Od doby, kdy si 12letý Ježíš povídal s učiteli v chrámu, uběhlo 17 let. Teď je jaro roku 29 n. l. Mezi lidmi se mluví o Ježíšovu příbuzném Janovi, který káže na území západně od řeky Jordánu.

Jan je poměrně neobvyklý člověk, ať už svým vzhledem, nebo tím, co říká. Má oblečení z velbloudí srsti a kolem pasu nosí kožený pás. Živí se sarančaty a medem divokých včel. Jaké poselství ohlašuje? „Čiňte pokání, protože se přiblížilo nebeské království.“ (Matouš 3:2)

Lidé si chodí Jana poslechnout a z toho, co slyší, jsou nadšení. Mnozí si uvědomují, že potřebují činit pokání, tedy změnit svoje postoje a chování a zavrhnout svoje dřívější špatné skutky. Za Janem přicházejí lidé „z Jeruzaléma, celé Judeje a celého kraje kolem řeky Jordánu“. (Matouš 3:5) Hodně jich skutečně činí pokání a Jan je v Jordánu křtí tak, že je ponoří do vody. Proč?

Křest symbolizuje, že se ti lidé upřímně kají, protože hřešili proti smlouvě Zákona, kterou uzavřeli s Bohem. (Skutky 19:4) Ne všichni jsou ale ke křtu způsobilí. Když za Janem přijdou někteří farizeové a saduceové, kteří patří k náboženským vůdcům, řekne jim, že jsou „potomci zmijí“. Vybízí je: „Dejte najevo pokání svými skutky. Nemyslete si, že si můžete říkat: ‚Naším otcem je Abraham.‘ Říkám vám, že Bůh dokáže Abrahamovi stvořit děti z těchto kamenů. Sekera už je připravená u kořene stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude poražen a hozen do ohně.“ (Matouš 3:7–10)

Židé vidí, že Jan je středem pozornosti, oznamuje působivé poselství a křtí hodně lidí, a tak k němu pošlou kněze a Levity, aby se ho zeptali: „Kdo jsi?“

Jan jim odpovídá: „Nejsem Kristus.“

„Kdo tedy jsi? Elijáš?“ vyptávají se dál.

„Nejsem,“ říká Jan.

„Jsi ten prorok?“ chtějí vědět. Myslí tím významného proroka, jehož příchod předpověděl Mojžíš. (5. Mojžíšova 18:15, 18)

„Ne!“ odpovídá Jan.

Kněží a Levité se ale nenechají odbýt: „Kdo jsi? Ať můžeme tvou odpověď předat těm, kdo nás poslali. Co o sobě říkáš?“ Jan vysvětluje: „Jsem hlas toho, kdo volá v pustině: ‚Vyrovnejte Jehovovu cestu‘, jak řekl prorok Izajáš.“ (Jan 1:19–23)

„Proč tedy křtíš,“ chtějí vědět, „když nejsi ani Kristus, ani Elijáš, ani ten prorok?“ Jan jim odpovídá: „Já křtím vodou. Mezi vámi je někdo, koho neznáte, ten, kdo přichází po mně.“ (Jan 1:25–27)

Jan v podstatě říká, že jeho úkolem je pomáhat lidem, aby měli srdce ve správném stavu a dokázali díky tomu přijmout Mesiáše, který se má stát králem. O něm Jan říká: „Ten, kdo přichází po mně, je mocnější než já a nejsem hoden ani zout mu sandály.“ (Matouš 3:11) Dokonce prohlašuje: „Ten, kdo přichází po mně, mě převyšuje, protože existoval přede mnou.“ (Jan 1:15)

Janova vybídka „čiňte pokání, protože se přiblížilo nebeské království“ je opravdu aktuální. (Matouš 3:2) Upozorňuje lidi na to, že už brzo začne služba Ježíše Krista, kterého Jehova vybral za krále.