1970 yę́ędą́ą́ʼ archaeologists éí eʼeʼaahjígo Dead Sea bíighahgi Ein Gedi, Ízreldi scroll léiʼ bikʼiniʼdeezkʼą́ąʼgo yikʼídaneeztą́ą́ʼ. Synagogue ałkʼidą́ą́ʼ 500-550 C.E. bitaʼ nahalzhiish yę́ędą́ą́ʼ éí dahooghan yę́ę tʼáá bił ałtso adííkʼą́ą́ʼ. Ákwii synagogue bíká daʼjigeedgo díí scroll bikʼíʼneetą́ą́ʼ. Scroll éí tʼáá íiyisíí yíchxǫʼ, áko yídóoltah yę́ęgi doo bíighah da, ąą ádoolníiłgi ndi doo bíighah da. Ndi 3-D scan bee wóltaʼgo díí scroll “ąą ályaa” nahalinígi áyiilaa. Ániidígo digital imaging software wolyéego bee éí díí scroll bikáaʼgi saad niiʼnil yę́ę wóltaʼgo áyiilaa.

Áko haʼátʼíí bikááʼ? Scroll éí Diyin Bizaad bee bikʼeʼashchı̨́. Scroll bikʼiniʼdeezkʼą́ʼígíí éí Leviticus binaaltsoos tʼóó bee háátʼiʼídóó bikʼi sinil. Éí Hííbrewjí Diyin bízhiʼ Tetragrammatonjí bee akʼeʼalchíhígíí bee ályaa. Díí bikʼíʼneetą́ʼígíí Hííbrewjí Diyin Bizaad scroll éí 50 dóó 400 C.E. bitaʼ nahalzhiish yę́ędą́ą́ʼ ályaagi átʼé. The Jerusalem Post binaaltsoos biiʼdóó Gil Zohar áníigo ‘Dead Sea Scrolls [100 B.C.E. daatsʼí] dóó Aleppo Codex [930 C.E. daatsʼí] 1,000 daatsʼí bitaʼ nááhai. Áko díí ániidígo bikʼíʼneetą́ʼígíí éí bitaʼ góneʼ ályaa.’ Ayóó daʼiichįįhii ndaʼałkaahii ádaaníigo éí, díí scroll ániidígo bikʼíʼneetą́ʼígíí wóltaʼgo Torah bitsʼą́ą́dóó Masoretic text éí “tʼáá níléídę́ę́ʼ doo łahgóó álnéehgo hoolzhiizh, áádóó bééʼélʼı̨́įgi tʼáadoo łahgo ályaa da.”