Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Maʼ k-chʼaʼik saajkil kʼaʼaytaj jeʼex tu beetil Jesuseʼ

Maʼ k-chʼaʼik saajkil kʼaʼaytaj jeʼex tu beetil Jesuseʼ

Maʼ k-chʼaʼik saajkil kʼaʼaytaj jeʼex tu beetil Jesuseʼ

«Jajal Dioseʼ tu yáantoʼon utiaʼal ka [k-kʼaʼaytteʼex] le maʼalob péektsiloʼ.» (1 TES. 2:2)

1. ¿Baʼaxten jach jatsʼuts u maʼalob péektsilil le Reinooʼ?

¿MÁASAʼ jach utstutʼaan u yuʼubik máak maʼalob péektsiloʼob? Le maas maʼalob péektsil jeʼel k-uʼuyikoʼ letiʼe tu tsʼáaj Jesús kʼaj óoltbiloʼ: u maʼalob péektsilil u Reino Dios. Le maʼalob péektsilaʼ ku tʼaan tiʼ bix kun xuʼulsbil le muʼyajiloʼoboʼ, le kʼojaʼaniloʼoboʼ yéetel le kíimiloʼ. Tsʼoʼoleʼ ku yaʼalikeʼ jeʼel u páajtal u yantaltoʼon kuxtal minaʼan u xuuleʼ, ku yáantkoʼon k-kʼaj óolt baʼax u tukulmaj Dios u beetik yéetel bix jeʼel k-maas bisikba tu yéeteleʼ. Maʼ xaaneʼ jeʼel k-tuklikeʼ tuláakal máak jeʼel u yutstal tu tʼaan u yuʼubikoʼobeʼ. Baʼaleʼ, chéen upʼíit máaxoʼob kʼamik.

2. ¿Baʼax tu yóotaj u yaʼal Jesús le ka tu yaʼalaj «maʼ taalajaʼanen in taas jeetsʼeliʼ»?

2 Jesuseʼ tu yaʼalaj tiʼ u disipuloʼob: «Maʼ a tukultikeʼex wa taalajaʼanen utiaʼal in taas jeetsʼel way luʼumeʼ, tumen maʼ taalajaʼanen in taas jeetsʼeliʼ baʼaleʼ baʼatelil. Taalen utiaʼal in beet u bin máak tu yóokʼol taata, le x-chʼúupaloʼ tu yóokʼol u maama, yéetel le x-ilibtsiloʼ tu yóokʼol u suegra; beyoʼ juntúul máakeʼ yaan u pʼektaʼal tumen u láakʼtsiloʼob» (Mat. 10:34-36). Jeʼex tu yaʼalil Jesusoʼ, u maas yaʼabil le máakoʼoboʼ maʼatech u kʼamikoʼob le maʼalob péektsiloʼ. Yaan tiʼ letiʼobeʼ ku chʼaʼapʼektikoʼob le máaxoʼob kʼaʼaytikoʼ, yaan kʼiineʼ kex tak u láakʼtsiloʼob.

3. ¿Baʼax kʼaʼabéettoʼon utiaʼal maʼ u xuʼulul k-kʼaʼaytaj?

3 Le baʼaxoʼob k-kaʼansik tiʼ le máakoʼob bejlaʼaʼ láayliʼ letiʼe baʼaxoʼob tu kaʼansaj Jesusoʼ, yéetel maʼ yaʼab máaxoʼob kʼamik xan jeʼex úuchik teʼ yáax siglooʼ. Leloʼ k-ojel bey kun úuchloʼ, tumen Jesuseʼ tu yaʼalaj tiʼ u disipuloʼob: «Mix juntúul palitsil maas nojoch tiʼ u tsʼuulil. Wa teen tu chʼaʼapachtenoʼobeʼ bey xan teʼex yaan a chʼaʼapachtaʼaleʼex» (Juan 15:20). Kex yaan kʼiin maʼatech k-chʼaʼapachtaʼal ka tak beetaʼaktoʼon loobeʼ, yaan kʼiineʼ k-pʼektaʼal yéetel maʼatech k-kʼaʼamal yéetel kiʼimak óolal. Le oʼolaleʼ utiaʼal maʼ u xuʼulul k-kʼaʼaytajeʼ kʼaʼabéettoʼon fe yéetel maʼ k-chʼaʼik saajkil (xokaʼak 2 Pedro 1:5-8).

