 12:28–30) Učte  je, aby měly rády ty, kdo jsou poctiví, laskaví, štědří a pilní, a aby si jich vážily. Na rodinném studiu dětem pomáhejte, aby tyto vlastnosti rozeznávaly u biblických postav a aby pak stejné rysy hledaly u ostatních členů sboru. Dávejte jim příklad tím, že si i vy vybíráte své přátele podle stejných měřítek.

16. Jak mohou rodiče dohlížet na své děti, když si vybírají přátele?

¹⁶ Víte, kdo jsou přátele vašich dětí? Neměly by je vaše děti pozvat k vám domů, abyste se s nimi seznámili? Také byste se mohli svých dětí zeptat, co si o těchto přátelích myslí jiné děti. Jsou známi svou ryzí osobností, nebo tím, že vedou dvojí život? Pokud vedou dvojí život, pomozte svým dětem pochopit, že by jim taková společnost mohla škodit. (Žalm 26:4, 5, 9–12) Jestliže si povšimnete nežádoucích změn v chování, oblečení, postojích nebo mluvě dítěte, možná bude nutné si s ním o jeho přátelích promluvit. Je možné, že vaše dítě tráví čas s přítelem, který má na něj negativní vliv. (Srovnej 1. Mojžíšovu 34:1, 2.)

17., 18. Jak mohou rodiče dětem prakticky pomáhat kromě toho, že je varují před špatnou společností?

¹⁷ Přesto nestačí, když své děti pouze učíte, aby se vyhýbaly špatné společnosti. Pomáhejte jim nalézt dobré přátele. Jeden otec říká: „Vždycky jsme se snažili o náhradní řešení. Když škola chtěla našeho syna do fotbalového družstva, oba s manželkou jsme si s ním promluvili, proč si myslíme, že by to nebylo dobré — kvůli společnosti, do které by se dostal. Ale potom jsme mu navrhli, aby sehnal několik jiných dětí a aby si všichni šli na hřiště zahrát fotbal. A tak se to skvěle vyřešilo.“

¹⁸ Moudří rodiče pomáhají svým dětem najít dobré  přátele a pak se společně s nimi věnují prospěšné odpočinkové činnosti. Pro mnohé rodiče je však otázka odpočinkové činnosti sama o sobě náročným úkolem.

19. Z jakých biblických příkladů je vidět, že to není hřích, když se rodiny baví?

¹⁹ Odsuzuje Bible zábavu? Rozhodně ne! Bible  říká, že je „čas se smát . . . a čas poskakovat“. * (Kazatel 3:4) Boží lid v Izraeli se bavil hudbou, tancem, hrami a hádankami. Ježíš Kristus navštívil velkou svatební hostinu a Matouš Levi pro něho uspořádal „velkou hostinu na přivítanou“. (Lukáš 5:29; Jan 2:1, 2) Ježíš nepochybně nebyl žádný morous. Nepovažujte tedy smích a legraci ve své rodině za hřích!

20. Na co by rodiče měli pamatovat, když své rodině zajišťují odpočinkovou činnost?

²⁰ Jehova je ‚šťastný Bůh‘. (1. Timoteovi 1:11) Uctívání Jehovy by tedy mělo být zdrojem radosti, ne něčím, co na život vrhá chmurné stíny. (Srovnej 5. Mojžíšovu 16:15.) Děti jsou samy od sebe bujné a plné energie, která se dá uvolnit hrou a odpočinkovou činností. Dobře vybraná odpočinková činnost je víc než pouhá zábava. Touto cestou se dítě učí a dozrává. Úkolem hlavy rodiny je zajistit své rodině uspokojení všech jejích potřeb, včetně odpočinkové činnosti. Vyžaduje to však vyrovnanost.

21. Jaké léčky v dnešní době v sobě skrývá odpočinková činnost?

²¹ V těchto „posledních dnech“ plných těžkostí je v lidské společnosti spousta těch, kdo ‚milují spíše rozkoše než Boha‘, jak to bylo předpověděno v Bibli. (2. Timoteovi 3:1–5) Pro mnohé je odpočinek hlavní věcí v životě. Dnes je k dispozici mnoho zábavy, která snadno dokáže odsunout důležitější věci. Kromě toho se mnohá zábava vyznačuje sexuální nemravností, násilím, užíváním drog a dalšími velmi škodlivými zvyklostmi. (Přísloví 3:31) Co je možné udělat pro ochranu mladých lidí před škodlivou zábavou?

22. Jak mohou rodiče své děti poučovat, aby se uměly moudře rozhodovat v otázkách odpočinkové činnosti?

 ²² Rodiče potřebují dětem stanovit hranice a omezení. Ale ještě více potřebují své děti učit, aby samy poznaly, která odpočinková činnost je škodlivá a co už je nadměrné množství odpočinku. Takové poučování vyžaduje čas a úsilí. Podívejme se na jeden příklad. Otec dvou chlapců si povšiml, že starší chlapec poměrně často poslouchá vysílání nové rozhlasové stanice. Otec si tedy jednou, když v zaměstnání řídil nákladní automobil, naladil tutéž stanici. Chvílemi zastavil a texty určitých písní si zapsal. Později si o tom, co slyšel, promluvil se svými syny. Rozhovor  začal otázkou „Co si myslíte?“ a pak se jich ptal na názory a trpělivě naslouchal jejich odpovědím. Dále s nimi rozhovor vedl na základě Bible a oni pochopili, že bude dobré, když tu stanici nebudou poslouchat.

