BIBLE nám neříká, kdy se Ježíš narodil. Uvádí však důležité okolnosti, z nichž je vidět, že v prosinci to být nemohlo.

Uvažujme o tom, jaké počasí bývá v prosinci v Betlémě, Ježíšově rodišti. Židovský měsíc kislev (který odpovídá listopadu/prosinci) se vyznačoval chladným a deštivým počasím. Následující měsíc byl tebet (prosinec/leden). Byly v něm nejnižší teploty v roce a na vysočině občas padal sníh. Podívejme se, co nám o podnebí ve zmíněné oblasti říká Bible.

Biblický pisatel Ezra ukazuje, že kislev se skutečně vyznačoval chladným a deštivým počasím. Ezra uvádí, že zástup Židů se shromáždil v Jeruzalémě „v devátém měsíci [kislevu], dvacátý den měsíce“ a že je „mrazilo . . . kvůli dešťovým sprškám“. O povětrnostních podmínkách v tomto období roku sami  shromáždění lidé řekli: „Je období dešťových spršek, a není možné stát venku.“ (Ezra 10:9, 13; Jeremjáš 36:22) Není tedy divu, že když se blížil prosinec, pastýři žijící v té části světa již nezůstávali přes noc venku a nenechávali tam ani svá stáda.

Bible však uvádí, že během noci, kdy se Ježíš narodil, byli pastýři se svými stády na polích. Biblický pisatel Lukáš dokonce říká, že v blízkosti Betléma pastýři „žili venku a v noci drželi hlídky nad svými stády“. (Lukáš 2:8–12) Všimněme si, že pastýři venku žili, ne že venku pobývali jen během dne. Měli svá stáda na polích i v noci. Dá se tento popis pastýřů žijících se svými stády venku skloubit s chladným a deštivým počasím, které v okolí Betléma bývá v prosinci? Ne, nedá. Proto z okolností spojených s Ježíšovým narozením vyplývá, že se v prosinci nenarodil. a

Boží slovo nám sice přesně říká, kdy Ježíš zemřel, ale uvádí jen velmi málo informací o tom, kdy se narodil. To nám připomíná slova krále Šalomouna: „Jméno je lepší než dobrý olej, a den smrti než den narození.“ (Kazatel 7:1) Není tedy žádným překvapením, že Bible uvádí mnoho podrobností o Ježíšově službě a smrti, ale obsahuje jen málo detailů o tom, kdy se narodil.