4. ¿Baʼaxten kʼaʼabéetchaj maʼ u chʼaʼik saajkil kʼaʼaytaj Pablo?

4 Wa yaan kʼiin talam a wilik a kʼaʼaytaj wa ka chʼaʼik saajkileʼ, jeʼel u líiʼsik a wóol a wojéeltik tak úuchileʼ yaʼab máaxoʼob chúukpaj u yóol u meyajtoʼob Dioseʼ bey xan tu yuʼubilubaʼoboʼ. Jeʼex apóstol Pabloeʼ, kex tu kanaj u kʼaʼayt le maʼalob péektsil tiʼ jeʼel máaxakoʼ, yaan kʼiineʼ maʼ chéen chʼaʼabil úuchik u beetkiʼ. Letiʼeʼ tu yaʼalaj tiʼ le sukuʼunoʼob yanoʼob Tesalonicaoʼ: «Kex poʼochʼoʼon yéetel jaʼajatsʼaʼaboʼon tu kaajil Filipos, jeʼel bix tsʼoʼok a wojéeltikeʼexoʼ, Jajal Dioseʼ tu yáantoʼon utiaʼal ka [k-kʼaʼaytteʼex] le maʼalob péektsiloʼ yéetel tuláakal kʼub óolal, chúumuk tiʼ jumpʼéel nojoch chʼaʼapachtajil» (1 Tes. 2:2). Tu kaajil Filiposeʼ le autoridadoʼoboʼ tu beetoʼob u jaʼajatsʼaʼal Pablo yéetel Silas, tsʼoʼoleʼ tu yaʼaloʼob ka kʼaʼalkoʼob cárcel yéetel ka jeʼepʼek «u yookoʼob tiʼ jolbil cheʼob» (Hch. 16:16-24). Baʼaleʼ, Pablo yéetel Silaseʼ áantaʼaboʼob tumen Dios utiaʼal maʼ u chʼaʼikoʼob saajkil u seguer u kʼaʼaytajoʼob. ¿Bix jeʼel k-beetik jeʼex tu beetiloʼoboʼ? Utiaʼal k-núukik le kʼáatchiʼaʼ koʼoneʼex ilik baʼax tu beetaj uláakʼ máaxoʼob meyajt Dios úuchjeakil, utiaʼal k-ilik baʼax áantoʼob utiaʼal maʼ u chʼaʼikoʼob saajkil u tsikbaltoʼob u jaajil tu yoʼolal Jéeoba.

Maʼ unaj k-sajaktal ken chʼaʼapachtaʼakoʼoniʼ

5. ¿Baʼaxten le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ maʼ unaj u chʼaʼikoʼob saajkiliʼ?

5 Jesuseʼ letiʼe máax maas maʼ tu chʼaʼaj saajkil u kʼaʼayt le maʼalob péektsiloʼ, baʼaleʼ yanchaj uláakʼ máaxoʼob meyajt Dios maʼ tu chʼaʼajoʼob xan saajkiliʼ. ¿Baʼaxten kʼaʼabéetchaj u beetkoʼob beyoʼ? Tumen desde ka kʼebanchaj le yáax wíinikoʼoboʼ, Jéeobaeʼ tu yaʼalaj yaan u pʼektikuba le máaxoʼob meyajtik Dios yéetel le máaxoʼob ku nuʼuktaʼaloʼob tumen le Kʼaasilbaʼaloʼ (Gén. 3:15). Le yáax máax pʼektaʼaboʼ Abel, letiʼeʼ kíimsaʼab tumen Caín, u sukuʼun. Enoc, utúul máak kuxlaj táanil tiʼ le Búulkabaloʼ, jach pʼektaʼab xan úuchik u yaʼalik yaan u taal Dios yéetel u angeloʼob utiaʼal u castigart le kʼasaʼan máakoʼoboʼ (Jud. 14, 15). Le baʼax tu kʼaʼaytoʼ maʼ kʼaʼam tumen le máakoʼoboʼ. Letiʼobeʼ tu pʼektoʼob Enoc, le oʼolal wa maʼ u bisaʼal tumen Dioseʼ, tsʼoʼok kaʼach u kíimskoʼobeʼ. Jeʼex túun k-ilkoʼ Enokeʼ jach maʼ tu chʼaʼaj saajkiliʼ (Gén. 5:21-24).