23. Jak mohou rodiče své děti chránit před škodlivou zábavou?

²³ Moudří křesťanští rodiče kontrolují hudbu, televizní programy, videonahrávky, kreslené seriály, videohry a filmy, o které se zajímají jejich děti. Prohlédnou si ilustraci a pojednání na obalu, přečtou si texty písní i recenze v novinách a sledují citované výroky. Mnozí jsou něčím ze „zábavy“, která je v dnešní době určena pro děti, přímo pohoršeni. Ti, kdo chtějí své děti chránit před nečistými vlivy, si pomocí Bible a publikací založených na Bibli, například knihy Otázky mladých lidí — Praktické odpovědi a článků v časopisech Strážná věž a Probuďte se!, se svou rodinou povídají o nebezpečí takové zábavy. * Když rodiče dětem stanoví pevné hranice, jsou důslední a rozumní, obvykle dosáhnou dobrých výsledků. (Matouš 5:37; Filipanům 4:5)

24., 25. Jakým prospěšným druhům odpočinkové činnosti se mohou rodiny společně věnovat?

²⁴ Omezování škodlivých forem odpočinkové činnosti je samozřejmě pouze jedna část této bitvy. Špatné věci musí být vytlačovány dobrými, jinak by se děti mohly vydat nesprávným směrem. Mnoho křesťanských rodin má nesčetné množství hlubokých a příjemných vzpomínek na společně strávené chvíle odpočinku, kdy pořádali pikniky, chodili na výlety, tábořili, hráli hry, sportovali a jezdili na návštěvy k příbuzným nebo k přátelům. Někteří zjistili, že jim působí velkou radost a velice je osvěžuje,  když si jen tak pro obveselení společně čtou nahlas. Jiné baví vyprávění veselých nebo zajímavých příběhů. Ještě další společně pěstují nějaké koníčky, například vyrábějí něco ze dřeva a provozují jiná řemesla, hrají na hudební nástroje, malují nebo poznávají Boží výtvory. Děti, které se naučí mít z takových činností pro rozptýlení radost, jsou chráněny před nečistou zábavou a zjistí, že při aktivní činnosti si odpočinou více, než když pouze pasivně sedí a nechávají se bavit. Často je zábavnější, jestliže něco sami děláme, než když něco pozorujeme.

²⁵ Hodnotnou formou odpočinkové činnosti mohou být také společenská setkání. Pokud je na nich dobrý dohled a nejsou příliš početná nebo časově náročná, mohou dát vašim dětem víc než pouhou zábavu. Mohou pomoci posílit pouta lásky ve sboru. (Srovnej Lukáše 14:13, 14; Judu 12.)

26. Jaká vlastnost je nejdůležitější pro ochranu rodiny před škodlivými vlivy?

²⁶ Máte-li svou rodinu chránit před zhoubnými vlivy světa, nepochybně to vyžaduje hodně námahy. Víc než cokoli jiného vám v tom však může pomoci jedna vlastnost. A to je láska! Pevná, láskyplná rodinná pouta vytvoří z vašeho domova bezpečný přístav a podpoří komunikaci, která je velkou ochranou před špatnými vlivy. A ještě důležitější je vypěstovat si další druh lásky — lásku k Jehovovi. V případě, že v rodině taková láska panuje, dospívajícím se pravděpodobně protiví již samotná představa, že by podlehli světským vlivům a tak vyvolali Boží nelibost. A rodiče, kteří Jehovu ze srdce milují, se budou snažit napodobovat jeho milující, rozumnou,  vyrovnanou osobnost. (Efezanům 5:1; Jakub 3:17) Pokud to rodiče dělají, jejich děti nebudou mít důvod považovat uctívání Jehovy za pouhý soubor zákazů nebo za způsob života, ve kterém chybí žertování a smích a ze kterého chtějí co nejdříve uniknout. Naopak poznají, že uctívání Boha je ten nejradostnější a nejbohatší způsob života.

27. Jak rodina může zvítězit nad světem?

²⁷ Rodiny, které zůstávají sjednocené v tom, že radostně, vyrovnaně slouží Bohu, a z celého srdce se snaží navzdory vlivům tohoto zkaženého světa zůstat ‚neposkvrněné a bezvadné‘, jsou zdrojem radosti pro Jehovu. (2. Petra 3:14; Přísloví 27:11) Takové rodiny chodí ve stopách Ježíše Krista, který odolal veškerému úsilí Satanova světa a nenechal se jím poskvrnit. Když se přiblížil konec jeho lidského života, Ježíš mohl říci: „Zvítězil jsem nad světem.“ (Jan 16:33) Kéž také vaše rodina zvítězí nad světem a získá věčný život!