Narodil jsem se v Tiraně, hlavním městě Albánie, do chudé rodiny. Můj otec byl poctivý člověk, a aby se o nás postaral, hodně pracoval. S penězi jsme ale sotva vyšli. To, že jsme chudí, mě jako dítě hodně trápilo. Většinu svého dětství jsem neměl boty a často ani dost jídla.

 Už jako kluk jsem proto začal krást. Myslel jsem si, že to dělám pro rodinu, ale brzy jsem se dostal do problémů s policií. V roce 1988, když mi bylo 14, jsem na dva roky skončil v polepšovně, kde jsem se vyučil svářečem. Když mě pustili, chtěl jsem se začít živit poctivě, ale nemohl jsem najít práci. Kvůli politickým nepokojům byla v Albánii vysoká nezaměstnanost. Byl jsem z toho tak otrávený, že jsem se dal dohromady s kamarády z dřívějška a začal jsem zase krást. Nakonec nás všechny zatkli a odsoudili na tři roky do vězení.

 Zločineckou dráhu jsem neopustil ani potom, co mě propustili. Ekonomika v Albánii se zhroutila a v zemi byl chaos. V té neklidné době jsem vydělal spoustu peněz nezákonnou činností. Po ozbrojené loupeži, při které chytili dva z mých kompliců, jsem utekl ze země. Chtěl jsem se vyhnout tomu, že bych šel na dlouhou dobu do vězení. Pak jsem se oženil s Julindou, se kterou jsme měli asi pětiměsíčního syna.

 Nakonec jsme skončili v Anglii. Byl jsem rozhodnutý, že společně s manželkou a synem začneme nový život, ale své staré zvyky jsem měl natolik zažité, že bylo těžké je měnit. Brzy jsem do toho zase spadl. Tentokrát jsem se zapletl do obchodu s drogami, kdy mi rukama procházela velká spousta peněz.

 Co si o tom myslela Julinda? Ona sama říká: „Protože jsem vyrůstala v Albánii, snila jsem o tom, že jednou nebudu žít v chudobě. Pro lepší život jsem byla ochotná zkusit cokoli. Myslela jsem si, že peníze nám v tom pomůžou, a tak jsem Artana v jeho lhaní, krádežích a obchodu s drogami podporovala. Byla jsem pro cokoli, co by nám přineslo peníze.“

 V roce 2002 se ale naše plány a sny o lepší budoucnosti najednou rozplynuly. Zadrželi mě při převozu velké zásilky drog, a tak jsem znovu skončil ve vězení.

 Bible mě ovlivňovala ještě dřív, než jsem si to uvědomoval. Už v roce 2000 Julinda potkala svědky Jehovovy a začala s nimi studovat Bibli. Mě rozhovory o Bibli nezajímaly, protože mi to přišlo nudné. Julinda z toho ale byla nadšená. Vypráví: „Jsem z věřící rodiny a Bibli jsem vždycky milovala a vážila si jí. Taky jsem vždycky chtěla vědět, co přesně v ní je, a proto jsem měla obrovskou radost, že jsem mohla Bibli se svědky studovat. Hodně z toho, co Bible učila, mi dávalo smysl. To, co jsem se dozvídala, mi pomohlo udělat v životě nějaké změny. Můj postoj k penězům se ale skoro vůbec nezměnil – do té doby, než Artan skončil ve vězení. To mě konečně probralo. Najednou jsem si uvědomila, že to, co Bible říká o penězích, je pravda. Dělali jsme všechno pro to, abychom byli bohatí, ale štěstí nám to stejně nepřineslo. Pochopila jsem, že ve svém životě musím uplatňovat všechny Boží zásady.“

 Z vězení mě propustili v roce 2004 a krátce nato jsem se chtěl vrátit k obchodu s drogami. Julinda už s tím ale nesouhlasila a řekla mi něco, co mě donutilo zamyslet se: „Nechci tvoje peníze, chci zpátky svého manžela a chci, aby děti měly svého tátu.“ Zaskočilo mě to, ale měla pravdu. Celé roky byli beze mě. Taky jsem přemýšlel o tom, kolik trápení s sebou přineslo to, že jsem se snažil nepoctivě získat peníze. Rozhodl jsem se, že se změním a se svými dřívějšími kamarády se přestanu stýkat.

 Opravdový zlom ale přišel, až když jsem s manželkou a svými dvěma syny šel na shromáždění svědků Jehovových. Zapůsobilo na mě, jak upřímní a přátelští lidé tam byli. Nakonec jsem začal studovat Bibli.

 Z Bible jsem se dozvěděl, že „láska k penězům je totiž kořenem mnoha špatných věcí, a protože ji v sobě někteří živili, ... způsobili si mnoho bolestí“. (1. Timoteovi 6:9, 10) To, jak pravdivá slova to jsou, jsem zažil na vlastní kůži. Svých dřívějších chyb i toho, jaké trápení to přineslo mně i celé mé rodině, jsem hluboce litoval. (Galaťanům 6:7) Když jsem se dozvěděl, jak moc nás Jehova a jeho Syn, Ježíš Kristus, milují, začal jsem se měnit. Víc než na sebe jsem myslel na druhé, a tak jsem se svojí rodinou začal trávit víc času.

 Moc mi pomohla biblická rada: „Ať je váš život bez lásky k penězům a buďte spokojení s tím, co máte.“ (Hebrejcům 13:5) Teď mám vnitřní klid a čisté svědomí. To mi přináší radost, kterou jsem nikdy předtím nezažil. Taky mám pevnější manželství a v rodině k sobě máme blíž.

 Dřív jsem si myslel, že když budeme mít hodně peněz, budeme šťastní. Teď ale vidím, že porušování zákona a láska k penězům mi způsobily hodně bolesti. Nejsme sice bohatí, ale našli jsme něco, co je pro nás v životě mnohem důležitější – přátelství s Bohem Jehovou. Díky tomu, že ho uctíváme společně jako rodina, jsme skutečně šťastní.