6. ¿Baʼaxten kʼaʼabéetchaj maʼ u chʼaʼik saajkil Moisés le ka bin tʼaan yéetel faraonoʼ?

6 Tuukulnakoʼon tiʼ baʼax tu beetaj Moisés, letiʼeʼ maʼ tu chʼaʼaj saajkil u bin tʼaan yéetel u faraonil Egiptoiʼ. Le rey kaʼachaʼ ku yilaʼal bey utúul dioseʼ, ku tuklaʼaleʼ u paal Ra, le dios Kʼiinoʼ. Maʼ xaaneʼ le reyaʼ tak letiʼ tu adorartuba jeʼex u beetik kaʼach uláakʼ faraonoʼobeʼ. Tiʼ le rey jach terco yéetel jach noj baʼal u yuʼubkubáaʼ mix máak ku páajtal u yaʼaliktiʼ baʼax unaj u beetik. Tuláakal baʼax ku yaʼalikeʼ ku beetaʼal. Baʼaleʼ Moisés, utúul máak chéen kanan taman ku beetkeʼ, yaʼab utéenel anchaj u bin tʼaan tu yéetel, kex maʼ aʼalaʼantiʼ tumen le rey ka xiʼikoʼ. ¿Baʼax túun tu yaʼalaj tiʼ faraón? Tu yaʼalajtiʼ ka u chaʼa u bin le u millonesi israelitaʼob u palitsiltmoʼoboʼ yéetel wa maʼ u beetkeʼ Jéeobaeʼ yaan u taasik nukuch yajiloʼob tu yóokʼol Egipto. Jeʼex túun k-ilkaʼ Moiseseʼ kʼaʼabéetchaj maʼ u chʼaʼik saajkil utiaʼal u bin tʼaan tu táan le rey jach nojbaʼal u yuʼubkubáaʼ (Núm. 12:3; Heb. 11:27).

7, 8. 1) ¿Baʼaxoʼob tu muʼyajtaj le máaxoʼob meyajt Dios úuchjeakiloʼ? 2) ¿Baʼax áantoʼob utiaʼal ka chúukpajak u yóol u meyajtoʼob Jéeoba?

7 Yaʼab xan profetaʼob yéetel uláakʼ máaxoʼob tu beetoʼob baʼax utstutʼaan Dioseʼ, chúukpaj xan u yóoloʼob kex chʼaʼapachtaʼaboʼob tumen le máaxoʼob yanoʼob yáanal u nuʼuktaj le Kʼaasilbaʼaloʼ. Pabloeʼ tu yaʼalaj tu yoʼolaloʼob: «Muruxtuntaʼaboʼob, xoʼotoʼob tu táanchumuk, túuntaʼab u yóoloʼob, kíimsaʼaboʼob yéetel máaskab; máanoʼob jejeláas tuʼuxoʼob u pixmubaʼob chéen yéetel u kʼéewelil tamanoʼob yéetel yuukoʼob, óotsiloʼob, yaj u yóoloʼob, loobiltaʼanoʼob» (Heb. 11:37). ¿Baʼax áantoʼob utiaʼal ka chúukpajak u yóoloʼob? Pabloeʼ tu yaʼalaj baʼax áant Abel, Abrahán yéetel Sara, letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Kex maʼ tu kʼamajoʼob le baʼaloʼob [aʼalaʼabtiʼob] tumen Jajal Diosoʼ; baʼaleʼ tumen yaan u yoksaj óolaloʼobeʼ, tu paktajoʼob náachileʼ ka tu yoksaj óoltajoʼob» (Heb. 11:13). Le profetaʼob yéetel uláakʼ máaxoʼob beet baʼax utstutʼaan Dios úuchjeakil, jeʼex Elías yéetel Jeremíaseʼ, chúukpaj u yóoloʼob tumen anchaj u fejoʼob tiʼ le baʼaxoʼob u yaʼalmaj Dios u beetikoʼ (Tito 1:2).

