IZRAELITÉ žili v Egyptě mnoho let. Dobře se jim tam dařilo a přibývalo jich. Pak ale začal panovat faraon, který Josefa neznal. Tento krutý tyran pokládal vzrůstající počet Izraelitů za hrozbu pro Egypt. Udělal z nich tedy otroky a nařídil, aby všichni chlapci, kteří se narodí, byli utopeni v Nilu. Jedna odvážná matka však byla odhodlaná svého syna zachránit. Proto ho nějakou dobu ukrývala a pak ho položila do košíku, který dala mezi rákosí. Dítě našla faraonova dcera, pojmenovala ho Mojžíš a vychovala ho na egyptském královském dvoře.

Když Mojžíšovi bylo čtyřicet let, bránil jednoho Izraelitu před egyptským poháněčem a způsobil si tím velké problémy. Musel utéct do vzdálené země a tam žil do svých osmdesáti let. Pak ho Jehova poslal zpět do Egypta, kde měl předstoupit před faraona a žádat po něm, aby Boží lid propustil.

Faraon to kategoricky odmítl, a Bůh proto seslal na Egypt deset ran. Pokaždé když Mojžíš k faraonovi přišel a dal mu možnost další ránu odvrátit, on projevil zpupný postoj. Mojžíšem a jeho Bohem Jehovou totiž opovrhoval. Při poslední, desáté ráně zemřeli v Egyptě všichni prvorození. Uchráněni byli jen prvorození v rodinách, které poslechly Jehovův příkaz a označily zárubně dveří krví obětovaného beránka. Jejich domácnost Boží anděl zkázy přešel. Tuto podivuhodnou záchranu si potom Izraelité připomínali každoroční oslavou, které se říkalo Pasach neboli „přejití“.

Faraon, který také ztratil prvorozeného syna, nařídil Izraelitům, aby Egypt opustili. Ti okamžitě zorganizovali hromadný odchod. Faraon však změnil názor a hnal se za nimi s mnoha vojáky a válečnými vozy. Na břehu Rudého moře se zdálo, že Izraelité se ocitli v pasti. Ale Jehova moře rozdělil a umožnil jim přejít po suchém dně na druhou stranu. Když se za nimi vyřítili Egypťané, Bůh způsobil, že vodní stěny spadly, a tak se faraon a jeho vojsko utopili.

Později Izraelité tábořili u hory Sinaj a Jehova tam s nimi uzavřel smlouvu. Také jim prostřednictvím Mojžíše dal zákony, aby jim poskytovaly vedení a ochranu prakticky v každé oblasti života. Jehova Izraelitům slíbil, že pokud ho budou poslouchat jako svého Vládce, bude je podporovat, a oni se díky tomu stanou požehnáním pro ostatní národy.

Většina Izraelitů však projevila nedostatek víry v Boha. Jehova se na ně rozhněval a nechal tuto generaci putovat čtyřicet let v pustině. Pak Mojžíš jmenoval svým nástupcem věrného Jozua. Konečně byli Izraelité připraveni vstoupit do země, kterou Bůh zaslíbil Abrahamovi.

Založeno na 2. Mojžíšově, 3. Mojžíšově, 4. Mojžíšově, 5. Mojžíšově, Žalmu 136:10–15 a Skutcích 7:17–36.