1., 2. (a) Jaké změny čekaly Josefa a jeho rodinu? (b) Co musel Josef sdělit své manželce?

 JOSEF naloží další zavazadlo na hřbet osla a poplácá ho po boku. Rozhlíží se po nočním Betlémě a přemýšlí o dlouhé cestě, kterou má s rodinou před sebou, a o zemi, kam míří. Egypt – cizí lidé, cizí jazyk, cizí zvyky! Dokážou se tak velké změně přizpůsobit?

² Pro Josefa nebylo snadné sdělit své milované ženě Marii to, co se dozvěděl. Přesto to ale musel udělat. Řekl jí o snu, ve kterém mu anděl předal varování od Boha: Král Herodes chce zabít jejich synka! Nezbývá jim než se hned sbalit a odejít. (Přečti Matouše 2:13, 14.) Marii to velmi rozrušilo. Jak může někdo jejímu nevinnému a bezbrannému dítěti usilovat o život? Ani Marie, ani Josef to nedokážou pochopit. Mají ale důvěru v Jehovovo vedení, a tak se okamžitě začnou chystat na cestu.

 3. Popiš odchod Josefa a jeho rodiny z Betléma. (Viz také obrázek.)

³ Betlém spí a nikdo z jeho obyvatel netuší, co se odehrává. Josef s Marií a Ježíšem městečko za tmy nepozorovaně opouštějí a míří na jih. Zatímco začíná svítat, Josef nejspíš uvažuje o tom, co je čeká. Jak může jako obyčejný tesař ochránit svou rodinu před mocným nepřítelem? Dokáže se o manželku a dítě postarat? Dokáže o toto výjimečné dítě pečovat a vychovávat ho a tak s vytrvalostí plnit závažný úkol, který mu Jehova dal? Nebude to mít jednoduché. V této kapitole se dozvíme, jak se svého úkolu zhostil, a uvidíme, proč by měli dnešní otcové, a vlastně my všichni, napodobovat jeho víru.

4., 5. (a) Kdy a proč se Josefův život navždy změnil? (b) Jak anděl povzbudil Josefa?

⁴ Téměř před dvěma lety, když byl Josef ještě ve svém  domovském městě Nazaretu, se jeho život navždy změnil. Byl zasnoubený s Marií, dcerou Heliho, nevinnou a zbožnou dívkou. Pak se ale dozvěděl, že je těhotná! Aby ji ušetřil veřejné hanby, chtěl se s ní tajně rozvést. a Ve snu se mu ale objevil anděl a vysvětlil mu, že Marie otěhotněla prostřednictvím svatého ducha. Řekl, že její syn „zachrání svůj lid od jejich hříchů“. A zároveň Josefa ujistil: „Neboj se vzít si domů Marii, svou manželku.“ (Mat. 1:18–21)

⁵ Josef poslechl. Tento čestný muž přijal mimořádně závažný úkol. Měl vychovávat chlapce, který sice nebyl jeho vlastním synem, ale byl nesmírně drahocenný v Božích očích. Později, když Augustus nařídil sčítání lidu, Josef vzal svou těhotnou manželku do Betléma, aby se tam nechali zapsat. A právě v tomto městečku se dítě narodilo.

6.–8. (a) Jaké události vedly k další změně v životě Josefa a jeho rodiny? (b) Z čeho vyplývá, že původcem „hvězdy“ byl Satan? (Viz také poznámku pod čarou.)

⁶ Josef s rodinou se pak už nevrátili do Nazaretu, ale zůstali v Betlémě, jen několik kilometrů od Jeruzaléma. Byli sice chudí, ale Josef dělal všechno, co bylo v jeho silách, aby Marie s Ježíšem netrpěli nouzí. Brzy si našli skromné bydlení. Později, když už byl Ježíšovi možná rok, se jejich život opět náhle změnil.

⁷ Navštívila je skupina astrologů z východu, pravděpodobně z dalekého Babylónu. Následovali „hvězdu“, která je dovedla k domu Josefa a Marie, a hledali dítě, které se mělo stát králem Židů. Ti muži se chovali velmi uctivě a přinesli s sebou dary, aniž žádali něco nazpět. Pro Josefa a Marii to musel být zvláštní pocit, když najednou vlastnili takové cenné věci jako „zlato a vonnou pryskyřici a myrhu“.

⁸ Avšak ať už o tom astrologové věděli, nebo ne, vystavili malého Ježíše obrovskému nebezpečí. „Hvězda“, kterou viděli, je totiž místo do Betléma zavedla nejdřív do Jeruzaléma. b Krutému králi Herodovi řekli, že hledají dítě, které se má stát králem Židů. Ta zpráva Heroda rozlítila.