8 Tuláakloʼobeʼ tuukulnajoʼob tiʼ le jatsʼuts kuxtal kun tsʼaabiltiʼob tumen Diosoʼ. Teʼ túumben yóokʼol kaab kun yantaloʼ yaan u luʼsaʼal le kʼeban yaan tu wíinkliloʼoboʼ yéetel yaan u jáalkʼabtaʼaloʼob «tiʼ le palitsililoʼ yéetel tiʼ le xuʼulsajiloʼ», lelaʼ yaan u béeytal yoʼolal le meyaj ken u beet Jesucristo yéetel le 144,000 (Rom. 8:21). Baʼaleʼ yaan uláakʼ baʼax beet u chúukpajal u yóol le máaxoʼob meyajt Dios úuchjeakil, jeʼex Jeremíasoʼ. Le baʼax áantoʼ letiʼe baʼax tu yaʼalaj Dios tiʼaʼ: «Letiʼobeʼ bíin u baʼateltechoʼob baʼaleʼ maʼ bíin páatakoʼob ta wéeteliʼ tumen teen bíin yanaken ta wéetel utiaʼal in kanáantech. Teen Yuumtsil, teen aʼalik tiʼ teech» (Jer. 1:19). Bejlaʼa xaneʼ jach ku líikʼil k-óol ken tuukulnakoʼon tiʼ le baʼax u yaʼalmaj Dios u beetik ichil upʼíit kʼiinoʼ yéetel ken tuukulnakoʼon tiʼ bix ken u kanáantiloʼon (Pro. 2:7; xokaʼak 2 Corintoiloʼob 4:17, 18).

Le yaabilaj péeks Jesús utiaʼal maʼ u chʼaʼik saajkil kʼaʼaytajoʼ

9, 10. ¿Bix úuchik u yeʼesik Jesús maʼ tu chʼaʼaj saajkil tu táan 1) u nuuktakil le judíoʼoboʼ, 2) u jaats soldadoʼob, 3) u nojchil le sacerdoteʼoboʼ, 4) Pilato?

9 Jesuseʼ jejeláas bix úuchik u yeʼesik maʼ tu chʼaʼaj saajkiliʼ. Kex tumen pʼektaʼan tumen u nuuktakil le judíoʼoboʼ, letiʼeʼ maʼ pʼáat maʼ u yaʼaliktiʼob le baʼax ku tukultik Dios tu yoʼolaloʼoboʼ. Maʼ tu chʼaʼaj saajkil u yaʼaltiʼob chéen ku taaskubaʼob bey jach santoileʼ yéetel tu yeʼesaj maʼ jaaj le baʼax ku kaʼanskoʼoboʼ. Jéeobaeʼ jach u pʼeek le baʼax ku beetkoʼoboʼ, yéetel Jesuseʼ maʼ tu chʼaʼaj saajkil u yaʼaltiʼobiʼ. Utéenjeakileʼ tu yaʼalajtiʼob: «¡Óotsileʼex u j-kaʼambesajileʼex aʼalmaj tʼaan yéetel fariseoʼex j-kaʼapʼéel icheʼex! Tumen beyeʼex muknaloʼob sakkúunsaʼanoʼobeʼ, yóoʼkabileʼ jatsʼuts u yilaʼaloʼob, baʼaleʼ ichileʼ chuup yéetel u baakel kimenoʼob yéetel tuláakal baʼaloʼob tuʼutakoʼob. Teʼexeʼ beyeʼexoʼ: Yóoʼkabileʼ jach uts a wilaʼaleʼex tumen máakoʼob baʼaleʼ ichileʼ chuupeʼex yéetel kaʼapʼéel ichil bey xan yéetel kʼaasil» (Mat. 23:27, 28).

