Posledních 30 let svědkové Jehovovi v Eritreji zažívají tvrdé pronásledování. Od roku 1994 bylo kvůli svojí víře neprávem uvězněno, a dokonce mučeno víc než 270 bratrů a sester. Momentálně jich je ve vězení 64. Nikoho z nich ale nikdy neobvinili nebo neodsoudili za to, že by se dopustil trestného činu.

Eritrejský prezident Isaias Afwerki vydal 25. října 1994 nařízení o odnětí státního občanství všem svědkům Jehovovým, kteří se v Eritreji narodili. Důvodem bylo to, že se naši bratři nechtěli zapojit do politických aktivit a sloužit v armádě. Už předtím zažívali silný odpor, ale potom, co vyšlo tohle nařízení, se pronásledování zintenzivnilo. Kvůli tomu v posledních 30 letech stovky našich bratrů a sester zatkli, uvěznili a krutě s nimi zacházeli.

V období od prosince 2020 do února 2021 propustili 32 svědků na svobodu. Vypadalo to, že se situace zlepší. Bohužel to tak ale nebylo. Víc než 20 svědků ve vězení zůstalo a další bratry a sestry dál zatýkají. Koncem září 2024 policie provedla razii v jednom domě a zatkla 25 lidí, kteří se tam v klidu sešli, aby si mohli povídat o myšlenkách z Bible. Mezi zatčenými byli tři lidé, kterým bylo přes 80 let, jedna sestra přibližně v šestém měsíci těhotenství a dvě malé děti. Ty děti později propustili, ale dospělé přemístili do věznice Mai Serwa.

Ti, kdo jsou v Eritreji vězněni za svoji víru, zažívají brutální zacházení a žijí v příšerných podmínkách. Bratr Negede Teklemariam, kterého věznili 26 let, vzpomíná: „Svázali nás provazy a dozorci s námi jednali hodně krutě, mlátili nás a nutili dělat těžkou práci. … Čekali jen na to… až zemřeme.“ Je smutné, že čtyři bratři kvůli takovým hrozným podmínkám ve vězení umřeli. A další tři umřeli krátce potom, co je propustili.

Dokonce i bratři a sestry, kteří nejsou ve vězení, musí překonávat spoustu překážek. Mnozí z nich například ztratili práci, bydlení a možnost svobodně cestovat, a to všechno proto, že přišli o státní občanství. Jiné zase kvůli tomu, že jsou politicky neutrální, lidé z okolí a vládní představitelé slovně a fyzicky napadají. Mladí svědkové navíc nemůžou získat plné vzdělání. Vláda totiž od všech studentů, kteří ho chtějí dokončit, vyžaduje, aby se přihlásili na vojenský výcvik.

Jsme moc smutní z toho, že pronásledování v Eritreji pořád trvá. Nepochybujeme ale, že Jehova pamatuje na všechny bratry a sestry, kteří navzdory pronásledování odvážně vytrvávají celé roky. Modlíme se za ně, aby jim dál dával sílu zvládat tyhle „ohnivé zkoušky“ víry. (1. Petra 4:12–14)