9.–11. (a) Kdo se do událostí vložil a jak? (b) Probíhala cesta do Egypta tak, jak ji popisují apokryfy?

 ⁹ Naštěstí zasáhl někdo mocnější, než byli Herodes a Satan. Do událostí se vložil Jehova. Astrologové měli v úmyslu se k Herodovi vrátit a povědět mu, kde přesně dítě našli, ale Jehova jim dal prostřednictvím snu pokyn, aby šli domů jinou cestou. (Přečti Matouše 2:1–12.)

¹⁰ Krátce poté co astrologové odešli, dostal Josef od Jehovova anděla varování: „Vstaň, vezmi malé dítě a jeho matku a uprchni do Egypta a zůstaň tam, dokud ti nedám zprávu; Herodes se totiž chystá pátrat po malém dítěti, aby je zahubil.“ (Mat. 2:13) Jak už jsme četli v úvodu kapitoly, Josef okamžitě poslechl. Bezpečnost dítěte pro něj byla důležitější než cokoli jiného. Díky štědrým darům, které dostali od pohanských astrologů, měli na cestu a pobyt v cizině dostatek prostředků.

¹¹ Apokryfní mýty a legendy cestu do Egypta přikrášlují. Popisují, že malý Ježíš putování zázračně zkrátil, zneškodnil lupiče, a dokonce způsobil, že se k jeho matce sklonily datlové palmy a nabídly jí své plody. c Ve skutečnosti to byla dlouhá, namáhavá výprava do neznáma.

12. Co se od Josefa mohou naučit rodiče?

¹² Rodiče se mohou od Josefa leccos naučit. Ochotně dal stranou svou práci a vzdal se pohodlí, aby svou rodinu ochránil. Nepochybně ji považoval za posvátné dědictví od Jehovy. Dnešní rodiče vychovávají děti ve světě, který je pro mladé lidi v mnoha směrech nebezpečný, a může je dokonce připravit o život. Rodiče, kteří jednají stejně rozhodně jako Josef a snaží se své děti chránit, si zaslouží naši úctu.

13., 14. Proč se Josef s Marií vrátili do Nazaretu?

¹³ Zdá se, že Josef s Marií a Ježíšem nezůstali v Egyptě dlouho. Anděl Josefa zakrátko informoval o Herodově smrti a on se s rodinou vydal zpět do vlasti. Starověké proroctví předpovědělo, že Jehova zavolá „svého syna z Egypta“. (Mat. 2:15)  Josef přispěl k tomu, že se proroctví splnilo. Kam ale s rodinou půjde?

¹⁴ Josef byl opatrný. Měl oprávněný strach z Archelaa, který byl Herodovým nástupcem a který byl stejně jako on krutý a nezastavil se ani před vraždou. V souladu s Božím pokynem odvedl Josef svou rodinu na sever, daleko od Jeruzaléma a všech jeho intrik, do svého domovského města Nazaretu v Galileji. Tam se usadili. (Přečti Matouše 2:19–23.)

15., 16. Co bylo náplní Josefovy práce a jaké nástroje asi používal?

¹⁵ Vedli jednoduchý, ale ne snadný život. Bible říká, že Josef byl tesař. V původním jazyce toto slovo označuje člověka, který pracoval se dřevem, například kácel stromy, tahal je na místo, kde mohlo dřevo vyschnout, a pak ho používal při stavbě domů, lodí a lávek a také z něho vyráběl vozíky, kola, jha a různé zemědělské nářadí. (Mat. 13:55) Byla to těžká fyzická práce. V biblických dobách tesař často provozoval živnost u svého skromného domu nebo v přilehlé dílně.

¹⁶ Josef pracoval se širokou škálou nástrojů, z nichž některé pravděpodobně zdědil po svém otci. Zřejmě používal úhelník, olovnici, křídovou šňůru, sekyru, pilu, teslici, kladivo, palici, dláta, vrtačku poháněnou střídavým pohybem luku, různé klihy a možná i hřebíky, ačkoli byly drahé.

17., 18. (a) Co se Ježíš naučil od svého adoptivního otce? (b) Proč musel Josef tvrdě pracovat?