10 Le ka bin machbil tumen le soldadoʼob tu jardinil Getsemanioʼ, Jesuseʼ maʼ tu chʼaʼaj saajkil u yaʼaltiʼob letiʼ le máax bin u machoʼoboʼ (Juan 18:3-8). Le ka bisaʼab xan tu táan le Sanedrín utiaʼal ka kʼáatchiʼitaʼak tumen u nojchil le sacerdoteʼoboʼ, letiʼeʼ kex u yojel chéen táan u kaxtaʼal bix jeʼel u kíimsaʼaleʼ, maʼ tu chʼaʼaj saajkil u yaʼalik letiʼ le Mesías yéetel u Hijo Diosoʼ. Tu yaʼalaj xan tiʼob: «Yaan a wilikeʼex u Paal Máak kulukbal tu x-noʼoj kʼabil le Jajal Dios yaan tuláakal páajtalil tiʼoʼ. Yéetel yaan a wilkeʼex xan táan u taal tiʼ u múuyaliloʼob kaʼan» (Mar. 14:53, 57-65). Ka tsʼoʼokeʼ bisaʼab xan tu táan Pilato, utúul gobernante yaan u páajtalil tiʼ utiaʼal u yaʼalik ka jáalkʼabtaʼak. Baʼaleʼ Jesuseʼ maʼ tu núukaj le baʼax aʼalaʼab tu contraoʼ (Mar. 15:1-5). Jeʼex k-ilkaʼ kʼaʼabéetchaj maʼ u chʼaʼik saajkil utiaʼal u aktáantik tuláakal le baʼaloʼobaʼ.

11. ¿Baʼax yaan u yil le maʼ u chʼaʼik saajkil máak yéetel le yaabilajoʼ?

11 Jesuseʼ tu yaʼalaj tiʼ Pilato: «Teneʼ síijen yéetel taalen way yóokʼol kaabeʼ utiaʼal in tʼaan tu yoʼolal le jaajoʼ» (Juan 18:37). Jéeoba túuxt Jesús utiaʼal ka u kʼaʼayt le maʼalob péektsiloʼ, yéetel tumen jach u yaabiltmaj u Taataeʼ, Jesuseʼ yéetel kiʼimak óolal tu beetaj le baʼax kʼubéentaʼabtiʼoʼ (Luc. 4:18, 19). Jesuseʼ tu yaabiltaj xan le máakoʼoboʼ yéetel tu yáantoʼob tiʼ le talamiloʼob ku máanskoʼoboʼ. Jeʼex letiʼeʼ, toʼoneʼ maʼatech k-chʼaʼik saajkil kʼaʼaytaj tumen k-yaabiltmaj Dios bey xan k-éet máakil (Mat. 22:36-40).

Le kiliʼich muukʼoʼ ku yáantkoʼon utiaʼal maʼ k-chʼaʼik saajkil kʼaʼaytaj

12. ¿Baʼax beet u kiʼimaktal u yóol le yáax cristianoʼoboʼ?

12 Le maʼ sen úuch kíimik Jesusoʼ, le disipuloʼoboʼ tu yiloʼob bix u natsʼik Jéeoba yaʼab máakoʼob tu yiknal. Chéen tiʼ upʼéel kʼiineʼ okjaʼanaj 3,000 máakoʼob, ichiloʼobeʼ yaan judíoʼob yéetel uláakʼ táanxel luʼumiloʼob taaloʼob Jerusalén utiaʼal u kʼiimbeskoʼob le Pentecostesoʼ. Maʼ xaaneʼ chéen letiʼe baʼax ku sen tsikbaltaʼal kaʼach tu kaajil Jerusalén, le tuʼux óoliʼ tuláakal máak yaan ichil le judaísmooʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ «tuláakaloʼob láaj jakʼaʼan u yóoloʼob, tu yoʼolal le yaʼab jakʼbeʼen baʼaloʼob bey xan le chíikulaloʼob beetaʼab tumen le apostoloʼoboʼ» (Hch. 2:41, 43).

13. ¿Baʼaxten tu kʼáataj le cristianoʼob teʼ yáax siglo ka áantaʼakoʼob utiaʼal maʼ u chʼaʼikoʼob saajkiloʼ, yéetel bix tu núukil Jéeoba u payalchiʼob?

13 U nuʼuktajil le judíoʼoboʼ pʼuʼujoʼobeʼ ka tu beetoʼob u kʼaʼalal Pedro yéetel Juan bul áakʼab; yéetel tu yaʼaloʼobtiʼob ka u xul u tʼaanoʼob tiʼ Jesús. Le ka jáalkʼabtaʼab le kaʼatúul apostoloʼobaʼ bin u yaʼaloʼob tiʼ uláakʼ sukuʼunoʼob le baʼax tsʼoʼok u yúuchloʼ. Yoʼolal túun lelaʼ, tuláakloʼob múul payalchiʼinajoʼob tiʼ Jéeoba táan u yaʼalikoʼob: «Tsʼáa túun kʼub óolal tiʼ a palitsiloʼob utiaʼal ka u [kʼaʼaytoʼob] a maʼalob péektsil x-maʼ sajakil». ¿Baʼax túun úuch ka tsʼoʼoki? Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Láaj chuʼupoʼob yéetel [kiliʼich muukʼ], ka tu tseʼektoʼob yéetel kʼub óolal u maʼalob péektsil Jajal Dios» (Hch. 4:24-31).

14. ¿Bix u yáantkoʼon u kiliʼich muukʼ Dios utiaʼal k-kʼaʼaytik le maʼalob péektsiloʼ?

14 Jeʼex k-ilkoʼ le disipuloʼoboʼ áantaʼaboʼob tumen le kiliʼich muukʼ utiaʼal maʼ u chʼaʼikoʼob saajkil u kʼaʼaytoʼob le maʼalob péektsiloʼ. Bejlaʼa xaneʼ, tiʼ tuláakal máak k-kʼaʼaytik le maʼalob péektsiloʼ, tak tiʼ máaxoʼob pʼekmiloʼon, baʼaleʼ maʼ tumen wa jach upuliʼ maʼatech k-chʼaʼik saajkiliʼ, baʼaxeʼ ku páajtal k-beetik tumen ku tsʼáaiktoʼon u kiliʼich muukʼ Jéeoba ken k-kʼáat tiʼ. Bey túunoʼ, yéetel u yáantaj Jéeobaeʼ maʼatech k-chʼaʼik saajkil aktáant jeʼel baʼalak chʼaʼapachtajileʼ (xokaʼak Salmo 138:3).

Maʼatech k-chʼaʼik saajkil kʼaʼaytaj

15. ¿Bix u kʼaʼamal le maʼalob péektsil tumen le máakoʼoboʼ?

15 Jeʼex úuchileʼ, le baʼax kʼaʼaytikoʼ jejeláas bix u kʼaʼamal tumen le máakoʼoboʼ. Yanoʼobeʼ jatsʼuts u yuʼubikoʼob, uláakʼoʼobeʼ maʼ maʼalob u yilkoʼob le baʼaxoʼob k-beetik utiaʼal k-adorartik Diosoʼ. Jeʼex úuchik u yaʼalik Jesuseʼ, yanoʼobeʼ ku yaʼalkoʼobtoʼon baʼal, ku cheʼejkoʼonoʼob yéetel ku pʼektikoʼonoʼob (Mat. 10:22). Yaan xan kʼiineʼ teʼ radio wa teʼ televisión yéetel tiʼ uláakʼ tuʼuxoʼobeʼ ku joʼopʼol u yaʼalaʼal baʼaloʼob maʼ jaajtak t-oʼolaliʼ (Sal. 109:1-3). Kex beyoʼ u kaajal Jéeobaeʼ maʼ tu chʼaʼik saajkil u kʼaʼayt le maʼalob péektsil tiʼ tuláakal yóokʼol kaaboʼ.