¹⁷ Představ si malého Ježíše, jak pozoruje svého adoptivního otce při práci. Zvídavýma očima sleduje každý jeho pohyb a nepochybně obdivuje sílu jeho svalnatých paží, široká ramena a šikovné ruce. Líbí se mu, jak si se vším umí poradit. Josef mu asi ukazoval, jak dělat některé jednoduché práce, například jak brousit hrubý povrch dřeva sušenou rybí kůží. A pravděpodobně Ježíše učil, jaké vlastnosti mají různé druhy dřeva, jako je sykomora, dub nebo olivovník.

 ¹⁸ Ježíš zároveň věděl, že ty silné ruce, které porážejí stromy, tesají trámy a palicí stloukají spoje, dokážou jemně pohladit a utěšit jeho, maminku i sourozence. Rodina se rozrůstala a Josef s Marií měli nakonec kromě Ježíše nejméně šest dalších dětí. (Mat. 13:55, 56) Josef musel tvrdě pracovat, aby je všechny uživil.

19. Jak se Josef staral o duchovní potřeby své rodiny?

¹⁹ Josef ale chápal, že jeho nejdůležitější odpovědností je starat se o duchovní potřeby rodiny. Proto věnoval čas tomu, aby své děti učil o Jehovovi a jeho zákonech. S Marií je pravidelně brali do místní synagogy, kde se četl a vysvětloval Zákon. Po návratu domů Ježíš nejspíš míval spoustu otázek a Josef se snažil jeho duchovní hlad uspokojit. Také bral svou rodinu na náboženské svátky do Jeruzaléma vzdáleného asi 120 kilometrů. Když chodili každý rok na Pasach, museli si na cestu tam a zpět i na pobyt v Jeruzalémě vyhradit zhruba dva  týdny.

20. Jak může hlava rodiny napodobovat Josefa?

²⁰ Dnešní křesťané, kteří jsou hlavou rodiny, jednají podobně. Svědomitě se snaží starat o své děti po hmotné stránce, ale především jim pomáhají vytvářet si vztah k Bohu. Vynakládají značné úsilí na to, aby u nich doma probíhalo rodinné uctívání a aby se i s dětmi účastnili křesťanských shromáždění a sjezdů. Stejně jako Josef totiž vědí, že je to to nejlepší, co pro ně mohou dělat.

21. (a) Co všechno souviselo se svátky v Jeruzalémě? (b) Kdy si Josef s Marií všimli, že s nimi Ježíš necestuje?

²¹ Když bylo Ježíšovi 12 let, Josef s rodinou šli jako obvykle do Jeruzaléma na Pasach. Velké rodiny v tomto svátečním období cestovaly společně svěží jarní krajinou. Když procházely hornatým územím a přibližovaly se k výše položenému Jeruzalému, mnozí zpívali žalmy, kterým se říkalo Písně výstupů. (Žalm 120–134) Město naplnily možná statisíce lidí. Po svátku se rodiny vydávaly na cestu domů. Josef a Marie se asi museli postarat o mnoho věcí a předpokládali, že Ježíš jde s někým  jiným, možná s příbuznými. Když za sebou měli den cesty, uvědomili si hroznou věc – Ježíš se ztratil! (Luk. 2:41–44)

22., 23. (a) Co Josef s Marií udělali, když zjistili, že se Ježíš ztratil? (b) Co Marie řekla Ježíšovi, když ho našli?

²² Rozrušení se vraceli zpět do Jeruzaléma a cestou po Ježíšovi všude pátrali. Představ si, jak se jim teď město muselo zdát prázdné a cizí, když procházeli jeho ulicemi a volali svého syna. Kde mohl být? Co se asi Josefovi honilo hlavou, když už hledali třetí den? Měl pocit, že naprosto selhal? Že posvátný úkol, který mu Jehova svěřil, nedokázal splnit? Nakonec s Marií vešli do chrámu. Procházeli jeho areálem, až se dostali do místnosti, kde bylo mnoho učenců zběhlých v Zákoně. A mezi  nimi seděl malý Ježíš! Jistě si umíš představit, jakou úlevu rodiče pocítili. (Luk. 2:45, 46)

²³ Ježíš učencům naslouchal a se zájmem se jich vyptával. Ti žasli, jaké má porozumění a jak dokáže odpovídat na jejich otázky. Marie s Josefem však v tu chvíli jejich nadšení nesdíleli. O tom, co říkal Josef, se zpráva nezmiňuje, ale Mariina slova určitě vyjádřila pocity jich obou: „Dítě, proč jsi s námi takhle zacházelo? Hle, tvůj otec a já tě hledáme v duševní tísni.“ (Luk. 2:47, 48)

24. Jak Bible vykresluje rodičovství?

²⁴ Boží Slovo zde v několika málo větách načrtává realistický obraz rodičovství – může být stresující, a to i v případě, že  je dítě dokonalé. Vychovávat děti v dnešním nebezpečném světě může být pro rodiče zdrojem velké úzkosti. Může jim ale být útěchou vědomí, že Bůh chápe, jak je jejich úloha náročná.