16. ¿Bix k-ojéeltik le maʼ k-chaʼik saajkil k-kʼaʼaytajoʼ jeʼel u yáantik le máakoʼob u kʼex u tuukuloʼoboʼ?

16 Le maʼ k-chʼaʼik saajkil kʼaʼaytajoʼ jeʼel u beetik u kʼexik u tuukul le máakoʼoboʼ. Utúul kiik tiʼ u kaajil Kirguistaneʼ, tu yaʼalaj: «Le táan in kʼaʼaytajoʼ utúul máakeʼ tu yaʼalajten: “Teneʼ kin creertik Dios, baʼaleʼ maʼ tin creertik u Dios le cristianoʼoboʼ. ¡Wa ka suut tin wotocheʼ yaan in chaʼik in walaʼ peekʼ ta paach!”. Maʼ sen náach tiʼeʼ tin wilaj tiʼ kʼaxaʼan yéetel cadena utúul tsʼíitsʼik peekʼiʼ. Óoxpʼéel kʼiin tiʼ leloʼ káaj u tʼoʼoxol le tratado U péektsilil le Reino número 37 ku kʼaabaʼtik “Táan u náatsʼal u kʼiinil u láaj xuʼulsaʼal le religionoʼob minaʼan u jaajil tiʼoboʼ”. Teen túuneʼ tin chʼaʼatuklaj in suut teʼ naj utiaʼal in wilik wa jeʼel u jóokʼol yaanal máax utiaʼal ka tsikbalnaken tu yéeteloʼ. Baʼaleʼ láayliʼ letiʼeʼ nojoch máak jóokʼoʼ. Tu séebanileʼ payalchiʼinajeneʼ, ka tin waʼalajtiʼ: “Nojoch máak, ¿bix a beel? Kʼajaʼanten úuchik k-tsikbal kaʼujeak, kʼajaʼanten xan ta waʼalaj a jáalkʼabtik a walaʼ peekʼ, baʼaleʼ maʼ tu páajtal u pʼáatal maʼ in tʼaan way ta wotoch, tumen jeʼex techeʼ teneʼ kin creertik xan chéen yaan utúul u jaajil Dios. ¿A wojel wa maʼ kun xáantaleʼ letiʼeʼ yaan u castigartik tuláakal le religionoʼob maʼatech u yeʼeskoʼob tsiikil tiʼoʼ? Le chan juʼunaʼ ku maas tsolik lelaʼ”. Le nojoch máak túunoʼ tu chʼaʼaj le tratadooʼ. Teen túuneʼ lukʼen tu yiknaleʼ ka máanen tuláakʼ naj. Maʼ sáam tiʼ leloʼ ka tin wilaj táan u taal u yáalkab u machmaj le chan tratadooʼ. Ka kʼuch tin wiknaleʼ, tu yaʼalaj: “Tsʼoʼok in xokik. ¿Baʼax unaj in beetik utiaʼal maʼ u xuʼulsaʼalten tumen Dios?”». Le máakoʼ káaj u xokik le Bibliaoʼ yéetel joʼopʼ u bin teʼ muchʼtáambaloʼoboʼ.