25., 26. Jak Ježíš odpověděl rodičům a jak jeho slova asi působila na Josefa?

²⁵ Ježíš zůstal tam, kde se cítil být nejblíž svému nebeskému Otci, Jehovovi, a s radostí vstřebával všechno, co se o něm mohl dozvědět. Proto se rodičů ve vší upřímnosti zeptal: „Proč jste mě museli jít hledat? Nevěděli jste, že musím být v domě svého Otce?“ (Luk. 2:49)

²⁶ Čím víc Josef o těch slovech uvažoval, tím víc ho asi naplňovala hrdostí. Vždyť se tolik snažil, aby jeho adoptivní syn získal k Bohu tak blízký vztah! Především díky Josefovi měl Ježíš už v mládí se slovem „otec“ spojené příjemné pocity.

27. Jakou závažnou odpovědnost mají otcové a v čem jim může pomáhat Josefův příklad?

²⁷ Jestliže jsi otcem, uvědomuješ si, že máš závažnou odpovědnost pomáhat svým dětem, aby si pod slovem „otec“ představily někoho, kdo je miluje a chrání? A pokud máš nevlastní nebo adoptované děti, pamatuj na Josefův příklad a jednej s každým z nich jako s jedinečným a drahocenným. Pomáhej jim, aby měly důvěrný vztah ke svému nebeskému Otci, Jehovovi Bohu. (Přečti Efezanům 6:4.)

28., 29. (a) Co se ze slov u Lukáše 2:51, 52 dozvídáme o Josefovi? (b) V čem a jak Josef pomáhal svému synovi?

²⁸ O dalším Josefově životě je v Bibli jen několik málo nepřímých zmínek. Stojí ale za to se nad nimi zamyslet. Čteme, že Ježíš byl svým rodičům „dále . . . podřízen“. A zpráva pokračuje,  že „dělal pokroky v moudrosti a v tělesném růstu a v přízni u Boha a lidí“. (Přečti Lukáše 2:51, 52.) Co se z těchto slov dozvídáme o Josefovi? Například to, že dál zodpovědně vedl svou rodinu. Jeho dokonalý syn totiž respektoval jeho autoritu a podřizoval se mu.

²⁹ Josef měl nepochybně významný podíl i na tom, že Ježíš „dělal pokroky v moudrosti“. Mezi Židy se v té době tradovalo rčení, podle něhož se skutečně moudrými mohou stát jen muži, kteří jsou zámožní, a tak mají hodně volného času. Naproti tomu manuálně pracující lidé, jako tesaři, rolníci a kováři, prý „neukazují znalost práva a spravedlnosti a v příslovích nejsou zběhlí“. Ježíšův život jasně dokládá, že toto rčení, které se zachovalo až dodnes, není pravdivé. Jeho adoptivní otec byl sice obyčejný tesař, ale jistě ho při nespočetných příležitostech o Jehovově právu a spravedlnosti působivě poučoval.

30. V čem dalším si rodiče mohou vzít z Josefa příklad?

³⁰ Josef se o Ježíše dobře staral také po fyzické stránce, takže z něj vyrostl silný a vyrovnaný muž. Navíc ho učil řemeslu. Ježíš byl známý nejenom jako tesařův syn, ale jako „ten tesař“. (Mar. 6:3) Je tedy vidět, že Josef mu své zkušenosti úspěšně předal. Moudří rodiče ho napodobují tak, že své děti učí praktickým dovednostem a vedou je k tomu, aby se o sebe dokázaly postarat.

31. (a) Kdy podle všeho Josef zemřel? (Viz také  rámeček.) (b) V čem je pro nás Josef vynikajícím příkladem?

³¹ Když se v biblické zprávě dostaneme do doby, kdy je Ježíš ve svých asi 30 letech pokřtěn, Josef se v ní už neobjevuje. Vše nasvědčuje tomu, že když Ježíš začal veřejně kázat, byla Marie vdovou. (Viz rámeček  „Kdy Josef zemřel?“.) Josef nám ale zanechal cenný odkaz. Chránil svou rodinu a staral se o ni a dělal to věrně až do konce svého života. Nejen otcové a hlavy rodin, ale všichni křesťané udělají dobře, když budou Josefovu víru napodobovat.