17. Utúul kiik maʼ tu chʼaʼaj saajkileʼ, ¿bix úuchik u yáantik utúul koʼolel ku xook tu yéetel?

17 Le maʼ k-chʼaʼik saajkiloʼ ku yáantik xan u maasil utiaʼal maʼ u chʼaʼik saajkil. Utúul kiik tu luʼumil Rusiaeʼ táan kaʼach u kʼaʼaytik upʼéel revista tiʼ utúul koʼolel teʼ camión tuʼux ku binoʼ, ka waʼalaj utúul máakeʼ ka tu jáampaytaj le revista tiʼoʼ ka tu jaʼajateʼ ka tu pulaj teʼ luʼumoʼ. Tsʼoʼoleʼ ka joʼopʼ u poʼopochʼik le kiikoʼ, ka joʼopʼ u kʼáatiktiʼ tuʼux kajaʼan yéetel ka u xul u kʼaʼaytaj teʼ kaajoʼ. Le kiik túunoʼ payalchiʼinaj tiʼ Jéeoba yéetel kʼaʼajtiʼ le baʼax tu yaʼalaj Jesusaʼ: «Maʼ a chʼaʼikeʼex sajakil tiʼ le máaxoʼob ku kíimsikoʼob le wíinkliloʼ» (Mat. 10:28). Waʼalaj túuneʼ ka tu yaʼalaj tiʼ le máakoʼ: «Maʼ ken in waʼaltech tuʼux kajaʼanen mix ken in xul in kʼaʼaytaj way kaajeʼ», ka tsʼoʼokeʼ ka éem teʼ camionoʼ. Le kiikoʼ maʼ u yojleʼ wa teʼ camionoʼ tiaʼan utúul koʼolel ku xook tu yéeteliʼ, baʼaleʼ tumen saajkeʼ maʼatech u bin teʼ muchʼtáambaloʼoboʼ. Le úuchik u yilik maʼ tu chʼaʼaj saajkil le kiikoʼ, le péeks utiaʼal ka káajak u bin teʼ muchʼtáambaloʼoboʼ.

18. ¿Baʼax jeʼel u yáantkoʼon utiaʼal maʼ k-chʼaʼik saajkil kʼaʼaytaj jeʼex tu beetil Jesuseʼ?

18 Teʼ kʼasaʼan yóokʼol kaabaʼ maʼ unaj k-chʼaʼik saajkil k-kʼaʼayt u maʼalob péektsilil le Reino jeʼex tu beetil Jesusoʼ. ¿Baʼax jeʼel u yáantkoʼoneʼ? Letiʼe ka tuukulnakoʼon tiʼ le baʼax u yaʼalmaj Dios u beetik ichil upʼíit kʼiinoʼ. Ka k-il maas yaabiltik Dios yéetel k-éet máakil. Ka k-kʼáat tiʼ Jéeoba ka u yáantoʼon utiaʼal maʼ k-chʼaʼik saajkil. Yéetel maʼ u tuʼubultoʼon xaneʼ Jesuseʼ tu yaʼaleʼ mantatsʼ kun antal t-éetel (Mat. 28:20). Jéeobaeʼ yaan u beetik u bintoʼon utsil yéetel yaan u yáantkoʼon yéetel u kiliʼich muukʼ. Bey túunoʼ tuláakloʼon jeʼel u páajtal k-aʼalik yéetel x-maʼ saajkileʼ: «Yuumtsil máax áantiken; maʼ tin chʼaʼik sajakil tiʼ baʼax ku páajtal u beetikten máak» (Heb. 13:6).

¿Baʼax jeʼel a núukikeʼ?

• ¿Baʼaxten maʼ unaj u chʼaʼik saajkil le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ?

• ¿Baʼax k-kanik tiʼ le baʼax tu beetaj...

... le máaxoʼob meyajt Dios úuchjeakiloʼ?

... Jesucristo?

... le cristianoʼob teʼ yáax siglooʼ?

... le sukuʼunoʼob teʼ kʼiinoʼobaʼ?

[U kʼáatchiʼiloʼob le xookoʼ]

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 21]

Jesuseʼ maʼ sajakchaj u yaʼal maʼ maʼalob baʼax ku beetik u nuuktakil le judíoʼoboʼ

[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 23]

Jéeobaeʼ ku yáantkoʼon utiaʼal maʼ k-chʼaʼik saajkil kʼaʼaytaj